Madagaskar: Porovnání verzí

V [[11. století]] Arabové založili na ostrově první [[sultanát]]. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce [[1500]], v 17. století přišli [[Britové]] a [[Francouzi]]. Kvůli výhodné strategické poloze jevili o ostrov zájem také piráti a evropští, zejména evangeličtní [[misionář]]i vyvíjeli snahu obrátit ostrovany na [[křesťanství]], která ale až do poloviny 19. století nebyla úspěšná.
[[Soubor:Tangena trial by ordeal Madagascar.jpg|náhled|vlevo|[[Ordál]] zvaný ''tangena'', při kterém za vlády královny Ranavalony I. umíralo až 3000 lidi ročně.<ref name="epocha"/>]]
[[Soubor:Mapa Madagaskaru.png|náhled|180px|Mapa Madagaskaru]]
V roce [[1772]] dorazil do [[Paříž]]e [[Slovensko|slovenský]] dobrodruh a [[cestovatel]], [[Móric Beňovský]], kde zapůsobil na krále [[Ludvík XV.|Ludvíka]]. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskaru. V&nbsp;roce [[1776]] Beňovského na Madagaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za [[ampansacabe]]ho (krále) Madagaskaru. Ve stejném roce se vrátil do Paříže, kde byl později na příkaz Ludvíka povýšen na generála, byl mu udělen vojenský [[Řád svatého Ludvíka]] a dostal doživotní rentu. Roku [[1783]] se obrátil na [[Království Velké Británie|Velkou Británii]], kde požádal vládu o povolení [[Expedice (výprava)|expedice]] na Madagaskar a V roce [[1784]] jmenoval J.&nbsp;H.&nbsp;Magellana pověřením pro Madagaskarský stát a oprávnil ho pro zastupování ve všech hospodářských a politických záležitostech na ostrově. V&nbsp;roce [[1785]] dorazil na Madagaskar, zorganizoval zde vzpouru domorodců proti francouzské osadě [[Foulpointe]] a začal budovat hlavní město Mauritanii na [[Cape East]] (nejvýchodnější bod ostrova). V&nbsp;roce [[1786]] rozzlobené francouzské ministerstvo námořnictví poslalo na Madagaskar tajnou výpravu, která 23.&nbsp;května provedla překvapivý útok. Beňovský v boji zemřel v Mauritanii. <ref>[http://www.wdl.org/en/item/2547/ Memoirs and travels of Mauritius Augustus, count de Benyowsky ... (World Digital Library)]</ref>

Od [[14. století|14.]] existoval v oblasti vysočiny ve vnitrozemí ostrova stát [[Imerina]], který se během 18. století za krále Andrianampoinimeriny stal hegemonem. Centrem Imeriny bylo Antananarivo, které se později stalo hlavním městem celého ostrova. Ačkoli se králové Imeriny snažili vládnout absolutisticky, svůj vliv si uchovala i lidová shromáždění zavaná Kabary. Imerinská královna Ranavalona I., vládnoucí mezi lety 1830-1861, šíření a vyznávání křesťanství zakázala a dokonce trestala smrtí.<ref name="epocha">[https://epochaplus.cz/nelidsky-kruta-vladkyne-ranavalona-i-kam-se-na-ni-hrabe-caligula/ Nelidsky krutá vládkyně Ranavalona I.: Kam se na ní hrabe Caligula!]. [[Epocha (časopis)|Epocha]]. 24. července 2017.</ref> Její neteř Ranavalona II. však roku 1869 ke křesťanství konvertovala a podporovala protestantské misie na ostrově. Během [[19. století]] si [[království]] [[Imerina]] na náhorní plošině podrobilo většinu ostrova. Roku [[1885]] byl vyhlášen francouzský protektorát.

V&nbsp;roce [[1895]] ostrov ovládli Francouzi a Madagaskar se stal [[Francouzská koloniální říše|francouzskou kolonií]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zde v roce 1942 odehrála [[bitva o Madagaskar]] ve které [[Spojené království|Britové]] porazili správu [[Vichistická Francie|Vichistické Francie]], ustavili vládu [[Svobodná Francie|Svobodné Francie]] a získali důležité přístavy. V roce 1947 vypuklo malgašské povstání proti Francouzům, bylo však tvrdě potlačeno. Madagaskar zůstal kolonií až do [[26. červen|26. června]] [[1960]], kdy získal nezávislost. Roku [[1975]] byl změněn název za současný.

Po osídlení člověkem se začala krajina měnit, ubylo postupně mnoho unikátních živočichů, vyhuben byl např. i lemur ''[[Megaladapis]]'', který byl dle [[kostra|kosterních]] pozůstatků velký jako [[osel]] a vážil 50&nbsp;kg. Po příchodu člověka došlo také k vymření obřích nelétavých ptáků ''[[DruhAepyornis]]y''. Druhy, které na Madagaskaru přežily, označujeme za živoucí [[živoucí fosilie]], všude jinde již dávno v&nbsp;nelítostné konkurenci podlehly mladším, modernějším, zde však nepoznaly žádnou [[kompetice|konkurenci]].