Židé v Česku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 81.0.223.105 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Rosenfeld~cswiki značky: rychlé vrácení zpět vrácení zpět |
||
Řádek 1:
'''Židé v Česku''' náleží k [[Aškenázové|aškenázské]] židovské populaci. První [[židé]] se na území dnešního [[Česko|Česka]] usídlili asi v [[10. století]]. Nejvýznamnější byla od počátku [[Židé v Praze|pražská komunita]] ([[Josefov (Praha)|Židovské město]]), osídlení se však rozšířilo do mnoha větších i menších obcí, o čemž dodnes vypovídá [[Seznam židovských hřbitovů v Česku|množství hřbitovů]], [[Seznam synagog v Česku|bývalých synagog]] a [[Židovská čtvrť|čtvrtí]], mezi nimi [[Zámostí (Třebíč)|třebíčské Zámostí]] zapsané na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]].
Židé byli v nerovnoprávném postavení tolerované [[Menšina|menšiny]] do značné míry závislé na přízni [[České království|panovníka]]. Situace tak kolísala od relativní prosperity (období [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]) až po vyhnání židů ze země za [[Marie Terezie]] a [[pogrom]]y ve středověku. Postavení židů se začalo zlepšovat až v době [[osvícenství]] za [[Josef II.|Josefa II.]], v [[19. století]] došlo k jejich [[Rovnost (právo)|zrovnoprávnění]] a začalo docházet k částečné [[Asimilace (sociologie)|asimilaci]] s většinovým obyvatelstvem. V důsledku [[Protektorát Čechy a Morava|nacistické okupace]] za druhé světové války došlo k tragédii [[Holokaust|holocaustu]], kterou nepřežilo na 80 tisíc českých, moravských a slezských Židů, které připomíná [[Památník českých a moravských obětí šoa|Památník obětí šoa]]. Židovskou menšinu, které nebyl nakloněn ani [[komunistický režim v Československu|komunistický režim]], tak po [[Sametová revoluce|obnovení demokracie]] tvoří jen zlomek původního počtu.
Podle ''American Jewish Year Book'' žilo roku 2012 v [[Česko|České republice]] 3 900 židů.<ref name="počet2005">{{Citace elektronické monografie|korporace= The Virtual Jewish Library|titul=The Jewish Population of the World (2010)|url=http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html|datum přístupu=2012-12-06}}</ref> Podle předběžných výsledků ze [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu roku 2011]] se k židovskému vyznání přihlásilo 1 132 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|titul=Obyvatelstvo podle náboženské víry v krajích|url=http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30562|datum přístupu=2012-12-06}}</ref> [[Federace židovských obcí]] (FŽO) však uvádí, že registruje okolo 3 000 svých členů, a celkový počet Židů v Česku odhaduje na 15–20 tisíc.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Federace židovských obcí|titul=Statistika|url=http://www.fzo.cz/o-nas/statistika/|datum přístupu=2012-12-06}}</ref>
V současné době se v České republice nachází 10 židovských obcí (z toho 7 v [[Čechy|Čechách]] a 3 na [[Morava|Moravě]]) seskupených pod Federací židovských obcí. Bohoslužby se konají ve čtyřech synagogách v [[Praha|Praze]] ([[Španělská synagoga|Španělské]], [[Jeruzalémská synagoga|Jeruzalémské]], [[Staronová synagoga|Staronové]] a [[Vysoká synagoga|Vysoké synagoze]]), v [[Synagoga Agudas achim|Brně]], [[Velká synagoga v Plzni|Plzni]], [[Nová synagoga v Liberci|Liberci]], [[Teplice|Teplicích]], [[Synagoga v Podmoklech (Děčín)|Děčíně]], [[Olomouc]]i a [[Ostrava|Ostravě]]. V Praze funguje několik a v Brně dvě [[Kašrut|košer]] restaurace, v Praze od roku 2014 jediný košer hotel ve Střední Evropě. Vzdělání je poskytováno na [[Lauderovy školy v Praze|židovské základní škole a gymnáziu]] v Praze.
== Doba přemyslovská ==
Řádek 110 ⟶ 116:
== Současnost ==
[[Soubor:Synagoga na Smichove2.jpg|thumb|left|[[Smíchovská synagoga]], sídlo Archivu židovského muzea v Praze]]
[[Sametová revoluce]] a změna společenského zřízení v roce 1989 se pozitivně odrazila i na životě židovských komunit v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Roku [[1991]] byla dříve komunisty ovládaná Rada židovských náboženských obcí přeměněna na [[Federace židovských obcí|Federaci židovských obcí]] (FŽO), která v současnosti sdružuje deset [[židovská obec|židovských obcí]] na území [[Česko|ČR]].<ref>Pěkný (2001). Str. 357.</ref> Rozvoj židovského náboženského života signalizoval i nárůst židovských komunit (kromě [[ortodoxní judaismus|ortodoxních]] i o [[Konzervativní judaismus|konzervativní]] a [[Reformní judaismus|reformní]]) a kulturních akcí se židovskou tematikou. Zároveň se snížil věkový průměr členů židovských obcí a řada z nich byla obohacena o navrátivší se členy ze zahraničí nebo o potomky asimilovaných Židů z první poválečné generace. Dnes žije v Česku asi 4000 osob židovského vyznání.<ref name="počet2005"/>
Židovské komunity mohou opět svobodně provozovat náboženské a kulturní aktivity, mezi kterými je zahrnuta i prezentace izraelské kultury v České republice, za komunistického režimu ''de facto'' bojkotovaná. Mezi tyto činnosti patří také publikační aktivita, FŽO podporuje nakladatelství Sefer a měsíčník ''Roš chodeš''.
| |||