Oprava DNA: Porovnání verzí

Přidáno 288 bajtů ,  před 1 rokem
m
bez shrnutí editace
m (Úprava hlavy textu.)
m
{{Neověřeno část}}
[[Soubor:Dna repair base excersion de.svg|náhled|200x245pixelů|Proces vyjmutí báze z dvoušroubovice DNA, při aktivování mechanismů opravy DNA.]]
'''Oprava DNA''' je označení pro jakýkoliv mechanismus, který je schopen v poškozeném řetězci [[DNA]] obnovit původní pořadí [[nukleotid]]ů („''písmen genetického kódu''“ - jednotlivých [[Nukleová báze|bází]]). Takové poškození, které může být způsobené například jednou, nebo několika [[mutace]]mi. Nebo také modifikací [[nukleová báze|bází]], by jinak mohlo mít za následek poškození [[sekvence DNA|genetické informace]] buňky.<ref name="dictionary">{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Poruchy obecně se projevujíví opravy DNA může mít někdy za následek např. [[rakovina|rakovinné bujení]]. Opravy na DNA uchovávají v pořádku celý [[genom]] a nedegradovaný stav jednotlivých [[Gen|genů]]. U lidských buněk může být poškození způsobeno například vlivem radiace, či i normálními [[Metabolismus|metabolickými]] procesy. Přes průběh jediného dne je předpokládané množství jednotlivých molekulárních lézí až 1 milión. Mnoho těchto rozkladů může mít za následek i narušení struktury molekul DNA. Porušením může nastat částečné, nebo úplné zamezení schopnosti [[Transkripce (DNA)|transkripce]] segmentů genů ve výsledku degradující celý proces kódování sahající svým rozsahem až i po mechanismy [[Genová exprese|genové exprese]]. Dalším vysyktujícím nebezpečím jsou nechtěné mutace v genomu buněk (''dědičné informac''i), následně přenesené ne dceřinné buňky po procesu [[Mitóza|mitózy]]. Mechanismy opravující DNA jsou v organismu neustále aktivní, jak reagují na poškození ve struktuře DNA a náhodně se opakujícím chybám. Při selhání mechanismů opravy a nenastaní [[Apoptóza|apoptózy]], se mohou vyskytnout nenávratné škody. Například zlomení struktury dvoušroubovie a také vznik komplikovaných křížových vazeb mezi jednotlivými vlákny (crosslinks, ICLs), to může vést až k vytvoření [[Rakovina|rakovinných]] těles. Tyto šířící se chyby, následně děděné po buněčných generacích jako jeden ze základů rakovinného bujení je podstatou Knudsonovy hypotézy (''two-hit hypothesis'').
 
Míra proběhlých oprav DNA je závislá na mnoha faktorech, typu buňky, stáří samotné buňky, okolního prostředí obklopujícího buňku. Buňka s příliš mnoho opakujícími se narušeními DNA, nebo buňka, která v rámci vnitřních procesů není schopna efektivně aplikovat opravy vyskytnutých chyb, vstoupí do aktivního průběhu jednoho z těchto tří stavů:
# Buňka zahájí integrovaný nenávratný neregulovaný proces [[Buněčné dělení|buněčného dělen]]<nowiki/>í , který může vést k růstu [[Tumor|tumoru]], který je okolními buňkami považován za nebezpečí, okolní buňky neobsahující toto rozsáhlé poškození DNA nedokáží v metabolických procesech s narůstajícím tělesem komunikovat a začlenit jej. Rakovinné bujení následně u nedostatečného zásahu [[Bílá krvinka|leukocytů]] gradovaně narůsta.
 
Průběh buněčné opravy DNA je esenciální při integrujících procesech genomu, tedy zaručuje správné fungování organismu a opakujících se metabolických reakcí. Mnoho genů, s prokázaným vlivem na délku života, ve spolupráci s některými bílkovinami, je zapojených v mechanismech opravy DNA a také její ochrany. Narušená trojrozměrná struktura DNA může být také faktorem tvořícím chybové úkony v průběhu [[Translace (biologie)|translace]] při syntéze bílkovin.
 
V roce 2015 byla Tomasu Lindahlovy, Paul Modrichovy, and Aziz Sancar udělena [[Nobelova cena za chemii|Nobelova cena]] za chemii za poodkrytí molekulárních procesů spojencýh s opravou DNA: nejméně dvou konkrétních typů a to oprava za dočasného vyjmutí na [[Nukleotid|nukleotidu]] a oprava za dočasného vyjmutí na [[Nukleová báze|nukleové báz]]<nowiki/>i.
 
== Poškození DNA ==
569

editací