Pavouci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Super co ??? xD xD značky: možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 37.221.254.83 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{různé významy|redirect=pavouk|stránka=pavouk (rozcestník)}}
{{Taxobox
| obrázek = Spiders Diversity.jpg
| popis obrázku = Diverzita pavouků
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[členovci]] (Arthropoda)
| podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata)
| třída = [[pavoukovci]] (Arachnida)
| řád = '''pavouci''' (Araneae)
| řád popsal = [[Pierre André Latreille|Latreille]], [[1802]]
| druhotné dělení = [[podřád]]y
| podřazené taxony =
* [[sklípkoši]] (Mesothelae)
* [[sklípkani]] (Mygalomorphae)
* [[dvouplicní]] (Araneomorphae)
}}
'''Pavouci''' (Araneae) jsou [[členovci]] se čtyřmi páry nohou a [[chelicery|chelicerami]] (klepítky), do kterých ústí vývod jedových žláz. Jsou největším řádem [[pavoukovci|pavoukovců]] s vysokou druhovou rozmanitostí.<ref>{{Citace monografie
| jméno = P. A.
| titul = Spiders of India
| url = http://books.google.cz/books?id=9oVHO-3ZGx4C&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA2#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Universities Press
| místo = India
| počet_stran = 614
| strany = 2
| isbn = 978-81-7371-641-6
| jazyk = anglicky▼
| příjmení2 = Peter
| jméno2 = K. V
}}</ref> Pavouci se vyskytují na každém kontinentu kromě [[Antarktida|Antarktidy]] a téměř v každém prostředí kromě vzduchu a moře. K lednu 2017 bylo zaznamenáno 46 410 druhů a 109 [[čeleď|čeledí]] pavouků;<ref name="WSC">{{citace elektronické monografie
| titul = The World Spider Catalog, version 13.0▼
| url = http://research.amnh.org/entomology/spiders/catalog/COUNTS.html▼
| příjmení = Platnick
| jméno = Norman I
| rok = 2012
| vydavatel = American Museum of Natural History▼
| datum přístupu = 2013-04-21▼
| jazyk = anglicky
}}</ref> nicméně ve vědecké komunitě panují nejasnosti v tom, jak tyto čeledi klasifikovat, což dokazuje počet více než 20 různých klasifikací, které byly navrženy od roku 1900.<ref name="Bioofspiders">{{citace monografie
| titul = Biology of Spiders
| příjmení = Foelix
| jméno = Rainer F
| rok = 1996
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = New York
| isbn = 0-19-509593-6
| strany = 3
| jazyk = anglicky
}}</ref> V České republice bylo zaznamenáno 879 druhů, z toho 27 je považováno za v ČR již vyhynulé a dalších 483 se dle třetího vydání Červeného seznamu pavouků ČR nachází v různém stupni ohrožení.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Biologia|příjmení = Řezáč|jméno = Milan|příjmení2 = Kůrka|jméno2 = Antonín|příjmení3 = Růžička|jméno3 = Vlastimil|spoluautoři = HENEBERG Petr:|titul = Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according
to evidence-based national conservation priorities.|url = http://www.degruyter.com/view/j/biolog.2015.70.issue-5/biolog-2015-0079/biolog-2015-0079.xml?format=INT|doi = 10.1515/biolog-2015-0079|rok vydání = 2015|strany = 645-666|ročník = 70|číslo = 5|jazyk = EN}}</ref><ref group="pozn.">Rozhovor s jedním z tvůrců červeného seznamu o příčinách jeho aktualizace a diskuse proč někteří pavouci z české přírody mizí je volně dostupný na stránkách Českého rozhlasu: [http://media.rozhlas.cz/_audio/3468988.mp3 (pořad Planetárium, 12. 9. 2015)].</ref>
Anatomicky se pavouci od ostatních členovců liší tím, že většinou mají tělo rozděleno na dvě [[tagma (biologie)|tagmata]] (funkční celky), hlavohruď a zadeček, která jsou spojena malou válcovitou stopkou (pedicelem). Na rozdíl od [[hmyz]]u nemají [[tykadlo|tykadla]]. Až na nejprimitivnější skupinu, [[sklípkoši|sklípkoše]] (Mesothelae), mají pavouci ze všech členovců nejvíce centralizovanou nervovou soustavu, protože všechny jejich [[ganglion]]y (nervové uzliny) se nacházejí v jednom místě v hlavohrudi. Na rozdíl od většiny členovců nemají ve svých končetinách téměř žádné extenzory (natahovače) a namísto toho je natahují [[hydraulika|hydraulickým]] tlakem.
