Mezikontinentální balistická raketa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m odstranění odkazu na neexistující kategorii na Commons; kosmetické úpravy
m narovnání přesměrování
Řádek 17:
 
== Historie ==
Vývoj mezikontinentálních balistických raket byl zahájen v [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Spojené státy americké|USA]] v padesátých letech 20. století. 11. června 1957 se uskutečnil první start [[USASpojené státy americké|americké]] [[Atlas (balistická raketa)|balistické rakety Atlas A]], která však byla kvůli poruše motorů po 24 sekundách zničena.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 28:
| vydavatel = Federation Of American Scientists
| jazyk = anglicky
}}</ref> 21. srpna 1957 odpálil [[Sovětský svaz|SSSR]] [[R-7 (balistická raketa)|balistickou raketu R-7]], absolvovala let o délce 6 314 km a maketa hlavice se rozpadla nad cílovou oblastí Kura na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatce]]. Konstruktéři totiž podcenili problémy návratu těles do atmosféry a tak zkouška s ostrou „municí“ musela být odložena. Nicméně je pravdou, že [[Wernher von Braun]], pracující pro americký [[Pentagon]], mohl již v roce 1956 svou raketou [[Redstone]] [[Rusové|Rusy]] předběhnout, avšak američané dali přednost raketě [[Vanguard (raketa)|Vanguard]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=SM-65 Atlas|url=http://www.valka.cz/10739-SM-65-Atlas|datum přístupu=2016-08-03}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=První byl Gagarin – Cesta ke Sputniku|periodikum=www.aeroweb.cz|url=http://www.aeroweb.cz/print.asp?ID=2791|datum přístupu=2016-08-03}}</ref> Plný mezikontinentální dolet byl dosažen v roce [[1958]] s modifikací Atlas B. V sedmdesátých letech vyvinula první generaci mezikontinentálních balistických raket také [[Čínská lidová republika]].
 
Obě supervelmoci, [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Spojené státy americké|USA]], vyvinuly postupně kromě dalších typů pozemních mezikontinentálních raket také rakety podobného doletu, kterými byly vyzbrojovány [[jaderná ponorka|jaderné ponorky]]. Ty skýtaly možnost překvapivého [[útok]]u z předem neznámých pozic pod hladinou [[oceán]]ů, a hlavně umožnily odpálit ICBM z podstatně menší vzdálenosti od cíle a tím snížit [[reakční doba|reakční dobu]].