Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrán 1 bajt ,  před 1 rokem
Nominativ místo akuzativu ve větě "novomanžele spojovalo i to".
Teprve s&nbsp;blížící se čtyřicítkou se Petr Vok začínal pomalu vzdávat bezstarostného mládeneckého života a začal uvažovat o&nbsp;sňatku. Jeho vyvolenou se stala [[Kateřina z Ludanic]]. Svatbu pomáhal domlouvat i&nbsp;Petrův starší bratr Vilém. Protože Vilém z&nbsp;Rožmberka se z&nbsp;žádného ze svých dosavadních třech sňatků nedočkal dědice, vymínil si, že pokud se Petru Vokovi narodí syn, bude mu v&nbsp;osmi letech svěřen do výchovy.<ref>''Dvory velmožů s&nbsp;erbem růže'', s. 91.</ref> Dne 9. dubna 1579 byla v&nbsp;Praze uzavřena svatební smlouva a mohly začít přípravy ke svatbě.<ref>''Život renesančního kavalíra'', s. 98.</ref>
 
Snoubenci se poprvé blíže poznali v&nbsp;září 1579 na svatbě Anny z&nbsp;Hradce s&nbsp;Oldřichem Felixem Popelem z&nbsp;Lobkovic. Petr Vok zde oficiálně zastupoval císaře Rudolfa II. a mohl se své nastávající představit jako významný a mocný šlechtic. Jejich vlastní svatba pak proběhla [[14. únor]]a [[1580]] na [[Bechyně (zámek)|zámku v&nbsp;Bechyni]]. Sňatek ve svých verších oslavil německý básník Jan Frederus. NovomanželéNovomanžele spojovalo i&nbsp;to, že oba v&nbsp;dětství osiřeli a oba byli posledními příslušníky svého rodu.<ref>''Dvory velmožů s&nbsp;erbem růže'', s. 92.</ref><ref>''Život renesančního kavalíra'', s. 99.</ref> Brzy po sňatku propukl spor o&nbsp;ludanické dědictví. Petr Vok obvinil Kateřininy poručníky Hynka Brtnického z&nbsp;Valdštejna, že nevydal Kateřině truhly se stříbrem, a [[Zachariáš z Hradce|Zachariáše z&nbsp;Hradce]] z&nbsp;nezodpovědné správy sirotčího majetku. Situaci komplikovalo to, že oba šlechtici zastávali nejdůležitější moravské úřady (Zachariáš z&nbsp;Hradce byl moravským nejvyšším komorníkem a místodržícím [[Seznam moravských zemských hejtmanů|moravským zemským hejtmanem]], Hynek Brtnický pak moravským nejvyšším sudím).<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Král | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Soužití mužů a žen v rodinách posledních rožmberských velmožů | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Bůžek | jméno sestavitele = Václav | odkaz na sestavitele = Václav Bůžek | spolusestavitelé = a kol. | sborník = Světy posledních Rožmberků | odkaz na sborník = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7422-092-0 | url = | poznámky = Dále jen ''Soužití mužů a žen v rodinách posledních rožmberských velmožů'' | strany = 532}}</ref> Hlavní roli korunního svědka v&nbsp;připravovaném soudním sporu měl hrát Zdeněk Kavka z&nbsp;Říčan, dávný spojenec Viléma z&nbsp;Rožmberka a přítel Kateřinina otce Václava z&nbsp;Ludanic. Těsně před začátkem sporu byl ale Zdeněk Kavka zákeřně zavražděn. Z&nbsp;původně velkého ludanického dědictví tak nakonec přinesla Kateřina do manželství jen Helfštejnské panství s&nbsp;městem [[Lipník nad Bečvou|Lipníkem nad Bečvou]].<ref>''Život renesančního kavalíra'', s. 101–102.</ref>
 
Velký věkový rozdíl, který byl mezi novomanžely (Kateřině bylo v&nbsp;době svatby pravděpodobně kolem 13 let a teprve dospívala v&nbsp;ženu) překonával s&nbsp;humorem a ke své novomanželce často přistupoval jako shovívavý otec.<ref>''Život renesančního kavalíra'', s. 107–108.</ref> Po z&nbsp;počátku idylickém manželství, kdy mladičká Kateřina velmi oceňovala pozornost, kterou ji stárnoucí Petr Vok věnoval, se brzy objevily první manželské neshody. Svůj vliv zde měla i&nbsp;postupující psychické onemocnění Kateřiny. Podle svědectví současníků se i&nbsp;deset let po svatbě Kateřina chovala dětinsky a potměšile.<ref>''Soužití mužů a žen v&nbsp;rodinách posledních rožmberských velmožů'', s. 536.</ref>
Anonymní uživatel