Svátek práce: Porovnání verzí

Dne 1.&nbsp;května [[1886]] proběhla pod vedením odborů a anarchistů celodenní stávka vyhlášená [[anarchismus|anarchistickým]] deníkem The Alarm, usilující o [[osmihodinová pracovní doba|osmihodinovou pracovní dobu]] bez ztráty peněz. Celkově stávkovalo asi 300&nbsp;000 dělníků. 3.&nbsp;května proběhlo v [[Chicago|Chicagu]] shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní palby. 4.&nbsp;května zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square kvůli výbuchu [[bomba|bomby]], za což byli obviněni a následně (avšak bez důkazů) odsouzeni k smrti [[anarchismus|anarchisté]] August Spies, Albert Parsons CHCÍPNI , Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11.&nbsp;listopadu 1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu již den předtím.<ref>[http://blisty.cz/2006/4/28/art13856.html Článek věnovaný památce anarchistů popravených v roce 1886] na stránkách Britských listů</ref> Poprvé se Svátek práce celostátně ([[Spojené státy americké|USA]]) slavil 1.&nbsp;května [[1888]], kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy [[1889]]) přijala [[II. internacionála]] na návrh francouzských [[Parti socialiste (Francie)|socialistů]] 1.&nbsp;květen (nebo též 1.&nbsp;máj) za oficiální svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například [[nacismus]] (i když ještě roku [[1922]] trval [[Adolf Hitler]] na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu“) nebo třeba [[katolická církev]], která jej roku [[1955]] zasvětila [[Svatý Josef|sv.&nbsp;Josefu dělníkovi]].