Wikipedie

Všebořice (Ústí nad Labem): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odkaz, odtučnění
Rozšířeno
značky: možné subjektivní formulace přepnuto z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo
| název = Všebořice
| obrázek =Socha svStaréVšebořice1. Prokopa..JPGjpg
| popisek = Původní náves ve Všebořicích s kostelem svatého Mikuláše
| popisek =Socha sv. Prokopa
| charakter = část města
| počet obyvatel = 3110
| obyvatelé datum = 26. 3. 2011<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | datum vydání = 2013-10-31 | datum přístupu = 2015-11-08 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| počet domů = 163
| domy datum = SLDB 2011
| psč = 400&nbsp;01<br />400&nbsp;10
| obec = [[Ústí nad Labem]]
| okres = Ústí nad Labem
| země = [[Čechy]]
| katastrální území = Tuchomyšl a Všebořice
| výměra = 13,09
| zeměpisná šířka = 50.6825
| zeměpisná délka = 13.9930556
| nadmořská výška = 250
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Všebořice| position=right |lat_deg=50 |lat_min=40 |lat_sec=57 |lon_deg=13 |lon_min=59 |lon_sec=35|float=center | caption=}}
| web =
}}
'''Všebořice''' (dříve něm. ''Schöbritz'') jejsou částčástí [[statutární město|statutárního]] a krajského města [[Ústí nad Labem]] v&nbsp;[[Česko|České republice]], spadající pod městský obvod [[Ústí nad Labem-město]]. Nachází se na severozápaděseverozápadním okraji Ústí nad Labem. Procházína zdepatě [[silniceStřížovického I/30]]vrchu. V roce 2009 zde bylo evidováno 896 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/ustin/vsebo.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V roce 2011 zde trvale žilo 3110 obyvatel.
 
'''Všebořice''' je také název katastrálního území o rozloze 7,33&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/775118|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> Všebořice leží i v katastrálním území '''[[Tuchomyšl]]''' o rozloze 5,76&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr2">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/771368|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o tomto místě pochází z roku 1300.<ref name="czso"/>. Pravděpodobně byly Všebořice založené již v půlce [[12. století]] a jejich původní tvar byl okrouhlý s návsí ve středu. V zmínce z roku 1352 se píše o tvrzi s kostelem. Do roku 1363 sem spadala i vedlejší obec [[Bukov (Ústí nad Labem)|Bukov]], ale ve zmíněném roce získala samostatnost. Dnešní čtvrť se dále rozvíjela a kolem roku 1400 ji tvoří kromě tvrzi panský dvůr a 4 farmářské usedlosti. O rok později přibyly pod Všebořice i nedaleké vsi [[Žďárek (Libouchec)|Žďárek]] a [[Strážky (Ústí nad Labem)|Strážky]], následně roku 1429 i [[Dělouš]], Kamenice, [[Podhoří (Ústí nad Labem)|Podhoří]] a [[Roudníky]]. Tento celkový majetek poté odkoupil Jan z Lungwitz z [[Jílové (okres Děčín)|Jílového]] společně s [[Chuderov|Chuderovem]]. Pod jednou správou ovšem všechny obce vydržely jen do jeho smrti, následně byly rozděleny mezi jeho syny.
[[První písemná zmínka]] o tomto místě pochází z roku 1300.<ref name="czso"/>. Samostatná obec vznikla kolem tvrze, která byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. V 19.století držel panství Všebořice a [[Krásné Březno]] hraběcí rod [[Ledebour]]ů. V letech 1938 - 1945 byla obec připojena k Říši a po roce 1945 utrpěla odsunem německého obyvatelstva.
 
