Oprava DNA: Porovnání verzí

'''Oprava DNA''' je označení pro jakýkoliv mechanismus, který je schopen v poškozeném řetězci [[DNA]] obnovit původní pořadí [[nukleotid]]ů („''písmen genetického kódu''“ - jednotlivých [[Nukleová báze|bází]]). Takové poškození, které může být způsobené například jednou, nebo několika [[mutace]]mi. Nebo také modifikací [[nukleová báze|bází]], by jinak mohlo mít za následek poškození [[sekvence DNA|genetické informace]] buňky.<ref name="dictionary">{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Poruchy obecně se projevujíví opravy DNA může mít někdy za následek např. [[rakovina|rakovinné bujení]]. Opravy na DNA uchovávají v pořádku celý [[genom]] a nedegradovaný stav jednotlivých [[Gen|genů]]. U lidských buněk může být poškození způsobeno například vlivem radiace, či i normálními [[Metabolismus|metabolickými]] procesy. Přes průběh jediného dne je předpokládané množství jednotlivých molekulárních lézí až 1 milión. Mnoho těchto rozkladů může mít za následek i narušení struktury molekul DNA. Porušením může nastat částečné, nebo úplné zamezení schopnosti [[Transkripce (DNA)|transkripce]] segmentů genů ve výsledku degradující celý proces kódování sahající svým rozsahem až i po mechanismy [[Genová exprese|genové exprese]]. Dalším vysyktujícím nebezpečím jsou nechtěné mutace v genomu buněk (''dědičné informac''i), následně přenesené ne dceřinné buňky po procesu [[Mitóza|mitózy]]. Mechanismy opravující DNA jsou v organismu neustále aktivní, jak reagují na poškození ve struktuře DNA a náhodně se opakujícím chybám. Při selhání mechanismů opravy a nenastaní [[Apoptóza|apoptózy]], se mohou vyskytnout nenávratné škody. Například zlomení struktury dvoušroubovie a také vznik komplikovaných křížových vazeb mezi jednotlivými vlákny (crosslinks, ICLs), to může vést až k vytvoření [[Rakovina|rakovinných]] těles. Tyto šířící se chyby, následně děděné po buněčných generacích jako jeden ze základů rakovinného bujení je podstatou Knudsonovy hypotézy (''two-hit hypothesis'').

Průběh buněčné opravy DNA je esenciální při integrujících procesech genomu, tedy zaručuje správné fungování organismu a opakujících se metabolických reakcí. Mnoho genů, s prokázaným vlivem na délku života, ve spolupráci s některými bílkovinami, je zapojených v mechanismech opravy DNA a také její ochrany. Narušená trojrozměrná struktura DNA může být také faktorem tvořícím chybové úkony v průběhu [[Translace (biologie)|translace]] při syntéze bílkovin.

V roce 2015 byla Tomasu Lindahlovy, Paul Modrichovy, and Aziz Sancar udělena [[Nobelova cena za chemii|Nobelova cena]] za chemii za poodkrytí molekulárních procesů spojencýh s opravou DNA: nejméně dvou konkrétních typů a to oprava za dočasného vyjmutí na [[Nukleotid|nukleotidu]] a oprava za dočasného vyjmutí na [[Nukleová báze|nukleové báz]]<nowiki/>i.