Difference between revisions of "Oprava DNA"

1,239 bytes added ,  1 year ago
m
no edit summary
m
m
''Typy poškození exogenními vlivy:''
 
# UV - B záření způsobuje křížové spoje mezi přilehlou bází C a T, vytváří [[Pyrimidin|pyrimidinový]] dimer, který patří do ''přímého poškození DNA''.
# UV - B záření
# UV - A záření způsobuje zejména volné radikály, tento způsob je nazýván ''nepřímé poškození DNA''.
# UV - A záření
# Ionizujícího záření (například i z [[Kosmické záření|kosmického záření]]) láme trojrozměnrou prostorovou konfiguraci DNA. Může ve velké míře způsobit i nenávratné škody, které již nelze opravit.
# Tepelné narušení, vlivem navýšené teploty zvyšuje míru depurinace. To může vést k přetržení vláken dvoušroubovice. U termofilních bakterií je možno sledovat hydrolitickou depurinaci. Jsou to bakterie, které rostou v horkých pramenech v teplotách 40 - 80°C. Míra depurinace (300 purinových zbytků v genomu jedné generace) je příliš vysoká, tak že nemůže být napravována běžnými mechanismy. Na to se u těchto bakterií vyvijí adaptace odpovídající okolnímu prostředí.
# Průmyslové chemikálie s negativním vlivem na dvoušroubovici deoxyribonukleové kyseliny je [[vinylchlorid]], nebo také [[peroxid vodíku]] ve velkém množství, způsobující alkylaci bází a neblahé křížové propojování v DNA.
 
Poškození UV zářením, alkylace/[[Methylace DNA|metylace]] , narušení rentgenovým zářením a oxidativní poškození jsou příklady indukované, kumulativní škody. Spontanní poškození zahrnuje ztrátu báze, deaminaci, svráštěné prstencové formace sacharidů, tautomerní posun.
569

edits