Wikipedie

Ondřej II. Uherský: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m Robot přidal {{Autoritní data}}
drobné úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| jméno = Ondřej II. Uherský▼
| barva = #514671
| titulytitul = [[Seznam uherských králů|uherský král]] a [[seznam chorvatských králů|chorvatský král]]▼
| barva textu = white
▲ | jméno = Ondřej II. Uherský
| titul = [[Seznam uherských králů|uherský král]]
| obrázek = Andrew II of Hungary.jpg
| popisek = Ondřej II. na středověké iluminaci ''(Chronicum Pictum)''
| vláda = [[1205]] – [[1235]]
| éra =
| datum korunovace = [[29. květen]] [[1205]]
| tituly =
▲ | tituly = [[Seznam uherských králů|uherský král]] a chorvatský král
| celé jméno =
| chrámové jméno =
Řádek 24 ⟶ 22:
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo = [[Anna Marie Uherská]]<br/> [[Béla IV. Uherský]]<br/>[[Alžběta Durynská]]<br/>[[Koloman Haličský]]<br/>[[Ondřej Uherský]]<br/>[[Jolanda Uherská]]<br/>[[Štěpán Pohrobek]]
| potomstvo =
| rod =
| dynastie = [[Arpádovci]]
Řádek 31 ⟶ 29:
| otec = [[Béla III. Uherský]]
| matka = [[Anežka ze Châtillonu]]
| datum narození = [[1177]] {{nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| datum úmrtí = [[21. září]] [[1235]]
| místo úmrtí =
| datum pochování =
| místo odpočinku = [[klášter Igriș]]
| podpis =
}}
'''Ondřej II.''' (maďarsky ''II. András'' nebo ''II. Endre'', [[1177]] {{nejisté datum|narození}}– [[21. září]] [[1235]])<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/ungarn/andreas_2_koenig_von_ungarn_1235.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> byl v letech [[1205]] až 1235 [[Seznam uherských králů|uherský král]]<ref>[http://www.bartleby.com/65/an/Andrew2.html www.bartleby.com]</ref> z dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]].
[[Soubor:Budapest Heroes square II Andras.jpg|thumb|Socha na Památníku tisíciletí, Budapešť]]
 
== Před nástupem na trůn ==
[[Soubor:GERTRUDA oNDREJ2.jpg|thumb|left|upright|Ondřej s manželkou Gertrudou ''(dobová iluminace)'']]▼
Narodil se okolo roku [[1177]] jako mladší syn uherského krále [[Béla III. Uherský|Bély III.]] a jeho první manželky [[Anežka de Châtillon|Anežky]], dcery [[Renaud de Châtillon|Renauda ze Châtillonu]]. Ještě za otcova života se Ondřej stal [[Halič|haličským]] [[kníže]]tem, byl však od místní šlechty – bojarů – vyhnán. Nespokojený mladík opakované revoltoval proti vládě staršího bratra, uherského krále [[Emerich Uherský|Emericha]] a vyvolával nepokoje v celé zemi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7106-616-3 | počet stran = 613 | strany = 62 | jazyk = česky}}</ref> Chtěl Emericha zbavit trůnu, nebo alespoň si vydobýt nějaká území, což se mu i podařilo.▼
[[Soubor:Nte-kir-2andras.jpg|thumb|upright|left|Busta Ondřeje II. v národním historickém parku. Ópusztaszer, Maďarsko]]▼
▲Narodil se okolo roku [[1177]] jako mladší syn uherského krále [[Béla III. Uherský|Bély III.]] a jeho první manželky [[Anežka deze ChâtillonChâtillonu|Anežky]], dcery [[Renaud deze ChâtillonChâtillonu|Renauda ze Châtillonu]]. Ještě za otcova života se Ondřej stal [[Halič|haličským]] [[kníže]]temknížetem, byl však od místní šlechty – bojarů – vyhnán. Nespokojený mladík opakované revoltoval proti vládě staršího bratra, uherského krále [[Emerich Uherský|Emericha]] a vyvolával nepokoje v celé zemi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7106-616-3 | počet stran = 613 | strany = 62 | jazyk = česky}}</ref> Chtěl Emericha zbavit trůnu, nebo alespoň si vydobýt nějaká území, což se mu i podařilo.
 
Roku [[1197]] se stal pánem [[Dalmácie]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]], kde si počínal jako suverénní panovník. S bratrem se dostal ještě několikrát do svárů, které vždy skončily příměřím. Nedůvěra mezi bratry však přetrvávala. I proto je těžko pochopitelné, proč Emerich určil před smrtí za poručníka svého syna [[Ladislav III. Uherský|Ladislava]] právě Ondřeje. Napomenutí [[papežseznam papežů|papeže]]e [[Inocenc III.|Inocence III.]] svědčí o Ondřejově špatném zacházení s osiřelým následníkem trůnu, když však pětiletý Ladislav zemřel, nestálo Ondřejovi v cestě na uherský trůn již nic.
 