V druhé polovině [[16. století]] je opět spojil Wolf Soldan ze [[Štampachové ze Štampachu|Štampachu]] u [[Cheb|Chebu]] a přikoupil od císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. další vesnice, jimiž byly [[Knínice (Libouchec)|Knínice]], [[Slavošov (Povrly)|Slavošov]], [[Telnice (okres Ústí nad Labem)|Zadní Telnice]], [[Větrov (Petrovice)|Větrov]] a Habartice. Kromě značného území také pro Všebořice nechal postavit kolem roku 1590 renesanční zámek. Roku 1609 umírá a jeho syn mu nechal vytvořit náhrobek v místním kostele, který byl při pozdější přestavbě přemístěn na vnější zeď. Před [[Bitva na Bílé hoře|Bitvou na Bílé hoře]] se ve Všebořicích nacházel [[poplužní dvůr]] s tvrzí, pivovar, ovčín, vinice, chmelnice a 14 dalších usedlostí. Majitelem zůstávali [[Štampachové ze Štampachu|Štampachové]] a sídlili střídavě ve Všebořicích a na Bukově. Po roce 1620 jim byl ovšem majetek zkonfiskován a přidělen jinému rodu. O 20 let později Alexander Regnier z Bleilebenu na Soběchlebech připojuje ke Všebořicím obce Bánov, [[Habrovice]] a opět připojuje Bukov. Od roku 1655 se opět střídá řada rodů ve vlastnictví Všebořic a roku 1680 vypuká vzpoura obyvatelstva, které bylo nespokojené z množství vojenských tažení přes jejich obydlí. Ta je následně vojensky potlačena. Koncem [[17. století]], přesněji v roce 1694 je dokončen nový [[Barokní architektura v Česku|barokní]] [[Kostel svatého Mikuláše (Všebořice)|kostel svatého Mikuláše]] na místě předchozího [[Gotická architektura|gotického]] kostela. Jeho vybavení se zařizovalo dalších třicet let a vydrželo až do poslední přestavby roku 1858. Počátkem [[18. století]] je zdější panský dvůr patrový, nestejnoměrně obdélníkový rozdělený na obytnou a hospodářskou část. Ve dvoře se nacházela valená klenba s [[Luneta|lunetami]] a obytná část měla taktéž valenou klenbu tentokráte [[Česká placka|plackami]]. Roku 1717 přibyla k hřbitovu barokní budova márnice. O 7 let později panství kupují hrabata [[Hartigové]], které ho spojují s Březnicí (dnešním [[Krásné Březno|Krásným Březnem]]) a vzniká jedno panství, které vydrželo až do roku 1865. V roce 1740 je objeveno náhodou uhlí v oblasti Všebořic a začalo se zde těžit. Půda byla výhodně rozprodána a v obci se nacházelo i horní ředitelství. Do těžby se zapojil i tehdejší vlastník všebořického panství z rodu [[Ledebour|Ledebourů]] Adolf. Tou dobu zde bylo 8 dolů, které byly později zavřeny pro nedostatečnou kvalitu těženého paliva.
== Současnost ==
[[Soubor:Všebořice, Havířská a Hornické domy.jpg|vlevo|náhled|Hornické domy z 50. let ]]
Součástí Ústí nad Labem jsou Všebořice od roku 1963.<ref>{{Citace monografie
V [[19. století|19.století]] držel panství Všebořice a [[Krásné Březno]] hraběcí rod [[Ledebour]]ů a obyvatelstvo se postupně měnilo ze zemědělců na dělníky. Tou dobu se stavěly i Nové Všebořice kolem dnešní Masarykovy třídy a roku 1871 je postavena škola pro dvě třídy. Začátkem [[20. století]] Všebořicemi začala projíždět [[Tramvajová doprava v Ústí nad Labem|tramvaj]] číslo 1 na trati do Telnice. Až do roku 1935 zde také fungoval pivovar. Od [[Mnichovská dohoda|obsazení říší]] byla obec spojena s městem [[Ústí nad Labem]] podobně jako řada dalších. Po [[Druhá světová válka|válce]] opět nabyla samostatnost až do roku 1963<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| jméno = Jiří a kolektiv
Řádek 37 ⟶ 38:
| isbn = 80-7044-256-5
| strany = 60
}}</ref>, kdy byly Všebořice definitivně připojeny a tehdy novým [[Bukov (Ústí nad Labem)|bukovským]] sídlištěm i stavebně propojeny se zbytkem města. Zároveň od [[50. léta 20. století|50. let]] probíhala výstavba nejdříve v ulici Hornické domy v počtu 152 bytů a později v [[1980–1989|80. letech]] celé menší sídliště s 1 234 byty. Autory tohoto celku jsou Jiří Fojt a Jaroslav Franěk, kteří se podíleli i na centru občanské vybavenosti ve Všebořické.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Krejčí
| jméno = Václav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ústí nad Labem - rozvoj města 1950-2010
| vydání =
| vydavatel = Statutární město Ústí nad Labem
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 2013
| počet stran = 341
| strany = 86-87, 90
| isbn =
}}</ref> V této době byl zlikvidován [[Renesanční architektura|renesanční]] zámek, který mohl být následován tou dobou značně chátrajícím kostelem.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Všebořice
| url = http://www.ukp98.cz/polabi/labe/obce/ul/vseborice.htm
| vydavatel = Obce severního Polabí
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Provázník
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ústí, město nad Labem
| vydání =
| vydavatel = Severočeské nakladatelství
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1983
| počet stran = 378
| strany = 152-153
| isbn =
}}</ref> Po revoluci se počítalo s celkovým rozvojem Všebořic, byly vypracovány plány zástavby, ale postaveno bylo nakonec pouze několik různě velkých obchodů. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jehlík
| jméno = Jan
| titul = Regulační plán Všebořic
| url = http://www.janjehlik.cz/index.php?page=projekt&myid=6&pg=1
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref>
 
