Kaiserliche Marine: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Náhrada War_Ensign_of_Germany_1903-1918.svg -> War_Ensign_of_Germany_(1903-1918).svg (CommonsDelinker: File renamed: #4 Standardise a set of images.) |
m →Organizace: +nadpis, odkazy |
||
Řádek 13:
Dalším samostatným oddílem byly lodě na Baltu, kde však sloužily starší a méně početné lodě, neboť Němci mohli využívat [[Kielský průplav|Kielského průplavu]] na přesouvání lodí od Širokomořského loďstva a zpět. Německo také disponovalo námořními jednotkami, bránícími jeho kolonie. Nejvýznamnějším uskupením byla [[Německá Východoasijská eskadra]], kotvící v Němci pronajatém čínském přístavu [[Čching-tao]]. Ostatní zámořská území v Africe a jižním Tichém oceánu byla chráněna staršími a menšími jednotkami, jako byly například [[Dělový člun|dělové čluny]].
== Program námořního zbrojení ==
Rozkvět německého císařského námořnictva nastal za panování císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] a je spojen především s osobou ministra námořnictva [[Alfred von Tirpitz|Alfreda von Tirpitz]]. Ten přišel s myšlenkou tzv. ''Risikoflotte'' (~ risiková flota) - německá flota se měla stát tak silnou, že vojenský střet s ní by byl rizikem pro jakoukoliv námořní mocnost. Aby uskutečnil tento záměr, nechal schválit německou Říšskou radou zákony o loďstvu (Flottengesetze). První zákon o loďstvu, odhlasovaný dne 28. března 1898, měl rozšířit námořní síly na 19 [[Bitevní loď|bitevních lodí]], 8 lodí pobřežní ochrany, 12 velkých a 30 malých
== Související články ==
| |||