'''Richard August Carl Emil ErlenmayerErlenmeyer''' ([[28. červen|28. června]] [[1825]], [[Wiesbaden]] – [[22. leden|22. ledna]] [[1909]], [[Aschaffenburg]]) byl [[Německo|německý]] [[chemik]]. Chemii vystudoval na univerzitách v Giessenu a v [[Univerzita v Heidelbergu|Heidelbergu]]. Byl žákem [[Justus von Liebig|Justuse von Liebiga]] a [[August Kekulé|Augusta Kekulého]]. V letech 1868-1883 byl profesorem chemie na [[Technická univerzita Mnichov|Technické univerzitě Mnichově]]. Společně s [[Robert Bunsen|Robertem Bunsenem]] napsal vlivnou studii o hnojivech. V roce 1865 objevil [[Kyselina isomáselná|kyselinu isomáselnou]]. Roku 1860 vynalezl kónickou baňku se zúženým hrdlem (tzv. [[Erlenmeyerova baňka]] neboli „erlenka“).<ref>http://www.biotrade.cz/blog-4/zvoni-erlenmeyerovym-bankam-hrana-113</ref> Patřil k prvním chemikům, kteří přijali strukturní vzorce založené na [[Valence (chemie)|valencích]]. Navrhl strukturu dvou spojených benzenových jader [[naftalen]]u. Roku 1880 definoval tzv. [[Erlenmeyerovo pravidlo]].<ref>http://canov.jergym.cz/nadobi/banky/er.htm</ref>
