Úschova: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava, dle NOZ se již nejedná o reálný, ale konsensuální kontrakt značka: editace z Vizuálního editoru |
oprava nepravdy, že schovatel nemůže být vlastníkem věci, kterou převzal do úschovy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
== Smlouva o úschově ==
[[Smlouva]] o úschově nemá zákonem předepsanou písemnou formu a jako reálná vzniká převzetím věci do úschovy. Avšak pro vznik smlouvy není podmínkou převzetí věci od uschovatele, protože souhlas s úschovou takové věci může být dán i poté, co se věc už u schovatele nachází (často se děje mezi [[Podnikatel|podnikateli]]).<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Švestka|jméno=Jiří|příjmení2=Dvořák|jméno2=Jan|příjmení3=Fiala|jméno3=Josef|spoluautoři=a kol.|titul=Občanský zákoník - Komentář - Svazek V|vydání=|vydavatel=Wolters Kluwer|místo=Praha|rok=2014|počet stran=1700|strany=|isbn=978-80-7478-638-9}}</ref> [[Vlastnické právo]] uschovatele k převzaté věci také není podmínkou smlouvy o úschově, postačí oprávnění uschovatele s věcí nakládat.
Schovatel je povinen opatrovat převzatou věc tak, aby na ní nevznikla škoda, a po uplynutí doby úschovy je povinen vrátit uschovanou věc i s tím, co k ní přibylo. Protože předmětem úschovy není uschovanou věc užívat, nedá se uvažovat o opotřebení této věci. Naopak, schovatel má pečlivě věc opatrovat, aby zabránil jakékoliv změně.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Novotný|jméno=Petr|příjmení2=Budíková|jméno2=Petra|titul=Nový občanský zákoník - Smluvní právo|vydání=|vydavatel=GRADA|místo=Praha|rok=2014|počet stran=232|strany=176|isbn=978-80-247-5164-1}}</ref>
Řádek 10:
Standardně vrací schovatel převzatou věc uschovateli po uplynutí doby úschovy. Může se ale stát, že uschovatel bude chtít vrátit věc dříve. V tomto případě mu schovatel věc vrátí. Schovatel však nemá právo sám od sebe věc před uplynutím doby úschovy vrátit. Výjimkou je, pokud schovatel není schopen pro nepředvídatelnou okolnost věc bezpečně nebo bez vlastní škody opatrovat.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Eliáš|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Osnova občanského zákoníku - zákona o obchodních korporacích|vydání=|vydavatel=Aleš Čeněk|místo=Plzeň|rok=2009|počet stran=574|strany=185–186|isbn=978-80-7380-205)9}}</ref>
Je možné, že nastane i takový případ, kdy z jednání obou stran, ani z jiných okolností nelze
=== Povinnost schovatele k náhradě škody ===
Schovatel je povinen nahradit škodu, pokud vznikla užitím věci schovatelem, umožněním užití věci třetí osobou, předáním věci do úschovy jinému bez předchozího nebo následného souhlasu uschovatele či chybí-li k tomu nezbytná potřeba, v tomto okamžiku tedy na něj jako sankční opatření přechází nebezpečí vzniku škody. Schovatel je povinen nahradit škodu i ušlý [[zisk]], který měl po dobu úschovy vzniknout. Schovatel nahradí uschovateli i nahodilou škodu.<ref name=":2" />
Povinnost schovatele k náhradě škody je koncipována jako [[objektivita|objektivní]] a schovatel se jí zprostí jen tehdy, když bude prokázáno, že by škoda vznikla i jinak, kdyby schovatel neporušil své povinnosti nebo kdyby věc nebyla do úschovy převzata.
Namístě je zmínit i otázku náhrady škody na odložené věci, která se neřídí ustanovením občanského zákoníku o smlouvách o úschově, ale § 2945 o. z. Dle tohoto ustanovení je důležité, aby věc byla uložena na místo tomu určené, nebo sekundárně (neexistuje-li místo určené) na místě kam se takové věci obvykle ukládají. Příkladem může být v divadle odkládání kabátů do šatny nebo v šatně na věšák. V tomto případě poškozený musí uplatnit právo na náhradu vzniklé škody bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů po dni, kdy se o škodě musel dozvědět.<ref name=":1" />
=== Náhrada nákladů a právo schovatele na odměnu ===
| |||