Václav Koranda starší: Porovnání verzí

* Věznění Václava Korandy staršího na hradě Litice v letech 1452–1453 popisuje [[Alois Jirásek]] v románu [[Konec a počátek]].<ref>JIRÁSEK, Alois. ''Konec a počátek: historický obraz.'' 4. vyd. V Praze: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1940-1941. 239 s. cnb000755439.</ref> [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=22020&author=Jirásek_Alois Dostupné též online.]

* Enea Silvio Piccolomini ([[Pius II.]]) zaznamenal následující pikantní historku. [[Václav IV.]] dlouho nečinně přihlížel rozmachu husiství, ale nakonec ho poděsilo shromažďování lidí „na horách". Tehdy jej pojal strach, aby ho husité nezbavili koruny. Ale zachránil ho Václav Koranda, který údajně svým přívržencům řekl: ''Ačkoliv máme, bratři, krále opilého a líného, přece, počneme-li posuzovat ostatní knížata, není nikoho, komu bychom dali přednost před naším králem, o němž bych mohl dobře říci, že jest vzor všech králů, pokorný, laskavý a nás milující, neboť kdo se odvažuje za jeho vlády na nás dorážeti? Jest nám volno žíti tak, jak si přejeme. Třebas nemá o náboženství totéž mínění jako my, přece ani sám neruší naše obřady, ani nedovoluje jinému rušiti. Pročež myslím, že je slušné, abychom prosili za něho Boha, a aby každý přál života tomu, jehož lenivost je naší spásou a naším klidem.'' Když se to král dozvěděl, začal prý počítat Korandu mezi své přátele.<ref>[[Petr Čornej|ČORNEJ, Petr]]. ''Tajemství českých kronik: Cesty ke kořenům husitské tradice.'' 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1987. 350 s. cnb000037139. [S. 103.]</ref> Ač jde o anekdotu značně nedůvěryhodnou, bývá často citována.<ref>[[Josef Pekař|PEKAŘ, Josef]]. ''Žižka a jeho doba''. 3. vyd. (díl 1. a 2.), 2. vyd. (díl 3. a 4.), 1. vyd. v 1 sv. Praha: Odeon, 1992. ISBN 80-207-0385-3. [I. díl, s. 266.]</ref>

 

== Odkazy ==