Tuleňovití: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
změna letopočtu
wikipedie
Řádek 1:
'''Tuleňovití''' (''Phocidae'') jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou [[Čeleď|čeledí]] [[ploutvonožci|ploutvonožců]] (Pinipediawikipedie). O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní [[boltec|boltce]] (v angličtině se jim říká earless seals – bezuší "tuleni"). V této čeledi je 19 žijících [[druh (biologie)|druhů]] ve 13 [[rod (biologie)|rodech]]. [[Čeština]] má jméno jen pro rody [[čepcol]] (''Cystophora'') a [[rypouš]] (''Mirounga''), ostatní pojmenovává společným jménem "tuleň". U [[tuleň karibský|tuleně karibského]] (''Monachus tropicalis'') se předpokládá, že byl okolo roku [[1950]] vyhuben. Český název zavedl [[Jan Svatopluk Presl]].
{{Taxobox
V mytologii se objevují v souvislosti s tzv. [[selkie]]mi…
 
== Popis ==
Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6,5 metrů (hmotnost 65{{Taxobox
| jméno = Tuleňovití
| obrázek = Harbour seal.jpg
Řádek 13 ⟶ 17:
| čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1821]]
}}
Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6,5 metrů (hmotnost 65 – 4000 kg). Pouze u [[čepcol]]a a [[rypouš]]ů se samice výrazně velikostně liší od samců. Zadní [[ploutev|ploutve]] trvale směřují dozadu a při plavání slouží i ke kormidlování. Přední nepříliš vyvinuté pomáhají udržovat rovnováhu a na souši se o ně opírají při plazení. Ploutve lemují dobře vyvinuté drápy. Místo boltců jim ušní otvory kryjí jen záhyby [[kůže]]. Mohou mít 26–34 [[zub]]ů, dominantní jsou dlouhé špičáky, stoličky sekodontního typu jsou téměř stejné. [[Srst]] dospělce je krátká tuhá se špatně vyvinutou podsadou, tepelnou [[izolační materiál|izolaci]] zajišťuje silná vrstva podkožního [[Tuky|tuku]]. Mláďata mají jemnou chundelatou srst
'''Tuleňovití''' (''Phocidae'') jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou [[Čeleď|čeledí]] [[ploutvonožci|ploutvonožců]] (Pinipedia). O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní [[boltec|boltce]] (v angličtině se jim říká earless seals – bezuší "tuleni"). V této čeledi je 19 žijících [[druh (biologie)|druhů]] ve 13 [[rod (biologie)|rodech]]. [[Čeština]] má jméno jen pro rody [[čepcol]] (''Cystophora'') a [[rypouš]] (''Mirounga''), ostatní pojmenovává společným jménem "tuleň". U [[tuleň karibský|tuleně karibského]] (''Monachus tropicalis'') se předpokládá, že byl okolo roku [[1950]] vyhuben. Český název zavedl [[Jan Svatopluk Presl]].
V mytologii se objevují v souvislosti s tzv. [[selkie]]mi…
 
== Popis ==
Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6,5 metrů (hmotnost 65 – 4000 kg). Pouze u [[čepcol]]a a [[rypouš]]ů se samice výrazně velikostně liší od samců. Zadní [[ploutev|ploutve]] trvale směřují dozadu a při plavání slouží i ke kormidlování. Přední nepříliš vyvinuté pomáhají udržovat rovnováhu a na souši se o ně opírají při plazení. Ploutve lemují dobře vyvinuté drápy. Místo boltců jim ušní otvory kryjí jen záhyby [[kůže]]. Mohou mít 26–34 [[zub]]ů, dominantní jsou dlouhé špičáky, stoličky sekodontního typu jsou téměř stejné. [[Srst]] dospělce je krátká tuhá se špatně vyvinutou podsadou, tepelnou [[izolační materiál|izolaci]] zajišťuje silná vrstva podkožního [[Tuky|tuku]]. Mláďata mají jemnou chundelatou srst
 
== Biologie ==