Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Santini do úvodu, započetí přestavby na zač. 18. století posunuto do správné kapitoly |
úprava nadpisů, historie k sobě |
||
Řádek 41:
'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele''' je bývalý [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[klášter]]ní [[kostel]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] v místní části [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlec]], asi 2 km severovýchodně od středu města. Původně středověký kostel byl na počátku 18. století obnoven [[Jan Blažej Santini-Aichel|Janem Blažejem Santini-Aichelem]] v duchu [[Barokní gotika|barokní gotiky]]. Od roku 1995 je zapsán na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].
== Historie ==
=== Založení kláštera v Sedlci === [[Soubor:Kutna Hora-Sedlec cathedral 011.jpg|náhled|vlevo|Průčelí kostela]]
Řádek 48 ⟶ 49:
První komunita mnichů, která se zde usídlila, přišla z [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] kláštera v bavorském [[Waldsassen]]u.
=== Historie klášterního kostela do roku 1700 ===
[[Soubor:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (interiér).jpg|náhled|Interiér kostela z kruchty]]
Na místě dnešního kostela stával starší románský chrám, založený v roce 1142,<ref name="Poche">Emanuel Poche (věd. red.): ''Umělecké památky Čech 3 [P-Š]'', Praha 1980, s. 300.</ref> který byl v poslední čtvrtině 13. století zničen. <ref name="Ibidem">Ibidem.</ref>
Řádek 58 ⟶ 59:
K další zkáze klášterního kostela v Sedlci došlo během [[Husitství|husitských válek]] roku 1421, kdy byl spolu s klášterem vypálen a opuštěn. Obnovy se dočkal až na konci 17. století.
=== Přestavba kostela 1700–1708 ===
[[Soubor:KutnáHora-chrám-v-Sedleci2009i.jpg|náhled|vlevo|Šnekové bezvřetenové schodiště I.]]
[[Soubor:Kutná_Hora,_Sedlec,_klášterní_kostel,_schodiště_04.jpg|náhled|vlevo|Šnekové bezvřetenové schodiště II.]]
Řádek 74 ⟶ 75:
Interiér byl po roce 1702 znovu zaklenut, byl upraven ochoz východně od transeptu a na bocích stavby vznikla dvojice unikátních samonosných šnekových schodišť bez vnitřního vřetene. Nový architekt se snažil odpovídajícím způsobem interiér vypointovat, zdůraznit výšku i šířku monumentálního gotického prostoru stavby. Valenou klenbu hlavní lodi vyzdobil dynamickým kroužením štukových žeber, které připomíná klenby pozdněgotické. Čtyři boční lodě kostela a čtyři ochozové kaple nechal zaklenout klenbami plackovými. [[Česká placka|Plackovou]] klenbou použil i v prostoru křížení transeptu a hlavní lodi. Santini se musel také vypořádávat s některými necitlivými zásahy svého předchůdce, které pravděpodobně částečně boural nebo dodatečně „gotizoval“ – například toskánské sloupy, vytvořené kameníkem Lejskem.<ref name="Hor">Horyna (pozn. 8), s. 109.</ref> Po dokončení přestavby byl chrám roku 1708 znovu vysvěcen.<ref name="dem">Ibidem, s. 217.</ref>
=== Historie chrámu po přestavbě ===▼
Spolu s chrámem byla vystavena i budova konventu a celý klášter prošel rekonstrukcí. Tyto úpravy jej finančně vyčerpaly. Po útěku posledního opata byl chvíli spravován z [[Osecký klášter|kláštera v Oseku]] a [[Klášter Zlatá Koruna|Zlaté Koruny]], než byl v rámci josefínských reforem roku 1783 zrušen. Klášterní chrám byl odsvěcen, uzavřen a jeho mobiliář byl z podstatné části rozprodán.<ref name="TV">Teplý-Vácha (pozn. 11), s. 57.</ref>▼
Roku 1806 začal chrám sloužit jako farní kostel pro Sedlec a nedaleký [[Malín]]. O dalších šest let později byla v budovách kláštera zřízena tabáková továrna.▼
V 19. století prošel chrám rekonstrukcemi, během nichž byla zasklena okna, položena dlažba a celý interiér byl vymalován v bílé a žluté barvě, která zůstala zachována i po posledním restaurátorském zásahu, který probíhal v letech 2001–2008.<ref name="Pruzkumy"> Během posledních prací na sedleckém chrámu byl proveden i hloubkový stavebně-historický průzkum a záchranný archeologický výzkum. Viz Hana Brzobohatá – Aleš Pospíšil – Zdeněk Štaffen – Filip Velímský, Příspěvek k poznání stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory, ''Průzkumy památek XI'', č. 1, 2008, s.57-70.</ref><ref name="VT">Teplý-Vácha (pozn. 11), s. 64.</ref> Rekonstrukce tu proběhla několikrát i v 20. století. Od roku 2009 je chrám opět přístupný veřejnosti.▼
== Popis ==
Řádek 103 ⟶ 110:
Konvent byl dokončen roku 1763, na výstavbě se podílel ještě [[František Ignác Prée]] a [[Antonín Haffenecker]].
