Embryonální kmenová buňka: Porovnání verzí

Během embryonálního vývoje se tyto buňky neustále dělí a následně se stávají specializovanými v rámci organismu. Například určité množství ektodermu v oblasti hřbetu plodu se specializuje na "''neuroektoderm''", který se v budoucnu integruje a vyvine so centrální nervové soustavy (CNS) . Později ve vývoji způsobí neurulace neuroektodermu vytvoření prvotní nervové trubice (prekurzor míchy). Ve stádiu vývinu této nervové trubice přední část podstoupí intenzivní encefalizaci vedoucí k vytvoření "''vzoru''" základní části [[Mozek|mozku]]. Za základní buňku [[Centrální nervová soustava|CNS]] je v tomto momentu považována nervová kmenová buňka ,která je také ještě pluripotentní. Může generovat velkýveliký rozsah různých typů neuronů, každý s unikátním genovým základem, funkčních charakteristik, morfologie. Proces generování jendotlivých [[Neuron|neuronů]] z původních kmenových buněk je nazýván neurogeneze. Prominentním typem nervové kmenové buňky je [[radialní glie]], která má distiktivní bipolární morfologii s velmi specifickými mechanismy na prodloužení a zešíření stěn nervové trubice. Sdílí některé charakteristiky glie, nejlépe zaznamenatelné začlenění bílkoviny (GFAP), která je gliální, fibrilární a poměrně kyselá na škále [[pH]]. Typ buněk radialní glie, je primární nervovou kmenovou buňkou při vývoji CNS obratlovců, a těla buněk se usadí ve ventrikulární zóně, tvořící ventrikulární systém [[Mozková komora|mozkové komory]]. Nervové kmenové buňky mají určitou buněčnou línii (neurony, [[Astrocyt|astrocyty]], [[Oligodendrocyt|oligodendrocyty]]), omezující ostatní možné změny. Kromě CNS se poté vytvoří také [[periferní nervová soustava]]. Po proběhlém diferenciování již pro buňku není možné změnit svou určenou funkci a s ní spojené vlastnosti.