=== Internační a nápravný tábor ===
Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde vznikl [[Koncentrační tábor|internační tábor]] pro německé obyvatelstvo, které mělo být [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]]. První záznamy pochází z června roku 1945, kdy zde bylo 296 lidí. Nejdříve sem byli posíláni lidé neorganizovaně, až později se zavedl systém. Internováni byli lidé domnělé německé národnosti například za spolupráci s předchozí správou, veřejné hajlování, "šmelinu" ale i například návštěvu kina či hlučné chování. Kromě Němců se zde však nacházeli i příslušníci jiných národností například Rumuni, Jugoslávci nebo i jeden Švýcar. Kvůli zmatkům s národností dokonce několikrát byla správa tábora dotazována, zda se zde nenachází i [[Sovětský svaz|sovětští]] občané. Dohromady bylo zatčeno přes 5 500 lidí. V táboře byly hrůzné podmínky příliš nelišící se od podmínek v zajateckém táboře, který zde byl za války. Až zásahem z nejvyšších státních pozic a nátlakem mezinárodních organizací se zlepšily. Do konce roku 1945 zde zemřelo 286 osob vlivem podvýživy, ubitím, zastřelením nebo vlivem epidemie [[Tyfus|tyfu]] a [[úplavice]] na konci roku.<ref>{{Citace monografie
| autor = Kolektiv autorů
| titul = Dějiny města Ústí nad Labem
| url = http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/1945-95/ul-8-11.htm
| redaktoři = Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová
| vydání =
| vydavatel = Město Ústí nad Labem
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1995
| počet stran = 369
| strany = 230-231
| isbn = 80-901 761-5-1
}}</ref>
 
Prostory tábora byly využity i po úplném vysídlení německého obyvatelstva v roce 1948. Byl zde zřízen tábor pro "podvratné živly" [[Únor 1948|nově směřující]] republiky, výhradně pro muže. O zařazení do tábora nerozhodoval soud nýbrž soudní komise okresního národního výboru v Ústí. Ten poté vylepoval listy se jmény vězněných nazvané "Pranýř" po ústeckých ulicích. O rok později tábor spravoval krajský národní výbor, avšak podmínky se nijak nezměnily, k zadržení stačilo rozhodnutí příslušníka státní bezpečnosti či [[Komunistická strana Československa|komunistického]] funkcionáře. Vězni pracovali v uhelném dole 5. května v [[Trmice|Trmicích]], kam jezdily speciálně upravenou tramvají. Tábor fungoval až do roku 1951.<ref>{{Citace monografie
| autor = Kolektiv autorů
| titul = Dějiny města Ústí nad Labem
| url = http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/1945-95/ul-8-28.htm
| redaktoři = Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová
| vydání =
| vydavatel = Město Ústí nad Labem
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1995
| počet stran = 369
| strany = 245-246
| isbn = 80-901 761-5-1
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Sběrné, internační, pracovní tábory a tábory nucených prací
| url = https://www.abscr.cz/fondy-a-pomucky/pruvodce-po-fondech-sbirkach/pruvodce-po-fondech-a-sbirkach-j/pruvodce-po-fondech-a-sbirkach-j1/
| vydavatel = Archiv bezpečnostních složek
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref>
 
