Verze z 4. 10. 2017, 13:13 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 4. 2018, 20:44 editovat zrušit editaci Milan Keršláger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 670 editací styl značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Permeabilita''' je v [[Elektrotechnika\|elektrotechnice]] [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje vliv určitého materiálu nebo prostředí na výsledné účinky působícího [[magnetické pole\|magnetického pole]]. Některá prostředí tyto účinky zesilují, jiná je zeslabují a existují také prostředí bez tohoto vlivu. == Značení a definice == Pro permeabilitu se používá [[fyzikální veličina\|značka]] [[Mý\|μ]] (řecké mí) a její [[fyzikální jednotka\|jednotka]] v [[soustava SI\|soustavě SI]] je [[henry]] na [[metr]], značka Hm<sup>−1</sup> nebo také [[newton]] na čtvereční [[ampér]], značka NA<sup>−2</sup>.▼ ▲Pro permeabilitu se používá [[fyzikální veličina\|značka]] [[μ]] (řecké mí) a její [[fyzikální jednotka\|jednotka]] v [[soustava SI\|soustavě SI]] je [[henry]] na [[metr]], značka Hm<sup>−1</sup> nebo také [[newton]] na čtvereční [[ampér]], značka NA<sup>−2</sup>. Permeabilitu lze určit ze vztahu Řádek 9 ⟶ 8: kde ''B'' je [[magnetická indukce]] a ''H'' [[intenzita magnetického pole]]. V látkovém prostředí její hodnota závisí na vlastnostech daného materiálu – lze ji tedy považovat za [[materiálová konstanta\|materiálovou konstantu]]. Nicméně v obecném případě její hodnota závisí také na dalších parametrech, např. na velikosti působícího magnetického pole – pak je tedy [[~~funkce~~Funkce (matematika)\|funkcí]] (má závislost na) materiálu a intenzity pole. Typickým příkladem materiálů, které mají tuto obecnější závislost, jsou [[Feromagnetismus\|feromagnetické]] látky. Některé z nich navíc vykazují [[hystereze\|hysterezi]], což v tomto případě znamená, že jejich magnetické vlastnosti závisí také ještě na hodnotách magnetického pole, jemuž byly vystaveny v minulosti. Kromě toho, je výše uvedená definice je pro neměnné pole, a v případě, že je pole proměnlivé – typicky periodicky – může se objevit rovněž závislost na frekvenci. == Permeabilita vakua == '''Permeabilita [[vakuum\|vakua]]''' se značí <math>\mu_0</math> a je to [[Fyzikální konstanty\|fyzikální konstanta]], která je [[koeficient]]em úměrnosti mezi veličinami ''B'' a ''H'' ve vakuu podle výše uvedeného vztahu. Obě tyto veličiny charakterizují [[magnetické pole]]; to může být ve vakuu vytvářeno pohybujícím se [[elektrický náboj\|elektrickým nábojem]], tedy rovněž [[elektrický proud\|elektrickým proudem]], změnou [[elektrické pole\|elektrického pole]] v čase nebo obojím, tudíž obě tyto veličiny jsou úměrné těmto vytvářejícím vlivům. Jejich rozdíl pak spočívá jednak v tom, že ''B'' zohledňuje vliv látky v prostředí jímž se pole šíří a dále v tom, že magnetická indukce je definována prostřednictvím síly, kterou pole působí na pohybující se náboj, zatímco intenzita magnetického pole nikoliv. Ve vakuu je vliv látky odstraněn a permabilita vakua je tedy koeficient doplňující výrazy s faktory vytvářejícími magnetické pole tak, aby ve vakuu odpovídaly silovému působení pole – buď přímo, ve vztazích pro sílu, nebo nepřímo, prostřednictvím magnetické indukce. V [[soustava SI\|soustavě SI]], kde je jednotka elektrickeho proudu [[ampér]] definována pomocí magnetické síly, se permeabilita vakua neměří, ale je určena z definice ampéru a vztahu pro magnetickou sílu ([[Ampérův silový zákon]]). Hodnota <math>\mu_0</math> v soustavě SI je proto dána jako Řádek 21 ⟶ 20: == Relativní permeabilita == {\| class="wikitable sortable" align=right▼ Jako '''relativní permeabilita''' se označuje [[Dělení\|podíl]] permeability daného materiálu a permeability [[vakuum\|vakua]], tedy▼ :<math>\mu_r = \frac{\mu}{\mu_0}</math>▼ Je to [[bezrozměrná veličina]]. S pojmem relativní permeability úzce souvisí veličina označovaná jako '''[[magnetická susceptibilita]]''', která popisuje stejnou vlastnost látky, ale je poněkud odlišně zavedena.