Digitalizace textu: Porovnání verzí

'''Digitalizaci''' definuje Vrbanská jako „…převod vybraných měřitelných fyzikálních veličin objektu do numerických hodnot…“<ref>VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001728&local_base=KTD.</ref> Mezi fyzikální veličiny u textového dokumentu může patřit velikost písma, druh písmo, font, stylistický formát. Digitalizovat můžemelze knihy, časopisy, lékařské snímky, mapy, zvuky, videa, televizní vysílání nebo také 3D objekty. Laicky řečeno znamená digitalizace převod dokumentu do nul a jedniček, které se následně snažíme zobrazit pro lidské oko. To se uskutečňuje skrze odpovídající počítač a jeho zobrazovací zařízení (monitor), či jiná zařízení jako mobilní telefon nebo tablet.

Nejjednodušším způsobem převedení textu do digitální podoby z hlediska zařízení je obyčejný '''přepis na [[Klávesnice|<u>klávesnici</u>]]'''[[Klávesnice|<u>.</u>]] „Text lze převést do digitální podoby formální transformací tj. převedení pomocí klávesnice. Takovýto převod je náročný nejenom na pracovní sílu, ale je navíc zdlouhavý a při převodu vzniká celá řadavznikají chybchyby.“<ref>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 80-246-1037-X. </ref> TentoJe způsob je využívanývyužíván nejčastěji k soukromým účelům, v paměťových institucích, kde je nutné digitalizovat velké objemy knih, není využitelný. Lze ho použít jak pro přepis textu, tak také pro převedení jednoduchých grafů a tabulek.

Druhým způsobem je naskenovatnaskenování stránky dokumentu, kdy se dokument '''pouze naskenuje '''a dále se grafický záznam nepřevádí na znaky. K tomuto způsobu digitalizace jižje potřebujemejiž mítzapotřebí i příslušný skener.

Třetím způsobem digitalizace je opět skenování stránek, kde následuje '''převodempřevod grafických znaků na písmena.'''<ref>Srov.: SNÍŽKOVÁ, Martina. Digitalizace. In: Wikiknihovna: Knihovníci sobě [online]. 2012-02-06 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digitalizace.</ref> Kromě skenování a ručního přepisu existuje ještě možnost digitalizace písma, obrazu prostřednictvím digitálního fotoaparátu. Tento způsob digitalizace není příliš vhodný, protože většinou není nasnímaný dokument dostatečně čitelný.<br />

Nejvhodnějším způsobem digitalizace je skenování. Ke skenování se využívá [[skener|<u>skener</u>]]. Jedná se o zařízení, které slouží ke snímání předlohy do počítače. Pracuje na principu digitalizace odstínu barvy na před'''l'''ozepředloze procházející pod snímacím prvkem. „Skenerem rozumíme vstupní zařízení počítače, které technologií laserového nasvícení předlohy převádí grafickou předlohu (text, obraz) do elektronické podoby čitelné počítačem. Účelem tohoto převodu je další zpracování na odpovídajícím zařízení schopné pracovat s digitálními daty (PC) či zhotovení kopie předlohy na tiskovém přístroji (tiskárna).“ <ref> HUMPOLÍK, David. Projekty digitalizace a zpřístupňování knihovních fondů na Masarykově univerzitě v Brně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Martin Krčál, s. 10. </ref> Skenerem snímáme předlohu (fyzický objekt) do počítače a dále s ním pracujeme.

Existuje velké množství druhů skenovacích zařízení. Ty se odlišují například podle umístění, vlastností, funkcí, velikosti nebo podle toho, jaké vytváří výstupní formáty digitalizování.Mezi základní druhy skenerů patří skenery r'''uční, stolní, samostatně stojící, knižní, profesionální skenery a 3D skenery.''' '''Ruční skenery '''se používají pro soukromé, studijní účely. Tento skener připomíná pero. Místo hrotu je umístěn laserový paprsek, kterým se přejíždí po jednotlivých větách. Ty jsou následně ukládány v paměti skeneru. Tento typ je vhodný ke skenování malého rozsahu. Dále máme '''skener stolní'''. Ten bývá přímo propojený s počítačem obohacený o další funkce. Je vhodný ke skenování částí knih, kapitol. Dále existuje s'''amostatně stojící skener'''. Je schopen naskenovat větší množství dokumentů. Bývá většinou multifunkční (zároveň funguje jako kopírovací stroj, tiskárna). Tento druh skenerů můžeme nalézt v knihovnách, úřadech.<ref>Srov.: HUMPOLÍK, David. Projekty digitalizace a zpřístupňování knihovních fondů na Masarykově univerzitě v Brně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Martin Krčál, s. 10, 11.</ref> „Mezi samostatně stojící skenery patří''' i skenery knižní''', které jsou přímo určeny ke skenování knih. Snímací zařízení bývá zpravidla umístěno nad prostorem k digitalizaci.“<ref>HUMPOLÍK, David. Projekty digitalizace a zpřístupňování knihovních fondů na Masarykově univerzitě v Brně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Martin Krčál, s. 11.</ref> Při výběru vhodného skeneru musíme vždy přemýšlet, jaký dokument budeme skenovat (kniha v pevné vazbě, samostatné listy), jaký je rozsah textu, jaká je velikost skenované předlohy, či jakou kvalitu naskenovaného dokumentu vyžadujeme. Dalším rozhodujícím prvkem bývá samozřejmě pořizovací cena.