Hloubkaři: Porovnání verzí

Přidáno 741 bajtů ,  před 3 lety
odkazy
m (Horst přesunul stránku Hloubkaři (letci) na Hloubkaři: zbyt rozlišovač)
(odkazy)
[[Soubor:Spitfire Prague Kbely 3093.jpg|thumb|Supermarine Spitfire LF Mk.IXE - Muzeum Praha Kbely]]
Jako '''hloubkaři''' byli označováni stíhací [[pilot]]i, jejichž úkolem za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo operovat v nízkých letových hladinách a útočit především na malé pozemní cíle (automobily, lokomotivy, trafostanice apod.) a narušovat tak týl nepřítele, jeho [[Infrastruktura|infrastrukturu]], zásobování či znesnadňovat mu [[Dorozumívání|komunikaci]].
Mezi nejslavnější akce těchto pilotů patřily útoky na [[vlak]]y. Při zásahu [[Parní kotel|parního kotle]] [[Parní lokomotiva|parní lokomotivy]] (odtud též lidový název „kotláři“) docházelo k těžkému poškození a tím ke znehybnění lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká [[pára]] mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné [[telegraf]]ní či [[telefon]]ní vedení, [[strom]]y nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě také „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské [[transport]]y (zejména muniční vlaky) bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly [[Železniční vůz|vagóny]] s rychlopalnými [[protiletadlový kanón|protiletadlovými kanóny]].
 
== Popis ==
Hloubkaři jsou v Česku ponejvíce spojováni s americkými letci na strojích [[P-51 Mustang]], [[P-47 Thunderbolt]] a [[P-38 Lightning]]. Britská [[Royal Air Force|RAF]] používala k těmto účelům převážně letouny typu [[Hawker Typhoon]] (které svou robustností a nosností byly k podobné úloze více než vhodné), [[Hawker Tempest]], [[de Havilland Mosquito]] nebo [[Supermarine Spitfire]]. U [[sovětský svaz|sovětského]] [[letectvo|letectva]] hloubkové útoky prováděly ponejvíce letouny [[Iljušin Il-2]] (Šturmovik).
Mezi nejslavnější akce těchto pilotů patřily útoky na [[vlak]]y. Při zásahu [[Parní kotel|parního kotle]] [[Parní lokomotiva|parní lokomotivy]] (odtud též lidový název „kotláři“) docházelo k těžkému poškození a tím ke znehybnění lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká [[pára]] mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné [[telegrafTelegrafie|telegrafní]] či [[telefon]]ní vedení, [[strom]]y nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě také „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské [[transport]]y (zejména muniční vlaky) bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly [[Železniční vůz|vagóny]] s rychlopalnými [[protiletadlový kanón|protiletadlovými kanóny]].
 
Hloubkaři jsou v Česku ponejvíce spojováni s americkými letci na strojích [[North American P-51 Mustang|P-51 Mustang]], [[Republic P-47 Thunderbolt|P-47 Thunderbolt]] a [[Lockheed P-38 Lightning|P-38 Lightning]]. Britská [[Royal Air Force|RAF]] používala k těmto účelům převážně letouny typu [[Hawker Typhoon]] (které svou robustností a nosností byly k podobné úloze více než vhodné), [[Hawker Tempest]], [[de Havilland Mosquito]] nebo [[Supermarine Spitfire]]. U [[sovětský svaz|sovětského]] [[letectvo|letectva]] hloubkové útoky prováděly ponejvíce letouny [[Iljušin Il-2]] (Šturmovik).
 
Českoslovenští piloti se hloubkových letů příliš neúčastnili. Mimo dobu působení u 2<sup>nd</sup> TAF a zejména červen 1944 se za hloubkové lety dají považovat nepříliš oblíbené operace označované jako ''Rhubarb'', při nichž plnili i úkoly taktického průzkumu. Snad jediným českým „hloubkařem“ byl [[Jiří Maňák]], ten však nepůsobil v některé z československých perutí, ale létal jako velitel 198. britské sq., byl tak jedním z mála cizinců (a tří Čechoslováků), kterým Britové svěřili velení své squadrony. Dne 28. srpna [[1943]] byl při letu nad [[Nizozemsko|Holandskem]] poblíž [[Knokke]] sestřelen a donucen k [[nouzové přistání|nouzovému přistání]] na hladinu moře (stal se tak jedním z pouhých tří lidí na světě, kteří přežili nouzové přistání s Typhoonem na mořskou hladinu).
 
==Externí odkazyOdkazy ==
=== Externí odkazy ===
*[http://druha.svetova.cz/clanky/letecka-valka/hloubkari/ Hloubkaři]
* [http://hloubkaridruha.blogujesvetova.cz/ Blogclanky/letecka-valka/hloubkari/ Hloubkaři] na stránkách Druha.svetova.cz
* [https://hloubkari.wordpress.com/ Hloubkaři] na stránkách Hloubkari.wordpress.com
*[http://www.praha14.cz/MC/letci/manak.html Jiří Maňák]
* [http://www.hloubkari.cz/forum/ Fórum Hloubkaři]
* [https://www.valka.cz/12524-Hloubkari-prostrileli-v-Cechach-11-dubna-1945-skoro-tricet-lokomotiv Hloubkaři prostříleli v Čechách 11. dubna 1945 skoro třicet lokomotiv] (Válka.cz, 15. 4. 2008)
* [https://www.fronta.cz/utoky-hloubkaru-v-cechach-koncem-valky Útoky hloubkařů v Čechách koncem války] (Fronta.cz, 14. 4. 2010)
* [https://technet.idnes.cz/hloubkari-stovky-prostrilenych-lokomotiv-fki-/vojenstvi.aspx?c=A150414_103022_vojenstvi_kuz Postrach železnic jménem hloubkaři. Za jediný den zasáhli 90 lokomotiv] (Technet.cz, 21. 4. 2015)
 
{{Portály|Letectví}}