Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 rokem
yay
| ocenění = [[Wolfova cena za fyziku]] (1988)<br />[[Cena prince asturského]] (1989)<br />[[Copleyho medaile]] (2006)
}}
'''Stephen William Hawking''' ([[8. leden|8. ledna]] [[1942]] [[Oxford]] – [[14. březen|14. března]] [[2018]] [[Cambridge]]<ref>https://www.nytimes.com/2018/03/14/obituaries/stephen-hawking-dead.html</ref><ref>https://www.novinky.cz/zahranicni/466110-zemrel-svetoznamy-fyzik-stephen-hawking.html</ref>) byl [[Spojené království|britský]] [[Teoretická fyzika|teoretický fyzik]] a jeden z&nbsp;nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům [[kosmologie]] a [[kvantová gravitace|kvantové gravitace]] a v letech 1979 až 2009 zastával post [[Lukasiánský profesor|lukasiánského profesora]] matematiky na [[Univerzita v Cambridgi|Univerzitě v Cambridgi]].
 
== Život ==
=== Mladá léta ===
Narodil se [[8. leden|8. ledna]] [[1942]] v anglickém univerzitním městě [[Oxford]]u rodičům Frankovi a Isobel (roz. Walkerové) Hawkingovým. Má dvě mladší sestry, Philippu a Mary a adoptivního bratra Edwarda. Otec Frank Hawking byl výzkumníkem v oboru tropické [[Lékařství|medicíny]] a matka Isobel Hawkingová se angažovala v [[Levice|levicové politice]].
 
Rodiče se do Oxfordu přestěhovali z [[Londýn]]a krátce před jeho narozením, aby se vyhnuli následkům [[bombardování]] města během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V roce [[1950]] se rodina opět přestěhovala, tentokrát do [[St. Albans]] severně od [[Londýn]]a, kde Hawking navštěvoval místní výběrovou školu.
 
=== Studium ===
Na přání svého otce měl studovat [[lékařství]] jako on sám, on se však živě zajímal o matematiku, fyziku a [[chemie|chemii]]. Ještě před svou [[Maturita|maturitou]] podal žádost na přijetí na [[Oxfordská univerzita|Oxfordskou univerzitu]], ke svému překvapení byl přijat a dostal studijní stipendium. Na škole nebylo možné studovat matematiku, takže se místo toho od roku [[1958]] věnoval fyzice a byl jedním z nejnadanějších studentů.
 
Jeho přáním bylo studovat [[Kosmologie|kosmologii]] na univerzitě v [[Cambridge|Cambridgi]]. V roce [[1962]] složil s výborným úspěchem zkoušku a od roku [[1963]] studoval v Cambridgi. Roku [[1965]] začal pracovat na své doktorské práci u profesora [[Denis Sciama|Denise Sciama]], kterou o rok později úspěšně obhájil a dosáhl titulu [[Ph.D.]]
 
=== Výzkum a působení ===
Stal se nejdříve výzkumníkem (Research Fellow) a později stálým členem (Professorial Fellow) univerzity [[Gonville and Caius College]] v Cambridge. Po tom, co opustil Astronomický institut, přešel v roce [[1973]] do oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky a od roku [[1979]] zastával pozici [[Lukasiánský profesor|Lukasiánského profesora]] matematiky, kterou ve své poslední vůli založil v roce [[1663]] člen univerzitního parlamentu [[reverend]] [[Henry Lucas]]. Lukasiánským profesorem byl v minulosti také [[Isaac Newton]].
 
Byl držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem mnoha významných učených společností, mimo jiné britské [[Královská společnost|Královské společnosti]] (od roku [[1974]]), [[Papežská akademie věd|Papežské akademie věd]] (od [[1986]]) a [[Národní akademie věd Spojených států amerických|Národní akademie věd USA]].
 
I přes své postižení se stále aktivně podílel na vědeckém výzkumu a kombinoval rodinný život (měl tři děti a tři vnoučata) s výzkumy v oboru teoretické fyziky a náročným cestovním programem veřejných přednášek.
 
Roku [[2010]] prohlásil, že je možné cestovat časem, ale jenom dopředu, a že by tak bylo možné, aby se obydlila v té době již zničená planeta. {{Fakt/dne|20110211064554}}
 
Roku [[2014]] prohlásil, že klasicky vnímaná černá díra neexistuje.<ref>http://phys.org/news/2014-01-grey-black-hole-stephen-hawking.html - Grey is the new black hole: is Stephen Hawking right?</ref>
 
== Soukromý život ==
V roce 1965 se oženil se svou přítelkyní Jane, se kterou začal chodit v roce 1963. Svatbu mnohokrát identifikoval jako nejdůležitější životní moment, i když manželství nevydrželo. Hawkingovi měli tři děti, Roberta, Lucy a Timothyho, s prostřední Lucy později Hawking začal psát dětské knížky. Jane o životě se slavným fyzikem napsala vlastní knížku, ve které ho nešetřila. V roce 1995 si Hawking vzal svou ošetřovatelku Elaine Masonovou. Když se s ní v roce 2006 rozvedl, sblížil se opět s Jane.<ref>{{Citace periodika
| titul = Stephen Hawking - Život i soukromí vědce, který se stal součástí popkultury - Reflex.cz
| periodikum = Reflex.cz
| jazyk = cs
| url = http://www.reflex.cz/clanek/causy/73449/genialni-vedec-stephen-hawking-se-stal-soucasti-popkultury-jak-zil-a-jaky-byl.html
| datum přístupu = 2018-03-15
}}</ref>
 
=== Nemoc a její důsledky ===
[[Soubor:Stephen Hawking 050506.jpg|náhled|Hawking 5. května 2006, tisková konference v [[Bibliothèque nationale de France]] při otevření astronomické a částicové laboratoře v [[Paříž]]i a uvedení [[Francouzština|francouzské]] verze své práce ''[[Bůh stvořil celá čísla]]''.]]
 