=== Výzdoba interiéru ===
Ačkoliv architektura stavby zcela respektuje gotický původ chrámu, jeho mobiliář je už převážně barokní. Opat Jindřich Snopek se snažil získat pro výzdobu kostela ty nejlepší umělce, kteří byli v Čechách dostupní. V jeho šlépějích se pak ubírali i jeho nástupci – opat Bonifác Blahna a Ota Zahrádecký.<ref name="TepVách">Teplý - Vácha (pozn. 11), s. 47, 48.</ref>
Plackovou klenbu v křížení zdobí nástěnná malba, zobrazující Nejsvětější trojici, od Jakuba Jana Steinfelse,<ref name="Po">Poche (poz. 3), s. 301.</ref> dále tu nalezneme iluzivní architektury a malby Judy Tadeáše Suppera, dále obrazy [[Michael Willmann|Michaela Leopolda Willmanna]] a [[Petr Brandl|Petra Brandla]] nebo sochy Matěje Václava Jäckela.<ref name="em">Ibidem.</ref>
▲== Historie chrámu po přestavbě ==
▲Spolu s chrámem byla vystavena i budova konventu a celý klášter prošel rekonstrukcí. Tyto úpravy jej finančně vyčerpaly. Po útěku posledního opata byl chvíli spravován z [[Osecký klášter|kláštera v Oseku]] a [[Klášter Zlatá Koruna|Zlaté Koruny]], než byl v rámci josefínských reforem roku 1783 zrušen. Klášterní chrám byl odsvěcen, uzavřen a jeho mobiliář byl z podstatné části rozprodán.<ref name="TV">Teplý-Vácha (pozn. 11), s. 57.</ref>
▲Roku 1806 začal chrám sloužit jako farní kostel pro Sedlec a nedaleký [[Malín]]. O dalších šest let později byla v budovách kláštera zřízena tabáková továrna.
▲V 19. století prošel chrám rekonstrukcemi, během nichž byla zasklena okna, položena dlažba a celý interiér byl vymalován v bílé a žluté barvě, která zůstala zachována i po posledním restaurátorském zásahu, který probíhal v letech 2001–2008.<ref name="Pruzkumy"> Během posledních prací na sedleckém chrámu byl proveden i hloubkový stavebně-historický průzkum a záchranný archeologický výzkum. Viz Hana Brzobohatá – Aleš Pospíšil – Zdeněk Štaffen – Filip Velímský, Příspěvek k poznání stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory, ''Průzkumy památek XI'', č. 1, 2008, s.57-70.</ref><ref name="VT">Teplý-Vácha (pozn. 11), s. 64.</ref> Rekonstrukce tu proběhla několikrát i v 20. století. Od roku 2009 je chrám opět přístupný veřejnosti.
== Odkazy ==
| |||