Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 rokem
m
Robot: nahrazení kategorie Křesťanští svatí za Svatí; kosmetické úpravy
| datum úmrtí = mezi lety [[36]]-[[40]]
| místo úmrtí = [[Jeruzalém]]
| blahořečen =
| svatořečen =
| svátek = [[26. prosinec|26. prosince]]
| tituly = Prvomučedník
| úřady = člen prvního sboru jáhnů v Jeruzalémě
| uctíván = všechny křesťanské církve
| atributy = palmová ratolest, kameny
| patron = kameníků, zedníků
| pohřben = údajně v Římě
}}
 
'''Svatý Štěpán''' (řecky {{cizojazyčně|el|Στέφανος}}, ''Stefanos'', kolem roku 1 – asi 36 až 40, Jeruzalém) byl [[křesťanství|křesťanský]] kazatel a [[diakon]], první [[mučedník]] křesťanství (prvomučedník), [[kamenování|ukamenovaný]] po [[soudní proces|procesu]] před židovskou [[Sanhedrin|radou]] jako údajný rouhač proti [[judaismus|judaismu]]. Jeho život je znám pouze z jediného dobového pramene, [[Nový zákon|novozákonního]] spisu ''[[Skutky apoštolů]]'', který Štěpánovi věnuje 6., 7. a počátek 8. kapitoly.
 
 
== Život ==
[[Soubor:Saint Stephen icon Hajdudorog.jpg|thumbnáhled|Ikona svatého Štěpána]]
O Štěpánově životě se dochoval pouze jediný dobový pramen, ''[[Skutky apoštolů]]'', a ten si všímá jen vrcholu Štěpánova života, kdy se stal diakonem, kázal křesťanství a byl pro své názory souzen a popraven. Neví se tedy nic o Štěpánově mládí, povolání ani rodině. Samo jméno Stefanos znamená řecky „[[koruna (klenot)|koruna]]“.<ref name="Sch">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Schäfer
}}</ref> Konflikt mezi helénisty a zbytkem jeruzalémské obce se vyřešil tím, že bylo vybráno sedm mužů „o nichž se ví, že jsou plni [[Duch svatý|Ducha]] a moudrosti,“ (Sk 6,3<ref>{{Citace bible|Sk|6|3}}</ref>) kteří dostali péči o vdovy na starost, takže záležitost pak neodváděla vedení obce od apoštolské práce (Sk 6,4<ref>{{Citace bible|Sk|6|4}}</ref>). S tím je ovšem v jistém rozporu<ref name="Go"/> to, že i Štěpán je v dalším líčení představen především jako zdatný apoštol a divotvůrce (Sk 6,8<ref>{{Citace bible|Sk|6|8}}</ref>) a jeho péče o vdovy již není zmiňována. Jako první [[diakon]]y (jáhny) křesťané vybrali Štěpána, Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie (Sk 6,5<ref>{{Citace bible|Sk|6|5}}</ref>); Štěpán je snad kvůli svému dalšímu osudu<ref name="Go"/> uveden v seznamu na prvním místě a je ještě jednou zdůrazněno, že byl „plný víry a Ducha svatého“.
[[Soubor:Damascus gate.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|Damašská brána v Jeruzalémě]]
''Skutků apoštolů'' po popsání volby a posvěcení diakonů líčí úspěšné Štěpánovo apoštolské působení a jeho konflikt s některými vyznavači judaismu, patřícími „k synagóze, zvané synagóga [[propuštěnec|propuštěnců]], a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských“ „společně se židy z Kilikie a z Asie,“ (Sk 6,9<ref>{{Citace bible|Sk|6|9}}</ref>) tedy mimojeruzalémskými návštěvníky svatého města. Židé jej podle ''Nového zákona'' křivě obvinili, že „mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu“ (Sk 6,11<ref>{{Citace bible|Sk|6|11}}</ref>) a předvedli před [[sanhedrin]], židovskou radu, která měla soudní pravomoc a jíž předsedal [[velekněz]]. Štěpán s tváří „jako tvář anděla“ (Sk 6,15<ref>{{Citace bible|Sk|6|15}}</ref>) poté před radou podle ''Skutků apoštolů'' pronesl dlouhou řeč, v níž vylíčil křesťanské pojetí [[dějiny spásy|dějin spásy]] od [[Abrahám|Abrahama]] po Ježíše (Sk 7,2–53<ref>{{Citace bible|Sk|7|2||53}}</ref>). Řeč vrcholí nikoli jako obhajoba, ale naopak jako obžaloba Štěpánových soudců a potažmo [[judaismus|judaismu]] vůbec: „Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i duši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové. Byl kdy nějaký [[prorok]], aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod [[Ježíš Kristus|Spravedlivého]], a toho vy jste nyní zradili a zavraždili. Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!“ Poté, co Štěpán ještě dodal „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží,“ (Sk 7,56<ref>{{Citace bible|Sk|7|56}}</ref>) se na něj přítomní vrhli (zřejmě bez formálního vynesení rozsudku) a vyvlekli ho za město, kde ho ukamenovali.(Sk 7,57–60<ref>{{Citace bible|Sk|7|57||60}}</ref>)
 
 
== Kult ==
[[Soubor:San Lorenzo fuori le mura - facade.jpg|thumbnáhled|Římská basilika San Lorenzo fuori le Mura]]
[[Soubor:Svitavka CoA CZ.jpg|thumbnáhled|Svatý Štěpán ve znaku městyse [[Svitávka (okres Blansko)|Svitávky]]]]
Štěpán jako prvomučedník je odedávna považován za mimořádně významného světce. Podle [[legenda|legendy]], rovněž navazující na pašijové líčení, byly jeho ostatky uloženy [[Nikodém]]em a [[Gamaliel]]em do nového hrobu na Gamalielově pozemku. V dobách císaře [[Honorius (císař)|Honoria]] se Gamaliel třikrát zjevil ve snu knězi Lucianovi a vyzval ho k vyzvednutí kostí z opuštěných hrobů čtyř prvokřesťanů, mezi nimi Štěpána; hroby byly pak podle popisu nalezeny a roku 415 exhumovány a nově pohřbeny v Jeruzalémě. Roku 439 je biskup Juvenalis převezl do nového chrámu sv. Štěpána na místě světcova umučení; zde pak byla roku 484 vysvěcena rozměrná basilika, kterou však roku 614 zničili Peršané.<ref name="Sch"/>
 
[[Soubor:Hans Memling 034.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|''Sv. Štěpán'' ([[Hans Memling]], kolem r. 1480)]]
Další legenda pak líčí, jak byly ostatky zázračnou záměnou pod ochranou [[archanděl Michael|archanděla Michaela]] převezeny do [[Konstantinopol]]e, odkud je pak nechal papež [[Pelagius II.]] kolem roku 585 odvézt do Říma. Zde byly pohřbeny v kryptě kostela [[bazilika svatého Vavřince za hradbami|San Lorenzo fuori le Mura]] vedle ostatků dalšího diakona-mučedníka [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]], přičemž byla Vavřincova rakev odsunuta stranou, aby uvolnila čestné místo ostatkům Vavřincova vzoru. Štěpán a Vavřinec, „arcijáhni a arcimučedníci“, pak se společně stali patrony města Říma, bývali často zobrazováni společně a patřili ve [[středověk]]u k nejuctívanějším světcům.<ref name="Sch"/>
 
 
{{DEFAULTSORT:Štěpán, svatý}}
[[Kategorie:Křesťanští svatíSvatí]]
[[Kategorie:Křesťanští mučedníci]]
[[Kategorie:Jáhni]]
274 520

editací