Hlavní pošta (Sarajevo): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Stavby v Sarajevu
+refy
Řádek 4:
== Popis ==
 
Budova pošty vznikla podle projektu [[Chorvati|chorvatského]] architekta [[Josip Vancaš|Josipa Vancaše]]. Patří k jeho hlavním projektům.<ref name="SBG-145">{{Citace monografie
Budova pošty vznikla podle projektu [[Chorvati|chorvatského]] architekta [[Josip Vancaš|Josipa Vancaše]]. Inspirací mu v oblasti průčelí stavby, symetrického členění a definice hlavní osy, stejně jako dekorativních prvcích byla budova [[Österreichische Postsparkasse|poštovní spořitelny]] dle [[Otto Wagner|Otto Wagnera]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Interiér paláce byl značně ovlivně tehdy populární [[secese|secesí]]. Centrální prostor hlavního sálu je zastřešen kovovou prosklenou konstrukcí, obdobně jako tomu bylo i u jiných poštovních paláců na území tehdejšího Rakousko-Uherska. Průčelí paláce bylo ovlivněno historizujícími styly.
| příjmení = R. Donija
| jméno = Robert
| odkaz na autora =
| titul = Sarajevo: biografija grada
| vydavatel = Izdavač za istoriju
| místo = Sarajevo
| rok = 2006
| počet stran = 462
| isbn = 9958-9642-8-7
| kapitola =
| strany = 145
| jazyk = bosenština
Budova}}</ref> pošty vznikla podle projektu [[Chorvati|chorvatského]] architekta [[Josip Vancaš|Josipa Vancaše]]. Inspirací mu v oblasti průčelí stavby, symetrického členění a definice hlavní osy, stejně jako dekorativních prvcích byla budova [[Österreichische Postsparkasse|poštovní spořitelny]] dle [[Otto Wagner|Otto Wagnera]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Interiér paláce byl značně ovlivně tehdy populární [[secese|secesí]]. Centrální prostor hlavního sálu je zastřešen kovovou prosklenou konstrukcí, obdobně jako tomu bylo i u jiných poštovních paláců na území tehdejšího Rakousko-Uherska. Průčelí paláce bylo ovlivněno historizujícími styly.
 
== Historie ==
Řádek 10 ⟶ 23:
Z této budovy pošty byl v roce [[1914]] odeslán [[telegram]] o [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentátu]] na následníka [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] trůnu.
 
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla poničena jen zanedbatelně.<ref>[https://www.radiosarajevo.ba/metromahala/teme/sto-godina-od-otvaranja-sarajevske-glavne-poste/113296 Článek na portálu radiosarajevo.ba {{bs}}]</ref> Budova zcela vyhořela na začátku [[Válka v Bosně a Hercegovině|války]] dne [[2. května]] [[1992]]. Budovu zasáhla [[dělostřelecký granát|granátometná]] palba z pozic [[VRS|srbských]] sil, rozmístěných okolo kopce na začátku [[Obléhání Sarajeva|obléhání]]. Požár však byl založen úmyslně s cílem zabránit komunikaci Sarajeva se zbytkem Bosny a Hercegoviny na počátku konfliktu.<ref>[http://www.historija.ba/d/585-izgorjela-zgrada-glavne-poste/ Článek na portálu historija.ba {{bs}}]</ref><ref name="SBG-18">{{Citace monografie
| příjmení = R. Donija
| jméno = Robert
| odkaz na autora =
| titul = Sarajevo: biografija grada
| vydavatel = Izdavač za istoriju
| místo = Sarajevo
| rok = 2006
| počet stran = 462
| isbn = 9958-9642-8-7
| kapitola =
| strany = 18
| jazyk = bosenština
}}</ref>
 
Adaptaci a rekonstrukci objektu provedl [[Ferhad Mulabegović]] a zakončena byla do roku [[2001]]. Obnova měla celkem tři fáze; již v roce [[1994]] byla obnovena střecha budovy, roku [[1996]] byla připravena kompletní projektová dokumentace obnovy památky a do začátku [[21. století]] byly stavební práce dokončeny.<ref>[http://nap.ba/new/vijest.php?id=1327 Článek na portálu nap.ba {{bs}}]</ref>