== Obyvatelstvo ==
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel a domů Všebořic (společně s později připojenými [[Tuchomyšl|Tuchomyšlí]], [[Podhoří (Ústí nad Labem)|Podhořím]], [[Roudné (Ústí nad Labem)|Roudným]] a [[Úžín|Úžínem]]) v&nbsp;letech 1869–2011<ref name="czso">{{Citace monografie
| příjmení = Růžková
| jméno = Jiřina
Řádek 55 ⟶ 138:
| strany = 418–419
| isbn = 80-250-1310-3
}}</ref><ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| vydavatel = [[Český statistický úřad]]
Řádek 70 ⟶ 153:
|-
|Počet domů || 202 || 218 || 226 || 242 || 287 || 312 || 366 || 481 || 439 || 415 || 134 || 143 || 142 || 163
|}
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel a domů v samotných Všebořicích v&nbsp;letech 1787–2011<ref name=":2" /><ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015
| vydavatel = [[Český statistický úřad]]
| místo =
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2018-03-31
| kapitola = Ústí nad Labem
}}</ref>
! Rok
!1787
!1830!! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930
!1944!! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
|Počet obyvatel
| -
|274||512||492||611||718||883||866||812
|820||562||1182||3177||811|| 3640 || 3387 || 3110
|-
|Počet domů
|22
|46||69||71||74||83||100||108||115
|144||142||145||192||115|| 143 || 142 || 163
|}
 
== Pamětihodnosti ==
* [[Kostel svatého Mikuláše (Všebořice)|Kostel sv. Mikuláše]] – nacházípůvodně barokní kostel se nachází v ulici Pod vodojemem a je jako celý areál i s ohradními zdmi chráněn jako nemovitá [[kulturní památka České republiky|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Kostel sv. Mikuláše|ID=154611|datum=2014-01-27}}</ref> Původně se zde nacházela i barokní lichoběžníková budova márnice, avšak ta se nedochovala. Kostel neslouží svému účelu, je využíván jako skladiště firmou, která ho rekonstrukcí zachránila v 90. letech. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Grisa
* Boží muka – v místě křižovatky ulic Masarykova a Plynárenská. Jsou kulturní památkou od 3. 5. 1958.<ref>{{MonumNet|název=Boží muka|ID=155470|datum=2014-01-27}}</ref> V blízkosti stojí kamenný [[krucifix]] z konce 19. století.
| jméno = Ivan
* Socha sv. Prokopa – v ulici Pod vodojemem, v zahradě domu čp. 37. Jde o kulturní památku.<ref>{{MonumNet|název=Socha sv. Prokopa|ID=155143|datum=2014-01-27}}</ref>
| titul = kostel sv. Mikuláše
[[File:Kamenný krucifix Všebořice.jpg|thumb|Kamenný krucifix z konce 19. století, Všebořice]]
| url = http://www.hrady.cz/index.php?OID=6520&PARAM=11&tid=19959&pos=450
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2008-07-20
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref>
* Boží muka – v místě křižovatky ulic Masarykova a Plynárenská. Chráněny jako kulturní památka od roku 1958.<ref>{{MonumNet|název=Boží muka|ID=155470|datum=2014-01-27}}</ref> V blízkosti stojí kamenný [[krucifix]] z konce 19. století.
* Socha sv. Prokopa – v ulici Pod vodojemem, v zahradě domu čp. 37. Jedná se o kulturní památku.<ref>{{MonumNet|název=Socha sv. Prokopa|ID=155143|datum=2014-01-27}}</ref>
<gallery>
Soubor:SvMikulášVšebořice2.jpg|Kostel sv. Mikuláše ve Všebořicích
Soubor:KrucifixVšebořice.jpg|Krucifix na Masarykově třídě
Soubor:Všebořice-boží muka u hasičské stanice 2017-0208.jpg|Boží muka u hasičské zbrojnice na rohu ulic Plynárenská a Masarykova
Soubor:Socha sv. Prokopa..JPG|Socha sv. Prokopa
</gallery>
== Zámek ==
[[Soubor:Všebořická.jpg|náhled|Všebořická směrem na Chlumec a dálnici D8]]
[[Renesanční architektura|Renezanční]] zámeček ve Všebořicích byl vystavěn na základech tvrze roku 1590 Volfem Soldanem ze Steinpachu. Měl nesymetricky obdélníkový tvar a byl patrový s půlkruhovým portálem. V 19. století patřil hraběti Adolfu Ledebourovi. Byl osídlen jen příležitostně, nebyl spravován a začal chátrat. Zbourán byl v [[1970–1979|70. letech]] [[20. století]] kvůli výstavbě sídliště Spartakiádní. Přímo na jeho místě bylo postaveno dětské hřiště. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kůs
| jméno = Ondřej
| titul = Zaniklé Ústí: Všebořický renesanční zámek a pivovar nahradilo sídliště
| periodikum = Ústecký deník
| vydavatel = Vltava Labe Media
| url = https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100621ok_zanikleusti_vseborice_zamek.html
| datum vydání = 2010-06-21
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref>
 
