Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 18 bajtů ,  před 1 rokem
m
→‎Smrt a pohřeb: -nadb. mezery
=== Smrt a pohřeb ===
[[Soubor:Epitaf Hohenfurt.jpg|left|thumb|Rožmberský náhrobek nad rodovou hrobkou ve Vyšším Brodě]]
Petr Vok z&nbsp;Rožmberka zemřel [[6. listopad]]u [[1611]] krátce po čtvrté hodině ranní. Po smrti bylo mrtvé tělo podrobeno pitvě. Po skončení pitvy bylo tělo balzamováno. Od 8. listopadu bylo tělo vystaveno v&nbsp;jedné ze zámeckých místností, kde se památce zemřelého chodili poklonit šlechtici, duchovní, měšťané i&nbsp;poddaní. Třídenní pohřební slavnost začala 30. ledna 1612. Smuteční průvod se vydal z&nbsp;třeboňského zámku do [[Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny|farního kostela sv. Jiljí]]. Rakev s&nbsp;mrtvým tělem neslo dvacet čtyři rytířů. Rakev byla pokryta [[aksamit]]ovým přehozem s&nbsp;rožmberskými a ursinovskými erby. Po stranách rakve kráčelo padesát měšťanů z&nbsp;rožmberského dominia, a také rožmberští ozbrojenci. Pohřeb částečně poznamenala neúčast některých pozvaných knížat a nejvyšších úředníků Českého království, kteří se ve stejný čas sjeli do Prahy, aby se postarali o&nbsp;vyřízení záležitostí souvisejících s&nbsp;úmrtím Rudolfa II.<ref>''Dvory velmožů s&nbsp;erbem růže'', s. 190-192.</ref> Přesto se jej zúčastnili vyslanci nekatolické šlechty z&nbsp;Říše (např. vyslanci [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], [[Jindřich Julius Brunšvický|Jindřicha Julia Brunšvického]], [[Kristián I. Anhaltsko-Bernburský|Kristiána I. z&nbsp;Anhaltu–Bernburgu]], [[Karel II. Minsterberský|Karla Minsterberského]], [[Jan Jiří Krnovský|Jana Jiřího Krnovského]] aj.).<ref>''Rodinné slavnosti'', s. 561.</ref> Zádušní bohoslužbu v&nbsp;kostele svatého Jiljí sloužil nejvyšší představitel jednoty bratrské [[Matěj Cyrus]]. Vzhledem ke konfesijní různorodosti smutečních hostů se Cyrus snažil vyhnout všem momentům, které by se někoho z&nbsp;přítomných mohly negativně dotknout.{{#tag:ref|V kázání vůbec nezmínil vztah Petra Voka k Jednotě bratrské a jeho promluva byla nesena v nadkonfesijním duchu.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Šroněk | jméno = Michal | odkaz na autora = | titul = Pohřební ceremonie Petra Voka z Rožmberka a jejich konfesijní pozadí | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Prix | jméno sestavitele = Dalibor | odkaz na sestavitele = Dalibor Prix | příjmení sestavitele2 = Roháček | jméno sestavitele2 = Jiří | odkaz na sestavitele2 = Jiří Roháček | sborník = Epigraphica & Sepulcralia. Sborník příspěvků ze zasedání k problematice sepulkrálních památek pořádaných Ústavem dějin umění AV ČR v letech 2000 až 2004 | odkaz na sborník = | vydavatel = Artefactum | odkaz na vydavatele = | místo = Praha | rok vydání = 2005 | isbn = 80-86890-03-1 | url = | poznámky = Dále jen ''Pohřební ceremonie Petra Voka z Rožmberka'' | strany = 207}}</ref>|group=pozn.}} Kázání uzavřel lyrickou oslavou rožmberského rodu.<ref name="Rožmberkové263">''Literatura a literární kultura spjatá s&nbsp;rodem Rožmberků'', s. 263.</ref> Během kázání jako symbol zániku rožmberského rodu rozlomil tabulku s&nbsp;nakreslenou červenou růží a shodil ji z&nbsp;kazatelny.{{#tag:ref|Smuteční kázání Matěje Cyra vyšlo tiskem rok po pohřbu pod názvem ''Artium universarum excellentissimo'' (''Nejvýznamnější ze všech umění)''.<ref>''Dvory velmožů s erbem růže'', s. 193.</ref>|group=pozn.}}
 
{{Citát|Růže tato vykořeněná: Ale jest do lepší zahrady přesazená Není rod slavný pánův z Rožmberka rezptýlen, ale jest do své vlasti (věříme nebeské) všecken spolu shrnut a shromážděn. Zde na světě jedni podruhých succesive živi byli, nyní se všickni v onom životě shledali: Zde se neviděvše předkův a potomkův svých neznali, v věčném životě se shledali, uhledali a radostně poznali.|Matěj Cyrus<<ref name="Rožmberkové263"/>|200}}