Redundance: Porovnání verzí

Zejména zápisy čísel, kódů a programů mají velmi nízkou redundanci, která se často plánovitě zvyšuje například [[parita|paritou]], [[kontrolní číslice|kontrolní číslicí]] nebo [[kontrolní součet|kontrolním součtem]], které umožňují aspoň odhalení části chyb. Ještě daleko složitější a nákladnější redundance se užívají v podobě tzv. „samoopravného kódování“ ([[samoopravný kód]]), které dovoluje automatickou opravu jedné nebo i více chyb na určitý počet bitů informace.

 

Typickým příkladem technické redundance je například zdvojování výtahových lan, souběžné ukládání dat v diskových polích [[RAID]], souběžné zpracování dat u spolehlivostních počítačových systémů nebo ztrojení řídících a komunikačních systémů v [[Kosmický raketoplán|raketoplánu]]. Také první československý číslicový počítač [[SAPO]] měl ztrojenou výpočetní jednotku a při nesouhlasném výsledku operace jednotky „hlasovaly“. Zároveň je však třeba uvážit, že tento druh redundance zvyšuje počet součástek a tím také pravděpodobnost nahodilé chyby i poruchy.