František Parolek: Porovnání verzí

'''František Parolek''', ''používal též pseudonym'' '''Satyr-Féz''', ''nebo'' '''Volyňský Boleslav''' ([[28. červenec|28. července]] [[1882]] [[Staré Hutě]]<ref name=“matrika“>[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/9805/?strana=167 Matriční záznam o narození a křtu Františka Parolka] farnost Stupava </ref> u [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]] -– [[6. červenec|6. července]] [[1926]] [[Praha]]) byl český, malíř, archivář, básník, esejista a legionář. Používal také [[pseudonym]]y '''Satyr-Féz''' nebo '''Boleslav Volyňský'''.

Narodil se na [[Slovácko|moravském Slovácku]] v obci [[Staré Hutě]] do rodiny chalupníka Cyrila Parolka. Byl od mládí umělecky nadán, ale žádnou uměleckou školu nestudoval. Pracovní příležitosti hledal především ve vzdálenějších krajích, jako například v [[Halič|Haliči]]i nebo na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Spolu s mladším bratrem, akademickým malířem Klementem Parolkem<ref name=“matrikaN1“>[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/9805/?strana=173 Matriční záznam o narození a křtu Klementa Parolka] farnost Stupava </ref>, se živili výzdobou kostelů, klášterů a podíleli se i na dekoraci [[Kyjev|kyjevského]] [[Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka|divadla]]. V roce [[1914]] pobýval v [[Rusko|Rusku]] a tam jej také zastihl začátek [[První světová válka|první světové války]]. V srpnu tohoto roku se přihlásil<ref>[http://www.vuapraha.cz/soldier/13871406 Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – kpt. Fratišek Parolek *1882]</ref> do [[Česká družina|České družiny]] a podobně jako jiní výtvarníci působil i on v Ruské armádě jako průzkumník a jeho úkolem bylo zakreslování pozic, panoramat a také vojenských map. V roce [[1917]] se zasloužil o založení a vybavení fotografické laboratoře při Československé střelecké brigádě. V červenci [[1917]] se účastnil bitvy u [[Bitva u Zborova|Zborova]] a jejíž průběh podrobně popsal ve svém deníku a místa bitvy důkladně se svojí skupinou fotograficky zachytil. Po bolševickém [[Říjnová revoluce|převratu]] v Rusku se dostal s ostatními [[Československé legie|legionáři]] na [[Sibiř]]. Zde se mimo jiné věnoval umělecké činnosti, fotografii a malbě. Podle vzpomínek syna [[Radegast Parolek|Radegasta]] měl i kapitán Parolek v [[Irkutsk|Irkutsku]] svůj výtvarný ateliér v jednom z československých „těplušek“ (''zateplených vagónů''). V Irkutsku se František Parolek také seznámil se svou budoucí ženou. Dagmar Salminšovou, která pocházela z [[Riga|Rigy]]. Ještě tam se s ní v roce [[1919]] oženil a o rok později přijeli manželé Parolkovi do [[Československo|Československa]]. Usadili se v legionářské kolonii v pražské čtvrti [[Podolí (Praha)|Podolí]] a postupně se jim narodili tři děti: synové [[Radegast Parolek|Radegast]] a Mojmír a dcera Dagmar. Po válce zůstal dál ve službách [[Československá armáda|československé armády]] a patřil zakladatelům pražského [[Národní památník na Vítkově|Památníku odboje]]. Zde zřídil a vedl fotoarchiv a měl hlavní zásluhu na prvotním zpracování a roztřídění fotografického materiálu z československých legií. V roce [[1926]] však zemřel na [[Tuberkulóza|tuberkulózu]] a o tři roky později zemřela i jeho manželka. Jejich osiřelých potomků se ujal Parolkův přítel z legií, štábní kapitán Otakar Vaněk<ref>[https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-b&local_base=AUT&find_code=WRD&request=otakar+van%C4%9Bk Vaněk Otakar, legionář na ruské frontě, autor pamětí]</ref>.

Image: František Parolek - Přísaha a slavnostní svěcení praporu České družiny v Kyjevě 28. září 1914.jpg | ''Přísaha a slavnostní svěcení praporu České družiny v Kyjevě 28. září 1914''

Image: Parolek František - V zemljance České družiny (1925).jpg | ''V zemljance České družiny'' (1925)''

File: Parolek František - Rozvědka České družiny, 1. 2. 1915 5.jpg | ''Rozvědka České družiny'' (1915)''

File: František Parolek - Druhá mohyla u Zborova, (1917).jpg | ''Druhá mohyla u Zborova'' (1917)''

File: Parolek František - návrh odznaku 1. střeleckého pluku čs. legií v Rusku; (1916).jpg | ''Návrh odznaku 1. střeleckého pluku čs. legií v Rusku'' (1916)''