Petr z Kravař a Strážnice: Porovnání verzí

celkové úpravy, šablona posloupnost
m (Doplněna kategorie Husitští válečníci.)
(celkové úpravy, šablona posloupnost)
| do = [[1424]]
| panovník =
| předchůdce = [[Vilém I. z  Pernštejna]]
| nástupce = Leopold Krajíř z Krajku
| od2 = [[1417]]
{{Příbuzný| dcera| Kateřina, provdaná z Lipé}}
}}
'''Petr z Kravař a Strážnice''' († [[1434]]) byl moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu [[páni z Kravař|pánů z  Kravař]].
 
== Život ==
Jeho otcem byl významný pán [[Václav z Kravař a Strážnice]], který zemřel předčasně roku [[1381]]. Petrovým poručníkem se stal jeho strýc [[Petr z Kravař a Plumlova]].
Jeho otcem byl významný pán [[Václav z Kravař a Strážnice]], který zemřel předčasně roku [[1381]]. Petrovým poručníkem se stal jeho strýc [[Petr z Kravař a Plumlova]]. Petr byl již roku [[1391]] dospělý, 1. listopadu téhož roku přikládá pečeť k zakládací listině augustiniánského kláštera v [[Prostějov]]ě. Poté se prameny na řadu let odmlčují a další písemné zmínky pocházejí až z počátku [[15. století]]. V roce [[1411]] se uvolnilo místo [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]] moravské cúdy po jeho strýci a moravská šlechta žádala [[Václav IV.|Václava IV.]] o potvrzení Petra Strážnického do této funkce, čemuž král vyhověl. Petr se velmi zasazoval o propuštění mistra [[Jan Hus|Jana Husa]] z kostnického vězení a po jeho upálení podepsal stížný list. Když roku [[1416]] zemřel jeho příbuzný [[Lacek z Kravař a Helfštejna]], který byl [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]], získal tuto funkci Petr Strážnický. Kromě toho z titulu poručnictví Lackových dětí získal panství [[Helfštejn]] a [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]]. Protože však Lacek neměl žádné mužské potomky, zůstalo mu toto dědictví natrvalo. Navíc v červnu roku 1417 přijala Lackova vdova Markéta z Pogorelé Petra na spolek svého věna a i tento vdovský majetek připadl po její smrti Petrovi Strážnickému.
 
Jeho otcem byl významný pánRoku [[Václav z Kravař a Strážnice1391]], kterýdáshl zemřel předčasně roku [[1381]]. Petrovým poručníkem se stal jeho strýc [[Petr z Kravařdospělosti a Plumlova]]. Petr byl již roku [[1391]] dospělý, 1. listopadu téhož roku přikládá pečeť k  zakládací listině [[Klášter augustiniánů (Prostějov)|augustiniánského kláštera]] v  [[Prostějov]]ě. Poté se prameny na řadu let odmlčují a další písemné zmínky pocházejí až z  počátku [[15. století]]. V  roce [[1411]] se uvolnilo místo [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]] moravské cúdy po jeho strýci a moravská šlechta žádala [[Václav IV.|Václava IV.]] o  potvrzení Petra Strážnického do této funkce, čemuž král vyhověl. Petr se velmi zasazoval o  propuštění mistra [[Jan Hus|Jana Husa]] z  kostnického vězení a po jeho upálení podepsal stížný list. Když roku [[1416]] zemřel jeho příbuzný [[Lacek z Kravař a Helfštejna]], který byl [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]], získal tuto funkci Petr Strážnický. Kromě toho z titulu poručnictví Lackových dětí získal panství [[Helfštejn]] a [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]]. Protože však Lacek neměl žádné mužské potomky, zůstalo mu toto dědictví natrvalo. Navíc v červnu roku 1417 přijala Lackova vdova Markéta z Pogorelé Petra na spolek svého věna a i tento vdovský majetek připadl po její smrti Petrovi Strážnickému.
Někdy v této době však učinil Petr závažné rozhodnutí spočívající v prodeji sídla svého starobylého rodu v [[Kravaře|Kravařích]]. Kravařské panství nebylo prodáno celé, ale rozprodáno po částech různým kupcům. Petr podporoval na svém panství nekatolické kněze, čímž si popudil litomyšlského biskupa [[Jan XII. Železný|Jana Železného]], který tyto kněze označil jako "okupátory kostelů". Tato Petrova náboženská orientace s největší pravděpodobností způsobila, že ho [[Zikmund Lucemburský]] sesadil roku [[1419]] z funkce moravského zemského hejtmana a dosadil jeho bratrance [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského]]. Když Jindřich padl v [[bitva pod Vyšehradem|bitvě u Vyšehradu]], Petr Strážnický převzal jeho rozsáhlý rodový majetek.
 
