Otroctví: Porovnání verzí

Otrokářství v podobě využívání místních lidí bylo u [[Španělé|Španělů]] spíše výjimkou než pravidlem, rozšířenější byl dovoz černých otroků z [[Afrika|Afriky]]. [[Portugalci]] zpočátku využívali jihoamerické indiány častěji a zpočátku podnikali rozsáhlé otrokářské výpravy i do španělských držav a na území [[jezuitské redukce|jezuitských redukcí]]. Tuto praxi ukončily až drtivé porážky, které jim v bitvách [[bitva u Caazapá Guazú|u Caazapá Guazú]] ([[1639]]) a [[bitva na řece Mbororé|na řece Mbororé]] ([[1641]]) připravily [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]] vyzbrojené a vedené indiánské milice.<ref>Karol Dučák: ''[http://cirkev.wordpress.com/2012/07/31/neporazitelna-armada-jezuitskeho-statu/ Neporazitelná armáda jezuitského štátu]''</ref>

 

Konec otroctví v [[Brazílie|Brazílii]] přišel [[13. květen|13. května]] [[1888]], kdy podpisem princezny-regentky [[Isabela Brazilská|Isabely]] vstoupil v platnost tzv. [[Zlatý zákon]], který je zrušil. Zákon ve svých důsledcích vedl k pádu monarchie, kterou svrhl o rok později puč zorganizovaný rozzuřenými plantážníky, kteří se přidali k republikánům. Obnovit otroctví se jim už ale po vyhlášení republiky nepovedlo.