Na [[Velikonoce]] roku [[1300]] se vileminité sešli a oslavili jej jako rok jubilea, ale [[Manfréda z Pirovana|Manfréda]] musela provést obřad znovu a to v [[bazilika Panny Marie Sněžné|bazilice Panny Marie Sněžné]] přesně o Letnicích.<ref>Newman, Barbara ''From Virile Woman to WomanChrist'', s. 182</ref> Věřili, že Vilemína vstane z mrtvých a udělí svým lidem požehnání. Vilemína se ovšem neobjevila, místo ni dorazila skupinka pověřená [[inkvizice|inkvizicí]].<ref>From Virile Woman to WomanChrist ''From Virile Woman to WomanChrist'', s. 182.</ref> Vilemínité si byli vědomi toho, že jejich víra a praktiky budou římskou církví chápány jako hereze. Z tohoto důvodu začali podnikat preventivní opatření. Hlavní osobnosti kultu nabádalinabádaly ostatní členy k mlčenlivosti a učili je jak a co u inkvizičního výslechu vypovídat.<ref>Petereson L., Janine, ''Contested Sanctity: Disputed Saints, Inquisitors…'', s. 242–243.</ref> U prvních výslechů byla většina vilemínitů úspěšných, avšak během dalších sezení své kacířské činy a víru potvrdili i [[Manfréda z Pirovana|Manfréda z Pirovana]] a [[Ondřej Saramita]]. Kromě uvedeného data dále víme, že hlavními inkvizitory procesu byly dominikáni [[Guido Cochenato]] a [[Rainerio da Pirovano]]. <ref>Stará, Lenka. ''Vilemína z Milána a její stoupenci'', s. 7.</ref> Zajímavou skutečnosti je neúplný registr inkvizičního procesu a tak není zcela jasné jestli doznání bylo poskytnuto dobrovolně, nebo pod nátlakem mučení. Ovšem pokud budeme brát v potaz papežskou bulu [[Ad extirpanda]] z roku [[1252]], která oficiálně nařizovala exekuci upálením a dovolovala použití tortury při výslechu, můžeme se k otázce jakým způsobem bylo doznání poskytnuto lehce dovtípit. Nicméně Manfréda spolu s dalšími byli v inkvizičním procesu odsouzeni a prohlášeni za [[hereze|kacíře]].<ref>Collins, Rogers, ''Keepers of the Keys of Heaven'', s. 274.</ref> Upálena byla spolu s Ondřejem Saramitou a dalšími v září roku [[1300]], kdy byl také vydán příkaz ke spálení [[Vilemína z Milána|vilemíniných]] ostatků. Tyto skutečnosti pravděpodobně vedly k zániku vilemínitů.
