|
=== Potomci zakladatele hradu ===
Jaroslav z Hruštice, později s predikátem z Valdštejna měl tři dnes známé syny. Dětenská a rotštejnská větev brzy vymřely, ale linie, kterou založil syn Zdeněk, se velmi rozrostla. Na [[Mnichovo Hradiště (zámek)|zámku v Mnichově Hradišti]] je obraz, kde je vyobrazen bájný předek Valdštejnů, kterak přichází do vojenského ležení Přemysla Otakara II. se svými 24 syny. Je to zřejmě nadsázka, nicméně rodinu měl opravdu rozsáhlou.<ref name="HaZ-77">Hrady a zámky 1957, str.77 </ref> Jaroslavův syn Vok získal po dělení majetku kraj pod Kozákovem a postavil si zde svůj hrad [[Rotštejn]]. I tento Vok měl tři syny vč.dalšího Voka, který si hrad ponechal a kvůli němu se dostal do soudních pří se všemi okolními příbuznými.<ref name="HaZ-35">Hrady a zámky 1957, str.35 </ref>
Na Valdštejnu zůstali Valdštejnové zhruba 100 let. Známý je Zdeněk z Valdštejna z působení u dvora krále Jana Lucemburského, či [[Hynek z Valdštejna]], který se roku 1336 zúčastnil výpravy Jana Lucemburského na [[Litevské velkoknížectví|Litvu]]. Dalším byl [[Jan z Valdštejna]], který půjčil markraběti Karlovi 1500 kop grošů. Z Karla byl později král [[Karel IV.]]<ref name="HaZ-38">Hrady a zámky 1957, str.38 </ref>
Z lomnické větve vzešli [[Brtničtí z Valdštejna|Brtničtí Valdštejnové]], jejichž příslušník Hynek zastával vysoké funkce, jeho bratr Jindřich vlastnil [[Brtnice|Brtnici]] a [[Heraltice]]. Jeho syna Zdeňka zvolili v roce [[1619]] v [[Brno|Brně]] [[Direktorium (stavovské povstání)|stavovským direktorem]]. Hlavní štěpanická větev se v 15. století hojně rozvětvila do dalších rodových větví.
Nejvýznamnějším členem rodu byl slavný císařský generalissimus [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Albrecht z Valdštejna]] ([[1583]]–[[1634]]), který pocházel z duchcovské větve. Jeho meteorický vzestup a pád se však příliš neodrazil na osudech jeho příbuzných, kteří vždy patřili k vyšším, ač nikoli nejvyšším, vrstvám české šlechty. Rod byl po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] povýšen do [[hrabě]]cího stavu.
[[Adam z Valdštejna|Adam mladší z Valdštejna]], zvaný Dlouhý ([[1569]]–[[1638]]) působil jako [[nejvyšší zemský sudí]], v roce [[1627]] se stal [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]]. Konvertita, umírněný katolík; díky [[české stavovské povstání|pobělohorským konfiskacím]] velmi zbohatl.
| 