Auguste Hauschnerová: Porovnání verzí

'''Auguste Hauschner''', ''[[Rodné jméno|rodným jménem]]'' '''Auguste Sobotka''' ([[12. únor]]a [[1850]], [[Praha]]<ref name=“matrika“>[http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=3288&reproId=85574 Matriční záznam o narození] pražské židovské náboženské obce </ref> – [[10. duben|10. dubna]] [[1924]], [[Berlín]]), byla [[Němčina|německá]] [[Spisovatel|spisovatelka]] [[Židé|židovského]] původu, která publikovala také pod pseudonymem ''Auguste Montag''. Je považována za důležitou představitelku i předchůdkyni německy píšících autorů z Prahy. Ve svém díle se často zabývala společensko-kritickými tématy.

Auguste Sobotka se narodila 12. února 1850 (některé prameny uvádějí rok [[1852]]) v zámožné pražské židovské rodině jako jedno ze šesti dětí továrníka a statkáře Salomona Sobotky ([[1807]]–[[1880]]). Základní vzdělání jí poskytli domácí učitelé, pak byla na čtyři roky poslána na internát "Jesenius" v Berlíně. Po svém návratu do Prahy se v roce [[1871]] provdala za Benno Hauschnera (ca [[1839]]–[[1890]]), který vlastnil továrnu na výrobu bot, ve skutečnosti se však toužil stát malířem. Uprostřed sedmdesátých let se společně odstěhovali do Berlína. Auguste Hauschnerová se od mládí zajímala o [[umění]], hrála na klavír, a od osmdesátých let psala [[komedie]], které byly uváděny také v Praze a ve [[Vídeň|Vídni]]. Po smrti jejího manžela v roce [[1890]] se z jejich bytu v ulici ''Am Karlsbad 25'' v tehdejším městském obvodu Tiergarten stal významný společenský salón pro představitele berlínského uměleckého světa. Do salónu docházeli vedle jejího bratrance, filozofa a spisovatele, [[Fritz Mauthner|Fritze Mauthnera]], také Gustav Landauer, Maximilian Harden, [[Max Liebermann]] a [[Max Brod]]. Vedla rovněž čilou korespondenci s [[Romain Rolland|Romainem Rollandem]], [[Arthur Schnitzler|Arthurem Schnitzlerem]], [[Ludwig Thoma|Ludwigem Thomou]], [[Thomas Mann|Thomasem Mannem]], [[Stefan Zweig|Stefanem Zweigem]], [[Martin Buber|Martinem Buberem]] a s dalšími osobnostmi. Hauschnerová v té době napsala řadu [[novela (literatura)|novel]] a [[román]]ů, v nichž se jako jedna z prvních spisovatelek zabývala otázkami společenského postavení žen a židovské identity. Od počátku byla odpůrkyní světové války a přesvědčenou [[PacifistaPacifismus|pacifistkou]]. Podporovala [[Socialismus|socialistická]], [[Anarchismus|anarchistická]] i [[Feminismus|feministická]] hnutí a projekty. Auguste Hauschnerová zemřela 10. dubna 1924 v Berlíně, její hrob je na židovském hřbitově ve Weißensee v obvodu [[Pankow]].

Za nejvýznamnější dílo Auguste Hauschnerové je považován román ''Die Familie Lowositz'', jehož první svazek vyšel v roce [[1908]]. V něm popsala život jedné pražské židovské rodiny na pozadí vzrůstajícího národnostního napětí mezi [[Češi|Čechy]] a [[Němci]]. Mnohé [[motiv]]ymotivy a témata zde již předjímají další směřování [[Pražská německá literatura|pražské německé literatury]]. Tento román, na který navazuje druhý svazek pod názvem ''Rudolf und Camilla'' z roku 1910, je považován za pronikavou ([[Autobiografie|autobiograficky]] laděnou) sondu do prostředí pražských německy hovořících židovských [[Elita|elit]]. Novela ''Der Tod des Löwen'' potom bývá označována za velmi zdařilé literární ztvárnění setkání [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] s [[Jehuda ben Becalel|rabi LöwLöwem]]em a legendárního příběhu o [[Golem]]ovi.