Když roku [[1416]] zemřel jeho příbuzný [[Lacek z Kravař a Helfštejna]], který byl [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]], získal tuto funkci Petr Strážnický po něm. Kromě toho z titulu poručnictví Lackových dětí získal panství [[Helfštýn]] a [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]]. Protože však Lacek neměl žádné mužské potomky, zůstalo mu toto dědictví natrvalo. Navíc v červnu roku 1417 přijala Lackova vdova Markéta z Pogorelé Petra na spolek svého věna a i tento vdovský majetek připadl po její smrti Petrovi Strážnickému.
V roce [[1421]] se Petr smířil s králem Zikmundem, ovšem zakrátko se připojil znovu na stranu moravských husitských pánů. Na podzim téhož roku byly jeho statky popleněny takovým způsobem, že Petr Strážnický musel před Zikmundem kapitulovat a smířit se s ním. Do zástavy byl nucen dát svůj hrad [[Helfštejn]] a zavázat se, že pokud proti Zikmundovi vystoupí, hrad získá nastálo Zikmundův přívrženec opavský vévoda [[Přemysl I. Opavský]]. Petr také získal znovu titul moravského zemského hejtmana. Roku [[1423]] však nastal s vývojem situace v zemi postupný obrat i v Petrově jednání, který v roce následujícím natrvalo přestoupil k [[husitství|husitům]]. Podílel se i se svými syny na jejich taženích, účastnil se i některých bitev. V roce [[1433]] patřil k moravským pánům, kteří uzavřeli příměří s vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]]. V září roku [[1434]] se účastnil se svými syny zasedání moravského zemského sněmu, při něm byl uzavřen landfrýd a tím skončilo období válek. V tomtéž roce Petr z Kravař a Strážnice skonal.
 
Někdy v  této době však učinil Petr závažné rozhodnutí spočívající v  prodeji sídla svého starobylého rodu v  [[Kravaře|Kravařích]]. Kravařské panství nebylo prodáno celé, ale rozprodáno po částech různým kupcům. Petr podporoval na svém panství nekatolické kněze, čímž si popudil [[Seznam litomyšlských biskupů|litomyšlského biskupa]] [[Jan XII. Železný|Jana Železného]], který tyto kněze označil jako "okupátory kostelů". Tato Petrova náboženská orientace s  největší pravděpodobností způsobila, že ho [[Zikmund Lucemburský]] sesadil roku [[1419]] z  funkce [[Moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]] a dosadil jeho bratrance [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského]]. Když Jindřich padl v  [[bitva pod Vyšehradem|bitvě u  Vyšehradu]], Petr Strážnický převzal jeho rozsáhlý rodový majetek.
Jeho starší syn Václav (II.) přežil svého otce jen o tři roky, takže o něm moc zpráv není. Petrova dcera Kateřina si vzala významného pána Pertolda z Lipé. Petrův majetek zdědil jeho druhorozený syn [[Jiří z Kravař a Strážnice]].
 
V  roce [[1421]] se Petr smířil s  králem Zikmundem, ovšem zakrátko se připojil znovu na stranu moravských husitských pánů. Na podzim téhož roku byly jeho statky popleněny takovým způsobem, že Petr Strážnický musel před Zikmundem kapitulovat a smířit se s  ním. Do zástavy byl nucen dát svůj hrad [[HelfštejnHelfštýn]] a zavázat se, že pokud proti Zikmundovi vystoupí, hrad získá nastálo Zikmundův přívrženec opavský vévoda [[Přemysl I. Opavský]]. Petr také získal znovu titul moravského zemského hejtmana. Roku [[1423]] však nastal s  vývojem situace v  zemi postupný obrat i v  Petrově jednání, který v roce následujícím natrvalo přestoupil k  [[husitství|husitům]]. Podílel se i se svými syny na jejich taženích, účastnil se i některých bitev. V  roce [[1433]] patřil k  moravským pánům, kteří uzavřeli příměří s  vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]]. V  září roku [[1434]] se účastnil se svými syny zasedání moravského zemského sněmu, při něm byl uzavřen [[landfrýd]] a tím skončilo období válek. V tomtéž  roce Petr z  Kravař a Strážnice skonal.
 
Jeho starší syn Václav (II.) přežil svého otce jen o  tři roky, takžeproto o  něm moc zpráv není. Petrova dcera Kateřina si vzala významného pána Pertolda[[Pertold z Lipé|Pertolda z Lipé]]. Petrův majetek zdědil jeho druhorozený syn [[Jiří z  Kravař a Strážnice]].
 
== Literatura ==
| isbn = 80-7106-682-6
}}
{{Panovník
 
| předchůdce = [[Lacek z Kravař a Helfštejna]]
{{Portály|Husitství|Lidé|Morava|Středověk}}
| titul = [[Seznam moravských zemských hejtmanů|Moravský zemský hejtman]]
 
| kdy = Poprvé v letech [[1417]]-[[1420]]
| nástupce = [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřich z Kravař a na Plumlově]]
| obrázek = Moravská orlice s klenotem.jpg
}}
{{Panovník
| předchůdce = [[Vilém I. z Pernštejna]]
| titul = [[Seznam moravských zemských hejtmanů|Moravský zemský hejtman]]
| kdy = Podruhé v letech [[1422]]-[[1424]]
| nástupce = [[Leopold Krajíř z Krajku]]
| obrázek = Moravská orlice s klenotem.jpg
}}
{{Portály|Husitství|Lidé|Politika|Morava|Středověk}}
{{DEFAULTSORT:Kravař, Petr z}}
[[Kategorie:Páni z Kravař|Petr]]