Verze z 28. 3. 2018, 12:21 editovat 78.157.163.154 (diskuse) změna ploutve značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 3. 2018, 12:21 editovat zrušit editaci OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 667 editací m Editace uživatele 78.157.163.154 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značky: rychlé vrácení zpět vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Taxobox '''Tuleňovití''' (''Phocidae'') jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou [[Čeleď\|čeledí]] [[ploutvonožci\|ploutvonožců]] (wikipedie). O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní [[boltec\|boltce]] (v angličtině se jim říká earless seals – bezuší "tuleni"). V této čeledi je 19 žijících [[druh (biologie)\|druhů]] ve 13 [[rod (biologie)\|rodech]]. [[Čeština]] má jméno jen pro rody [[čepcol]] (''Cystophora'') a [[rypouš]] (''Mirounga''), ostatní pojmenovává společným jménem "tuleň". U [[tuleň karibský\|tuleně karibského]] (''Monachus tropicalis'') se předpokládá, že byl okolo roku [[1950]] vyhuben. Český název zavedl [[Jan Svatopluk Presl]].▼ V mytologii se objevují v souvislosti s tzv. [[selkie]]mi…▼ == Popis ==▼ ~~Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6,5 metrů (hmotnost 65{{Taxobox~~ \| jméno = Tuleňovití \| obrázek = Harbour seal.jpg Řádek 17 ⟶ 13: \| čeleď popsal = [[John Edward Gray\|Gray]], [[1821]] }} ▲'''Tuleňovití''' (''Phocidae'') jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou [[Čeleď\|čeledí]] [[ploutvonožci\|ploutvonožců]] (~~wikipedie~~Pinipedia). O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní [[boltec\|boltce]] (v angličtině se jim říká earless seals – bezuší "tuleni"). V této čeledi je 19 žijících [[druh (biologie)\|druhů]] ve 13 [[rod (biologie)\|rodech]]. [[Čeština]] má jméno jen pro rody [[čepcol]] (''Cystophora'') a [[rypouš]] (''Mirounga''), ostatní pojmenovává společným jménem "tuleň". U [[tuleň karibský\|tuleně karibského]] (''Monachus tropicalis'') se předpokládá, že byl okolo roku [[1950]] vyhuben. Český název zavedl [[Jan Svatopluk Presl]]. – 4000 kg). Pouze u [[čepcol]]a a [[rypouš]]ů se samice výrazně velikostně liší od samců. Zadní [[ploutev\|ploutve]] trvale směřují dozadu a při plavání slouží i ke kormidlování. Přední nepříliš vyvinuté pomáhají udržovat rovnováhu a na souši se o ně opírají při plazení. Ploutve lemují dobře vyvinuté drápy. Místo boltců jim ušní otvory kryjí jen záhyby [[kůže]]. Mohou mít 26–34 [[zub]]ů, dominantní jsou dlouhé špičáky, stoličky sekodontního typu jsou téměř stejné. [[Srst]] dospělce je krátká tuhá se špatně vyvinutou podsadou, tepelnou [[izolační materiál\|izolaci]] zajišťuje silná vrstva podkožního [[Tuky\|tuku]]. Mláďata mají jemnou chundelatou srst▼ ▲V mytologii se objevují v souvislosti s tzv. [[selkie]]mi… ▲== Popis == ▲Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6,5 metrů (hmotnost 65 – 4000 kg). Pouze u [[čepcol]]a a [[rypouš]]ů se samice výrazně velikostně liší od samců. Zadní [[ploutev\|ploutve]] trvale směřují dozadu a při plavání slouží i ke kormidlování. Přední nepříliš vyvinuté pomáhají udržovat rovnováhu a na souši se o ně opírají při plazení. Ploutve lemují dobře vyvinuté drápy. Místo boltců jim ušní otvory kryjí jen záhyby [[kůže]]. Mohou mít 26–34 [[zub]]ů, dominantní jsou dlouhé špičáky, stoličky sekodontního typu jsou téměř stejné. [[Srst]] dospělce je krátká tuhá se špatně vyvinutou podsadou, tepelnou [[izolační materiál\|izolaci]] zajišťuje silná vrstva podkožního [[Tuky\|tuku]]. Mláďata mají jemnou chundelatou srst == Biologie == Řádek 30: \| kapitola = Tuleňovití \| strany = 76 }}</ref>. Pod vodou dokážou zůstat až 45 minut, obvykle se však potápějí spíše na 5 – 10 minut. Aktivní jsou ve dne i v noci a pod vodou se orientují nejen [[zrak]]em, ale i [[sluch]]em. Většinou se živí [[ryby\|rybami]], [[hlavonožci]] a [[krabi\|kraby]], některé druhy však dokážou ulovit i [[tučňáci\|tučňáky]] nebo dokonce ostatní ploutvonožce. Jejich přirozenými nepřáteli jsou [[člověk]], [[kosatka dravá]] a [[žraloci]].▼ ~~}}</ref>. Pod vodou dokážou zůstat až 45 minut, obvykle se však potápějí spíše na 133~~ ▲– 10 minut. Aktivní jsou ve dne i v noci a pod vodou se orientují nejen [[zrak]]em, ale i [[sluch]]em. Většinou se živí [[ryby\|rybami]], [[hlavonožci]] a [[krabi\|kraby]], některé druhy však dokážou ulovit i [[tučňáci\|tučňáky]] nebo dokonce ostatní ploutvonožce. Jejich přirozenými nepřáteli jsou [[člověk]], [[kosatka dravá]] a [[žraloci]]. Tuleni dokážou dlouho hladovět, což využívají zvláště při rozmnožování, kdy samice před porodem vylezou na souš a zde pak zůstanou a kojí svá mláďata. Veškerou energii a látky potřebné pro tvorbu [[mléko\|mléka]] berou jen ze svých [[tukové zásoby\|tukových zásob]]. Tulení [[mléko]] má velmi vysoký obsah tuku a mláďata velmi rychle přibírají (až 2,5 kg denně). Jedna samice neuživí více než jedno mládě; délka kojení je u různých druhů rozdílná. Do moře se vrací ještě před tím, než je mládě schopno jít do vody. Mláďata v tomto období (i několik týdnů) žijí ze zásob, které si vytvořila z tučného mateřského mléka. Řádek 41 ⟶ 39: Rod [[čepcol]] (''Cystophora'') Nilsson, 1820 * [[čepcol hřebenatý]] (''Cystophora cristata'') Erxleben, 1777 Rod [[rypouš]] (''Mirounga'') Gray, ~~1828~~1827 * [[rypouš severní]] (''Mirounga angustirostris'') Gill, 1866 * [[rypouš sloní]] (''Mirounga leonina'') Linnaeus, 1758 Řádek 49 ⟶ 47: * [[tuleň leopardí]] (''Hydrurga leptonyx'') Blainville, 1820 Rod ''[[Leptonychotes]]'' Gill, 1872 * [[tuleň Weddellův]] (''Leptonychotes weddellii'') (Lesson, ~~18254~~1826) Rod ''[[Lobodon]]'' Gray, 1844 * [[tuleň krabožravý]] (''Lobodon carcinophagus'') (Hombron & Jacquinot, 1842)

Tuleňovití: Porovnání verzí