== ZámekSlužby ==
Ve Všebořicích se nachází řada obchodů nebo přímo menších obchodních zón soustředěných kolem ulice Všebořická.<ref name=":1" /> V roce 2018 se jednalo o supermarkety [[Lidl]], [[Kaufland]], hobbymarket [[BauMax|Baumax]], obchod s elektronikou Okay, obchod s nábytkem Möbelix a několik dalších menších prodejen. V minulosti zde fungovalo obchodní centrum Všebořice, podle kterého je pojmenovaná i zdejší zastávka. Vystavěno bylo pro řetězec [[Carrefour]], později bylo společně s řadou dalších obchodů hlavním nájemcem [[Tesco]], které zde v roce 2015 skončilo a následoval jej i zbytek obchodního centra. Objevily se plány na využití pro hazard podporované vedením města, ale bylo od nich upuštěno a centrum zůstalo prázdné. <ref>{{Citace elektronického periodika
Renezanční zámeček ve Všebořicích byl vystavěn na základech tvrze roku 1590 Volfem Soldanem ze Steinpachu. V 19. století patřil hraběti Adolfu Ledebourovi. Byl osídlen jen příležitostně, nebyl spravován a začal chátrat. Zámeček byl součástí panského dvora ledebourů z počátku 18. století. Ze zámku nic nezbylo. Na témže místě se v současnosti nachází dětské hřiště.
| příjmení = Gordíková
| jméno = Monika
| titul = Pavilon duchů na okraji Ústí nad Labem znovu ožije, tvrdí jeho majitel
| periodikum = iDnes
| vydavatel = Mafra
| url = https://usti.idnes.cz/zanikla-mista-obchodni-centrum-vseborice-usti-nad-labem-pjn-/usti-zpravy.aspx?c=A170807_343691_usti-zpravy_vac2
| datum vydání = 2017-08-22
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref>
 
== Doprava ==
Hlavní dvě ulice Všebořic jsou Masarykova třída zakončená zdejší [[Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem|trolejbusovou]] [[Vozovna|vozovnou]] [[Dopravní podnik města Ústí nad Labem|dopravního podniku]] a Všebořická vedoucí od [[Bukov (Ústí nad Labem)|bukovského]] rondelu až k [[Dálnice D8|dálnici D8]], dále pak do [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumce]]. Tato ulice je součástí evropské [[silnice I/30]].
 
Hromadnou dopravu zajišťuje [[dopravní podnik města Ústí nad Labem]]. V roce 2018 byla čtvrť obsluhována trolejbusovými linkami čísel 54, 56 a autobusovou linkou 16 na Masarykově třídě a autobusovými linkami čísel 5, 11 a 18 na Všebořické.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Dopravní schéma - denní provoz
| url = http://www.dpmul.cz/download.php?idx=7799
| vydavatel = Dopravní podnik města Ústí nad Labem
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref>
 
V části bývalé obce Podhoří se nachází vnitrostátní neveřejné letiště provozované Aeroklubem Ústí nad Labem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = LKUL
| url = https://aeroklub-usti-nad-labem.webnode.cz/menu2/
| vydavatel = Aeroklub Ústí nad Labem
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-03-31
}}</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 138 ⟶ 308:
* {{KM|771368|katastru Tuchomyšl}}
* {{KM|775118|katastru Všebořice}}
{{Geografické okolí
 
|Střed = [[Všebořice (Ústí nad Labem)|Všebořice]]
{{Pahýl}}
|Severozápad = [[Podhoří (Ústí nad Labem)]]
|Sever = [[Habrovice]]
|Severovýchod = [[Bukov (Ústí nad Labem)|Bukov]]
|Východ = [[Bukov (Ústí nad Labem)|Bukov]]
|Jihovýchod = [[Bukov (Ústí nad Labem)|Bukov]]
|Jih =
|Jihozápad = [[Střížovice]]
|Západ = [[Český Újezd]]
}}
{{Město Ústí nad Labem}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Všebořice_(Ústí_nad_Labem)“