== Uherský král ==
Jako král patřil k nejneschopnějším{{chybí zdroj}} [[Arpádovci|arpádovským]] panovníkům. Přestože zorganizoval 14 vojenských výprav do Haliče, nedokázal přes občasné krátkodobé úspěchy zlomit odpor haličských bojarů a nepřipojil tak toto území k Uhrám. Roku [[1211]] požádal Ondřej II. [[Řád německých rytířů]] o pomoc proti pronikajícím [[Kumáni|Kumánům]], za což jim přislíbil pozemky v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]]. Když však řád v roce [[1224]] navrhl, aby byl podřízen přímo papeži a ne uherskému králi, musel roku [[1225]] Uhry opustit.▼
▲[[Soubor:GERTRUDA oNDREJ2.jpg|thumb|left|upright|Ondřej s manželkou Gertrudou ''(dobová iluminace)'']]
 
▲Jako král patřil k nejneschopnějším [[Arpádovci|arpádovským]] panovníkům. Přestože zorganizoval 14 vojenských výprav do Haliče, nedokázal přes občasné krátkodobé úspěchy zlomit odpor haličských bojarů a nepřipojil tak toto území k Uhrám. Roku [[1211]] požádal Ondřej II. [[Řád německých rytířů]] o pomoc proti pronikajícím [[Kumáni|Kumánům]], za což jim přislíbil pozemky v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]]. Když však řád v roce [[1224]] navrhl, aby byl podřízen přímo papeži a ne uherskému králi, musel roku [[1225]] Uhry opustit.
 
Ani [[Pátá křížová výprava|křížová výprava]], jíž byl Ondřej jedním z vůdců, neskončila úspěšně. Po pár měsících neustálých porážek se Ondřej musel bez slávy vrátit domů. Ve Svaté zemi se králi podařilo získat několik svatých ostatků, které přivezl při zpáteční cestě do Uher.<ref>{{Citace monografie | titul = Kroniky stredovekého Slovenska : stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 1995 | počet stran = 384 | isbn = 80-85501-06-6 | strany = 60}}</ref>
 
Nákladné vojenské výpravy, přepychový život královského dvora, rozdávaní úřadů a majetků cizincům, to všechno byly příčiny, pro které uherská šlechta svého krále nenáviděla. Vůči svévoli, která v zemi při nepřítomnosti Ondřeje panovala, se postavit nedokázal. Bohatí magnáti šli tak daleko, že v roce [[1213]] při jedné z výprav do Haliče zavraždili královnu [[Gertruda Meránská|Gertrudu]].
 
{{Citát|Zabili královu ženu, jeho švagr, patriarcha akvilejský, stěží uprchl a bylo pobito mnoho Němců...|''[[Haličsko-volyňský letopis]]''<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 45}}</ref>}}
Vyústěním všech problémů, které se v zemi nahromadily, bylo vydání [[Zlatá bula Ondřeje II.|Zlaté buly]] v roce [[1222]]. Král Ondřej v ní byl donucen přislíbit, že nebude svévolně rozdávat majetky cizincům, dodrží výsady střední šlechty, ba dokonce dal šlechtě možnost vystoupit proti němu samému se zbraní v ruce, pokud by nedodržoval přijaté závazky. Namísto uklidnění situace však tento dokument přinesl jen další spory. Ondřej dal totiž velmi rychle najevo, že se jím vůbec nemíní řídit.
▲[[Soubor:Nte-kir-2andras.jpg|thumb|upright|Busta Ondřeje II. v národním historickém parku. Ópusztaszer, Maďarsko]]
 
Na konci života se musel vyrovnat se smrtí dcery Alžběty, druhé manželky Jolandy i syna Ondřeje. Stihl se potřetí oženit (květen [[1234]]) s italskou šlechtičnou [[Beatrix d'Este|Beatrix]], dcerou markraběte [[Esteni|z Este]]. Zemřel v září následujícího roku a jeho syn z tohoto posledního manželství, [[Štěpán Pohrobek|Štěpán]], se už narodil jako pohrobek. Spolu s matkou byl sice vyhnán z Uher a jeho práva v této zemi nikdy nebyla uznána, ale jeho syn z druhého manželství se jako [[Ondřej III.]] stal posledním králem z rodu Arpádovců.
 
Ondřej II. byl uložen k poslednímu odpočinku v cisterciáckém [[klášter Igriș|klášteře Igriș]] a jeho náhrobek stejně jako klášter nepřežil turecký vpád.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ondřej_II._Uherský“