Sombor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m doplnění seznamu referencí; narovnání šablon; kosmetické úpravy
Řádek 22:
| strany = 71
| jazyk = srbština
}}</ref> Vzhledem k [[Expanze Osmanské říše na Balkán|expanzi]] [[Osmanská říše|Turků]] bylo v roce [[1478]] rozhodnuto o vybudování hradeb. V roce [[1478]] souhlasil tehdejší maďarský král [[Matyáš Korvín]] s výstavbou.
 
Turci město obsadili v roce [[1541]] a až do roku [[1687]], tj. do [[Velká turecká válka|Velké turecké války]] drželi. Soustředil se zde obchod pro okupované Uhry, nacházela se zde turecká vojenská posádka. Město mělo dva tiscíe obyvatel a asi dvě stě dílen.<ref name="GENS4-71"/> Sombor byl sídlem největší [[náchie]] v [[Segedínský sandžak|Segedínském sandžaku]]. V letech [[1596]] až [[1687]] bylo součástí [[Egerský vilájet|Egerského vilájetu]]. Po porážce Turků ze Somboru odešlo muslimské obyvatelstvo a na jeho místo se dosídlili [[Srbové]] (v rámci [[Stěhování Srbů]] z centrálního a jižního Srbska) a [[Bunjevci]]. Místní srbské obyvatelstvo organizovalo skupiny, které později bojovaly proti Turkům i jinde, např. u [[Bitva u Slankamenu|SlankamenSlankamenu]]u ([[1691]]) a [[Bitva u Zenty|Zenty]] ([[1697]]). V roce [[1702]] získalo město speciální status v rámci [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]]. Od roku [[1717]] mělo také status vojenského města ([[latina|latinsky]] ''Oppidum militare Somboriensis''<ref name="GENS4-71"/>)
 
Dne [[17. únor|17. února]]a [[1749]] se město za vysokou cenu (150 000 forintů) stalo svobodným královským městem. V roce [[1722]] zde vznikla [[Římskokatolická církev|katolická]] škola a později, roku [[1778]] zde byla založena první základní škola se [[srbština|srbským]] vyučovacím jazykem. Od roku [[1786]] bylo město sídlem uherské župy [[Bačka]], později [[Bačka-Bodrog]]. V polovině 18. století se poté město rozšiřuje o kolonisty ze zbytku Uher a také z [[Předlitavsko|Předlitavska]]. Do Somboru přišli Němci ze [[Sudety|Sudet]] i území dnešního Rakouska.
 
Rozvoj města trval až do přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]]. Roku [[1831]] byla otevřena textilní továrna.<ref name="GENS4-71"/> V roce [[1880]] bylo otevřeno místní divadlo, o tři roky později knihovna.<ref name="GENS4-71"/> V roce [[1900]] zde žilo 29 607 obyvatel. Obyvatelstvo bylo národnostně smíšené; o deset let později tvořilo obyvatelstvo Somboru celkem 11 881 Srbů, 10 078 Maďarů, 6 234 Bosňáků a Chorvatů a 2 181 Němců. Roku [[1905]] byl Sombor elektrifikován. Před [[první světová válka|první světovou válkou]] nastala ekonomická stagnace.{{chybídoplňte zdroj}} Po roce [[1918]] se město stalo součástí [[Království SHS]] a později [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Jugoslávie]]. Sombor byl administrativně součástí [[Dunajská bánovina|Dunajské bánoviny]] (od roku [[1929]]). To pro město znamenalo odchod regionální správy, která pro celý region dnešní [[Vojvodina|Vojvodiny]] sídlila v [[Novi Sad|Novém Sadu]].
 
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] obsadilo město Maďarsko, které tak realizovalo návrat území, o která přišlo v roce [[1918]]. Maďarské vojsko vstoupilo do Somboru [[12. duben|12. dubna]] [[1941]], jen pět dní po vypuknutí [[Dubnová válka (Jugoslávie)|války]] na území jugoslávského království. Město bylo od okupace osvobozeno dne [[21. říjen|21. října]] [[1944]], nedlouho před zahájením tzv. [[Batinská operace|Batinské operace]].
 
== Sport ==
 
Sport má v Somboru dlouhou tradici. Organizované sportovní týmy zde vznikly v závěru [[19. století]], prvním bylo šachové družstvo ([[1867]]), poté šermířský klub ([[1872]]). Nejstarší atletický klub v zemi (Maraton) je původem ze Somboru. V roce [[1912]] zde byl založen fotbalový tým ''Radnički''. Roku [[1928]] se zde uskutečnil první jugoslávský šampionát v [[stolní tenis|stolním tenisu]] a následně poté byl založen i [[Jugoslávský pingpongový svaz]].
 
 
Řádek 41:
=== Reference ===
{{Překlad|sr|Sombor|15539250}}
<references />
 
=== Externí odkazy ===