Tádžikistán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 46.135.5.164 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot značka: rychlé vrácení zpět |
doplnění |
||
Řádek 52:
== Historie ==
První obyvatelé přišli na území Tádžikistánu 4 000 př.n.l. Po roce 600 př.n.l. začali na území přicházet Židé, kteří prchali před pronásledováním z [[Babylón]]u. Po dlouhou dobu bylo území pod kontrolou [[Perská říše|Perské říše]]. Pak se zde vytvořilo několik malých království. V [[7. století]] přišly nájezdy [[Arabové|Arabů]] a s nimi i šíření [[islám]]u. Politicko-kulturně-obchodními centry celé Střední Asie se v té době stala města [[Samarkand]] a [[Buchára]] (převážně obývaná Tádžiky). Po Arabech
=== Ruské a sovětské impérium ===
[[Soubor:Dushanbe government.jpg|náhled|vlevo|Vládní budova v Dušanbe]]
V [[19. století]] do celé [[Střední Asie]] vpadlo [[ruské impérium|carské Rusko]] a celou oblast zabralo. Místní muslimští obyvatelé proti Rusům začali vést partyzánskou válku. Po [[říjnová revoluce|bolševické revoluci]] v Rusku se boj za svobodu zintenzivnil. [[Rudá armáda]] nebyla schopna ovládnout toto území a nastolit bolševický režim. Avšak koncem 20. let Rudá armáda vytlačila partyzány do hor a v roce 1929 vznikla Tádžikánská sovětská socialistická republika. Její hranice
=== Nezávislost a občanská válka ===
{{Podrobně|Občanská válka v Tádžikistánu}}
V roce [[1991]], po kolapsu [[Sovětský svaz|SSSR]], vyhlásil Tádžikistán nezávislou republiku a ještě téhož roku vstoupil do [[Společenství nezávislých států]]. V roce [[1992]] vypukla v Tádžikistánu občanská válka. Občanská válka byla vedena proti režimu
=== 21. století ===
Řádek 71:
=== Vodstvo ===
[[Soubor:Tadschikistan.png|vpravo|náhled|Mapa Tádžikistánu]]
[[Soubor:
Říční síť je rozvinuta nerovnoměrně. Nejhustší je v horských oblastech a nejřidší v rovinách na severu a jihozápadě. Téměř všechny [[řeka|řeky]] patří k [[povodí]]m [[Amudarja|Amúdarji]], [[Syrdarja|Syrdarji]] a [[Zeravšan|Zeravšánu]]. Jen ve východním [[Pamír]]u nevelké řeky [[Karadžilga]], [[Akdžilga]] a [[Muzkol]] patří k povodí bezodtokého jezera [[Karakul]] a řeka [[Markansu]] náleží k povodí řeky [[Tarim]]. Povodí ''Amúdarji'' zaujímá ¾ rozlohy republiky. Na hranicích s [[Afghánistán]]em k němu náleží [[zdrojnice]] Amúdarji [[Pjandž|Pandž]] (s [[přítok]]y [[Gunt|Ghunt]], [[Bartang]], [[Jazghulóm]], [[Vanč|Vandž]], [[Kyzylsu (Pjandž)|Kyzylsú]]) a [[Vachš]] (na horním toku nad ústím [[Óbichingou]] známá pod jménem [[Surchob (Vachš)|Surchób]]) a [[Kafirnigan|Kófirnihón]]. K povodí ''Syrdarji'' (protéká severní částí Tádžikistánu v délce 195 km) patří řeky, které stékají ze severního svahu [[Turkestánský hřbet|Turkestánského hřbetu]] ([[Isfara]], [[Chodžabakirgan]], [[Karasu (Syrdarja)|Karasú]], [[Aksu (Syrdarja)|Áksú]]). Na území Tádžikistánu se nachází horní tok ''Zeravšánu'' (s přítoky [[Fandarja|Fóndarjó]], [[Kštut]] a [[Magian|Móghijón]]). Většina řek tekoucích z vysokých hor má [[ledovec|ledovcový]] zdroj (s maximálním [[Průtok vodního toku|průtokem]] v červenci a srpnu) nebo [[sníh|sněhovo]]-ledovcový (s maximálním průtokem v květnu a červnu). Řeky, které pramení ve středních výškách a níže mají zdroj především v tajícím sněhu, [[déšť|dešti]] a [[podzemní vody|podzemních vodách]] a největší průtok mají v březnu až květnu. Řeky se využívají pro [[zavlažování]] a k získávání [[hydroenergie]].
Řádek 83:
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Woman and child from Tajikistan.jpg|náhled|Tadžická žena s dítětem 2007]]
Tádžikové jsou indoárijského původu, i když většina okolních etnik jsou původu mongolského. Tádžičtina patří do [[íránské jazyky|íránské větve jazyků]]. Okolo 65 % obyvatel jsou [[Tádžikové]]. Nejvýznamnější menšinou jsou [[Uzbeci]] (24 %), kteří v některých oblastech tvoří drtivou většinu obyvatel. [[Rusové]] tvoří nyní pouze 1,1 % obyvatel a jejich počet se díky emigraci stále snižuje. V roce 1989 tvořili Rusové 7,6% obyvatel.<ref>[http://countrystudies.us/tajikistan/23.htm Tajikistan – Ethnic Groups] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101207115900/http://countrystudies.us/tajikistan/23.htm |date=7. prosince 2010 }}. Source: ''U.S. Library of Congress.''</ref> Dalšími etniky jsou například [[Tataři]] či [[Kyrgyzové]]. Počet [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Ruští Němci|Němců]] silně poklesl v důsledku emigrace. Obyvatelé jsou převážně muslimští [[sunnité]], v zemi žijí také menšiny [[Ismá'ílíja|ismailitů]] a křesťanů. Vláda je obviňována z [[antisemitismus|antisemitismu]]. Bourají se historické budovy, které patřily bucharským Židům. Poslední synagoga v zemi byla přestavěna v roce [[2006]] na prezidentskou rezidenci.
== Ekonomika ==
Tádžikistán je [[rozvojová země]], ekonomicky nejslabší ze všech [[Postsovětské republiky|postsovětských republik]]. 42,1% celkového [[HDP]] pochází z [[Remitence|remitencí]] (peněžních převodů více než 1 milionu Tádžiků pracujících v cizině, především v Rusku).<ref name="Remittances Data World Bank">[http://econ.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTDEC/EXTDECPROSPECTS/0,,contentMDK:22759429~pagePK:64165401~piPK:64165026~theSitePK:476883,00.html#Remittances Annual Remittances Data, updated as of October 2014, Inflows (current US$)]</ref> V poměru k HDP je to jeden z největších podílů na světě. Těží se [[hnědé uhlí]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[antimon]], [[olovo]], [[rtuť]] a [[zlato]]. Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební, textilní, potravinářský a hutnický [[průmysl]]. Pěstuje se [[bavlna]], [[obilniny]], [[tabák]], [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[citrus]]y, [[Meruňka obecná|meruňky]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[zelenina]] a [[Luštěnina|luštěniny]]. Chová se [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[koza domácí|kozy]], [[Jak domácí|jaci]] a [[Domácí drůbež|drůbež]]. Využívány jsou hydroenergetické zdroje.
== Galerie ==
Řádek 106:
Девушки из Гиссара (Гиссар, Таджикистан).JPG
Одежда жителей Гиссара (Таджикистан).JPG
Tajikistani boys.jpg
</gallery>
| |||