|
== Historie a koncepce ==
[[Soubor:Copyright.svg|upright=0.5|náhled|Písmeno ''c'' v kroužku – tradiční symbol copyrightu]]
ha a máte po srandě XDDDD
Ve [[starověk]]u autorské právo neexistovalo, autoři byli za svá díla odměňováni jen formou „čestných darů“ – [[honorář]]ů – od [[mecenáš]]ů.
Historicky má autorské právo počátky v [[privilegium|privilegiích]] udělovaných ve středověku [[panovník]]em – ten mohl (čistě podle své vůle, aniž by na to měl kdokoli právní nárok) rozhodnout o vytvoření speciálního výlučného režimu pro danou osobu (častěji spíše vydavatele než přímo autora). Pak šlo spíše o jakýsi druh [[kartel]]u.<ref>http://sciencemag.cz/pocatky-autorskeho-prava-cechy-a-rejstriky/ - Počátky autorského práva, cechy a rejstříky</ref> V [[17. století]] začal v [[Anglie|Anglii]] vznikat systém (na základě [[precedens|precedenčního]] práva), kterým se definovaly objektivní právní podmínky, za kterých k takové ochraně vznikl právní nárok. Tamtéž pak v roce [[1709]] vznikl vůbec první plnohodnotný autorský zákon nazývaný ''Statute of Anne'' („zákon [[Anna Stuartovna|královny Anny]]“). Podmínkou ochrany byla registrace díla (tento princip zákon měl kořeny ve starším systému, jehož původním účelem byla [[cenzura]]).
Autorské zákony vznikaly podle různých základních koncepcí, mezi základní patří:
* Přirozeněprávní – autorské dílo je jedinečným produktem tvůrce, který k němu má přirozené vlastnické právo, stejně jako má přirozené vlastnické právo k vlastní osobě.
* Monismus majetkových práv – výsledkem duševní práce je nehmotná věc, na kterou se ale aplikují běžné principy vlastnictví. Výsledkem je plná převoditelnost všech práv. Významným případem použití tohoto principu byly [[Spojené státy americké|USA]] až do roku [[1988]]; k získání ochrany musel autor své dílo zaregistrovat.
* Monismus osobnostních práv – autorské dílo je „výronem osobnosti“ autora, a jako takové je od osobnosti neoddělitelné, takže autorská práva jsou nepřevoditelná, je k nim možno maximálně udělit licenci. Takové pojetí bylo základem staršího českého autorského zákona, i v tom současném jsou jeho pozůstatky.
* Dualismus práv – moderní kompromisní řešení, které odděluje práva osobnostní a majetková, lišící se i režimem ochrany.
Mezi další teoretické koncepce autorského práva patří
* Teorie mimořádných výkonů a společenské smlouvy – autor získává zvláštní odměnu za svůj mimořádný výkon, kterým přispěl k rozvoji společnosti.
* Teorie podnětů – prostřednictvím autorského práva motivuje společnost autory k tomu, aby tvořili díla, která společnosti prospívají. Tento prakticky nesporný [[ekonomie|ekonomický]] princip se objevuje již v základu autorského práva v [[Ústava Spojených států amerických|ústavě USA]], kde se dovoluje [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] zavést (časově omezená) výhradní práva pro spisovatele a vynálezce za účelem „podporovat vědecký pokrok a užitečné znalosti a umění“.
* Teorie nepotřebnosti ochrany – podle některých teorií není autorskoprávní ochrana vůbec potřeba. Taková teorie se (částečně) projevovala mimo jiné v právu duševního vlastnictví [[socialismus|socialistických]] států.
== Obsah autorského práva ==
| 