▼ V protikladu k pojmu relativní permeabilita bývá permeabilita <math>\mu = \mu_0\mu_r</math> také označována jako '''absolutní permeabilita''' daného materiálu.▼ Relativní permeabilita většiny látek je (velmi) blízko hodnoty 1, což odpovídá slabé reakci na magnetické pole. Tato reakce vzniká na základě toho, že jednou ze základních složek hmoty jsou [[elektron]]y a ty vykazují magnetické vlastnosti. Přímo <math>\mu_r = 1</math>, tedy že <math>\mu=\mu_0</math>, se vyskytuje pouze výjimečně, v případech kdy se vzájemně vyruší vliv protichůdných reakcí látky na magnetické pole. Látky, které mají <math>\mu_r > 1</math> se nazývají [[paramagnetismus\|paramagnetické]], [[Feromagnetismus\|feromagnetické]] (např. železo, nikl, kobalt) – ty mají <math>\mu_r \gg 1</math> nebo [[ferrimagnetismus\|ferrimagnetické]] (rozdíly mezi těmito pojmy jsou uvedeny u příslušných hesel a také v článku [[magnetizace]]). Tyto látky jsou do magnetického pole vtahovány (pohyb směrem do místa s nejvyšší intenzitou pole). Látky, které mají <math>\mu_r < 1</math>, se nazývají [[diamagnetismus\|diamagnetické]] a jsou z magnetického pole vypuzovány. Nejsilnější diamagnetické chování vykazují [[supravodivost\|supravodiče]], které mohou do určité intenzity působícího magnetického pole zcela zamezit vnikání pole do svého objemu (až na tenkou povrchovou vrstvu) a tedy v určité oblasti je jejich <math>\mu_r = 0.</math>▼ ~~=== Některé hodnoty relativní permeability ===~~ ~~Relativní permeability některých materiálů~~ ▲{\| class="wikitable sortable" ! Materiál ! <math>\mu_r</math> Řádek 53 ⟶ 42: \| [[Voda]] \|\| 0,999 991 \|} ▲Jako '''relativní permeabilita''' se označuje [[Dělení\|podíl]] permeability daného materiálu a permeability [[vakuum\|vakua]], tedy ▲:<math>\mu_r = \frac{\mu}{\mu_0}</math> ▲Je to [[bezrozměrná veličina]]. S pojmem relativní permeability úzce souvisí veličina označovaná jako '''[[magnetická susceptibilita]]''', která popisuje stejnou vlastnost látky, ale je poněkud odlišně zavedena. ▲V protikladu k pojmu relativní permeabilita bývá permeabilita <math>\mu = \mu_0\mu_r</math> také označována jako '''absolutní permeabilita''' daného materiálu. ▲Relativní permeabilita většiny látek je (velmi) blízko hodnoty 1, což odpovídá slabé reakci na magnetické pole. Tato reakce vzniká na základě toho, že jednou ze základních složek hmoty jsou [[elektron]]y a ty vykazují magnetické vlastnosti. Přímo <math>\mu_r = 1</math>, tedy že <math>\mu=\mu_0</math>, se vyskytuje pouze výjimečně, v případech kdy se vzájemně vyruší vliv protichůdných reakcí látky na magnetické pole. Látky, které mají <math>\mu_r > 1</math> se nazývají [[paramagnetismus\|paramagnetické]], [[Feromagnetismus\|feromagnetické]] (např. železo, nikl, kobalt) – ty mají <math>\mu_r \gg 1</math> nebo [[ferrimagnetismus\|ferrimagnetické]] (rozdíly mezi těmito pojmy jsou uvedeny u příslušných hesel a také v článku [[magnetizace]]). Tyto látky jsou do magnetického pole vtahovány (pohyb směrem do místa s nejvyšší intenzitou pole). Látky, které mají <math>\mu_r < 1</math>, se nazývají [[diamagnetismus\|diamagnetické]] a jsou z magnetického pole vypuzovány. Nejsilnější diamagnetické chování vykazují [[supravodivost\|supravodiče]], které mohou do určité intenzity působícího magnetického pole zcela zamezit vnikání pole do svého objemu (až na tenkou povrchovou vrstvu) a tedy v určité oblasti je jejich <math>\mu_r = 0.</math> == Související články ==

Permeabilita: Porovnání verzí