Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 33 bajtů ,  před 1 rokem
m
narovnání přesměrování
 
== Rozšíření ==
Vrby rostou téměř po celém světě s těžištěm největšího rozšíření v mírném až subarktickém pásmu [[Evropa|Evropy]] (65 [[druh (biologie)Druh|druhů]]), [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] (asi 100 druhů), v [[Rusko|Rusku]] (120 druhů) a v [[Čína|Číně]] (270 druhů). Dále se vyskytuje v [[Japonsko|Japonsku]], [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Afrika|Africe]] i na [[Střední východ|Středním východě]]. Chybí jen v [[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandě]], v [[Oceánie|Oceánii]], jihovýchodní [[Asie|Asii]], západní [[Afrika|Africe]] a východní [[Brazílie|Brazílii]].
 
Rostou v místech s dostatkem vody a světla. Při splnění těchto podmínek osidlují téměř všechny [[biotop]]y: od terénních sníženin, horských roklí a strží, ledovcových karů až po údolní hlinité a štěrkové nánosy v okolí současných nebo zanesených říčních koryt. Osídlují čerstvě uložené substráty a využívají míst ovlivněných lidskou činností, vyrůstají na navážkách, opuštěných loukách, pastvinách i orné půdě, v lomech či železničních náspech.
 
Místo původu tohoto rodu je pravděpodobně v horách východní [[Asie]], odkud se mírně rozšířil do [[Tropický podnebný pás|tropů]], hodně po [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] a později i do [[Arktida|Arktických oblastí]]. V [[doba ledová|dobách ledových]] ustupoval ze severu a v dobách meziledových se vracel zpět k severu. Přitom docházelo ke [[křížení (biologie)Křížení|hybridizaci]] mezi izolovanými [[populace]]mi. Po ustoupení [[ledovec|ledovců]] byly vrby schopné díky svým větrem roznášeným [[semeno|semenům]] obsadit jako jedny z prvních biotopy uvolněné po ledovcích.
 
Vysokohorské druhy jsou [[glaciální relikt|glaciálním reliktem]] arktického původu. Při poslední době ledové již neleželo naše území pod ledovcovým příkrovem, a mj. se právě tyto vrby dokázaly tvrdým životním podmínkám [[tundry]] přizpůsobit a přežít. S&nbsp;nástupem teplejšího [[Podnebí|klimatu]] však přežily v&nbsp;silné konkurenci většinou jen ty, které rostly vysoko v&nbsp;horách, nebo v&nbsp;jiných nehostinných prostředích, např. v&nbsp;[[rašeliniště|rašeliništích]], [[vřesoviště|vřesovištích]], nebo [[bažina]]tých územích.<ref name = vrba>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ševčík | jméno = Jan | titul = DP: Vrba bylinná v České republice ... | url = http://theses.cz/id/dlrlft/69842-738517002.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra ekol. a živ. prostředí, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref name = charakteristika>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Nývltová | jméno = Veronika | titul = DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou | url = http://theses.cz/id/ic2z9u/119945-235169181.pdf | datum aktualizace = 12.08.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref name = hybridizace>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brandová | jméno = Blanka | titul = DP: Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ... | url = http://theses.cz/id/mr214z/126545-611945768.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref>
 
== Taxonomie ==
Rod vrba je velice široký a patří k&nbsp;[[Taxonomie (biologie)|taxonomicky]] značně problematickým skupinám rostlin. Podle posledních poznatků se skládá asi ze 450&nbsp;druhů, názory na počet jsou však dosti odlišné. Důvodem je obtížná determinace způsobována častým mezidruhovým [[křížení (biologie)Křížení|křížením]], mnohdy zpětným a násobným, velkou [[genetika|genetickou]] a [[Morfologie (biologie)|morfologickou]] variabilitou a mnohdy nezřetelnými určovacími znaky. Blízce příbuzné druhy se lehce kříží mezi sebou a vznikají [[hybridní roj]]e. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité, mnohdy téměř nemožné. Někde převažují počty [[plodnost|fertilních]] kříženců nad mateřskými rostlinami.
 
Mezi hlavní faktory, přispívající k&nbsp;velké genetické variabilitě, patří dvoudomost, šíření semen při [[pohlavní rozmnožování|generativním rozmnožování]] na velké vzdálenosti, dlouholetý [[vegetativní rozmnožování|klonální životní cyklus]] a dobrá [[plodnost (biologie)|plodnost]]. Rostliny obvykle střídají [[pohlavní rozmnožování|pohlavní způsob]] reprodukce s&nbsp;[[vegetativní rozmnožování|nepohlavním]]. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při identifikaci druhů.
200 815

editací