Zadečkové končetiny pavouků se vyvinuly ve [[snovací bradavky]] produkující pavučinová vlákna až z šesti druhů snovacích žláz, jež se nacházejí v zadečku. [[Pavučina|Pavučiny]] se mohou lišit velikostí, tvarem a množstvím použitého lepkavého vlákna. Zdá se, že kruhové pavučiny jsou jedny ze starších druhů pavučin. Pavouci vytvářející pavučinové vaky jsou rozšířenější a rozmanitější než [[křižákovití]] (kteří vytvářejí právě kruhové pavučiny). Pavoukům podobní [[pavoukovci]] s orgány produkujícími pavučinová vlákna se objevili v [[devon (geologie)|devonu]] někdy před 386 miliony lety, ale těmto živočichům chyběly snovací bradavky. Praví pavouci byli nalezeni v horninách z [[karbon]]u, přičemž pocházejí z období před 318 až 299 miliony lety a jsou velmi podobní nejprimitivnějšímu žijícímu podřádu, sklípkošům. Nejvýznamnější skupiny moderních pavouků, [[sklípkani]] (Mygalomorphae) a [[dvouplicní]] (Araneomorphae), se objevily v [[trias]]u před 200 miliony lety.
V roce 2008 byla popsána [[býložravec|potravní specializace]] druhu ''[[Bagheera kiplingi]]'',<ref name="CBio2009">{{citace periodika
| příjmení = Meehan
| jméno = Christopher J.
| příjmení2 = Olson
| jméno2 = Eric J.
| příjmení3 = Reudink
| jméno3 = Matthew W.
| spoluautoři = KYSER, T. Kurt; CURRY, Robert L.
| titul = Herbivory in a spider through exploitation of an ant–plant mutualism
| periodikum = Current Biology
| ročník = 19
| číslo = 19
| strany = R892–3
| rok = 2009
| pmid = 19825348
| doi = 10.1016/j.cub.2009.08.049
| jazyk = anglicky
}}</ref> ale všechny ostatní druhy jsou [[predátor|predátoři]]. Živí se převážně hmyzem a ostatními pavouky, i když několik velkých druhů loví i drobné savce, ptáky a plazy. K lovení kořisti pavouci využívají různé strategie: chytají ji do lepkavých pavučin; vrhají na ni lepkavá vlákna; napodobují ji, aby je neodhalila; nebo ji uženou. Většina z nich kořist odhaluje pomocí vibrací, ale aktivní lovci mají dobrý zrak. Lovci z rodu ''[[Portia (rod)|Portia]]'' vykazují znaky inteligentního chování při výběru taktiky lovu a ve schopnosti vytvářet nové. Střeva pavouků jsou příliš úzká na to, aby mohla přijímat pevnou potravu, a proto ji rozmělňují trávicími [[enzym]]y a drtí ji [[Makadla|makadly]] (pedipalpy), protože nemají pravé čelisti.
Samečci na sebe upozorňují různými namlouvacími rituály, aby je samičky nesežraly. Samečci většiny druhů přežívají několik páření a umírají z jiných příčin, než že by je sežrala samice. Samičky z pavučinových vláken vytvářejí [[kokon]]y na vajíčka, z nichž každý může obsahovat až stovky vajíček. Samičky mnoha druhů se starají o svá mláďata, například tak, že je nosí s sebou či se s nimi dělí o potravu. Malá část druhů je sociální a vytváří společné pavučiny, které mohou sloužit několika málo až 50 000 jedinců. Sociální chování sahá od opatrné tolerance až ke společnému lovení a sdílení potravy. Ačkoliv se většina pavouků dožívá maximálně dvou let, [[sklípkani]] se v zajetí mohou dožít až 25 let.
I když jed některých druhů je pro člověka nebezpečný, vědci zkoumají potenciální využití pavoučího jedu v lékařství a v zemědělství (jako [[pesticidy|pesticid]] neznečišťující prostředí). Pavoučí vlákno představuje lepší kombinaci lehkosti, síly a pružnosti než umělé materiály, a vědci zkoušeli vložit geny produkující tato vlákna do [[DNA]] různých savců a rostlin, aby zjistili, zda tyto organismy mohou vlákna vytvářet. Kvůli svému rozmanitému chování se pavouci stali v umění a [[mytologie|mytologii]] symbolem trpělivosti, krutosti a kreativity.
== Popis ==
Řádek 589 ⟶ 668:
== Taxonomie ==
{{Viz též|Seznam čeledí pavouků}}
Pavouci jsou rozděleni do dvou podřádů, [[sklípkoši]] a [[Opisthothelae]], přičemž Opisthothelae zahrnuje dva [[infrařád]]y: [[sklípkani]] a [[dvouplicní]].<ref group="pozn.">Skupina Opisthothelae je někdy považována za nezařazený klad a někdy za podřád pavouků. V tom druhém případě se sklípkani a dvouplicní považují za infrařády, jinak za podřády.</ref> Je známo přes 40 000 žijících [[druh]]ů pavouků, které [[arachnologie|arachnologové]] rozřazují do zhruba 110 [[čeleď|čeledí]] a zhruba 3700 [[rod (biologie)|rodů]].<ref name="WSC"/><ref name="Coddington2005PhylogenyOfSpiders">{{citace
▲| příjmení = Platnick
▲| jméno = Norman I
▲| titul = The World Spider Catalog, version 13.0
▲| url = http://research.amnh.org/entomology/spiders/catalog/COUNTS.html
▲| vydavatel = American Museum of Natural History
▲| datum přístupu = 2013-04-21
▲| jazyk = anglicky
▲| rok = 2012
| příjmení = Coddington | jméno = J. A
| kapitola = Phylogeny and Classification of Spiders | strany = 18–24
| |||