Už na počátku studia v Oxfordu se projevily první příznaky jeho nemoci, [[amyotrofická laterální skleróza|amyotrofické laterální sklerózy]] (ALS), která napadá [[Nervová soustava|nervový systém]] a má za následek postupné [[ochrnutí]] celého těla. Od roku [[1968]] se mohl pohybovat jen za pomoci vozíčku a od roku [[1985]] s okolním světem komunikoval jen pomocí speciálního [[počítač]]e.
 
V mládí jezdil na koni a hrál si s ostatními dětmi. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského týmu, což mu, jak se sám vyjádřil, pomohlo ulehčit nesmírnou univerzitní nudu. Příznaky choroby se poprvé objevily, když se zapsal na univerzitu v [[Cambridge]]. Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Protože se bál, že přišel o svůj talent, podstoupil [[Mensa International|Mensa]] test, aby si ověřil, že jeho intelektuální schopnosti nebyly narušeny. Choroba mu byla [[diagnóza|diagnostikována]], když mu bylo 21 let, krátce před jeho první svatbou, a podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva nebo tři roky.
 
Postupně ztratil vládu nad pažemi, nohama a hlasem a nakonec byl v podstatě úplně [[Ochrnutí|paralyzován]]. V roce [[1985]] se během návštěvy výzkumného centra [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]] v [[Ženeva|Ženevě]] nakazil [[Zápal plic|zápalem plic]], což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí [[tracheotomie]], kvůli níž přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický [[hlasový syntezátor]]. Původní přístroj měl americký přízvuk a Hawking ho používal dlouhou dobu, i když už byl značně zastaralý. Na otázku, proč tomu tak je, uvedl, že nikdy neslyšel hlas, který by se mu víc líbil a že se s ním ztotožnil. V roce [[2004]] se však nakonec náhrada našla a začal používat systém [[VoiceText]] od společnosti [[NeoSpeech]].
 
Navzdory svému postižení o sobě mluvil jako o „šťastlivci“ nejenom proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít „velmi okouzlující rodinu“.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.hawking.org.uk/index.php/disability/disabilityadvice| titul=Disability advice| vydavatel=Hawking, Stephen| datum=| datum přístupu=2009-09-20}}</ref>. Když se jeho první ženy Jane ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému zbývají tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové zkázy, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“.
 
== Vědecká činnost ==
Pracoval na základních zákonech fungování [[vesmír]]u. S [[Roger Penrose|Rogerem Penrosem]] dokázal, že [[Albert Einstein|Einsteinova]] [[obecná teorie relativity]] předpovídá, že [[čas]] a prostor má počátek ve [[Velký třesk|velkém třesku]] a konec v [[Černá díra|černých dírách]]. Tyto výsledky dokazují, že je nezbytné sladit obecnou relativitu s [[Kvantová teorie|kvantovou teorií]], dalším významným vědeckým objevem první poloviny [[20. století]]. Jedním z důsledků těchto výzkumů byl také jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by [[emise|emitovat]] [[záření]] a případně se i postupně zmenšovat a nakonec zcela zmizet. Další je domněnka, že vesmír nemá v pomyslném čase žádný okraj nebo hranice. To by znamenalo, že způsob, jakým vesmír vznikl, je zcela dán vědeckými zákony.
 
== Dílo ==
Počet jeho vědeckých publikací se blíží ke dvěma stům a vyznačují se tím, že ačkoli jsou vesměs příkladnými vědecky odbornými díly, jsou částečně i populárně-naučné, tedy srozumitelné i ne zcela zasvěcenému čtenáři, aniž by přitom ztratily na své odbornosti. Jako příklad lze uvést jeho ''Stručnou historii času'' (A Brief History of Time), ''Vesmír v kostce'' (The Universe in a Nutshell), nebo ''Ilustrovanou teorii všeho'' (The Illustrated Theory of Everything), které patří k nejčtenějším knihám na světě vůbec.{{Fakt/dne|20120727142738}}
 
;Výběr z díla:
* ''The Large Scale Structure of Spacetime'', 1973 (spoluautor: [[G. F. R. Ellis]])
* ''General Relativity: An Einstein Centenary Survey'', 1979 (spoluautor: W. Israael)
* ''Superspace and Supergravity'', 1981
* ''The Very Early Universe'', 1983
* ''[[Stručná historie času]]'' (''A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes''), 1988, česky 1991, 1997 / * [[2018]] jako ''[[audioknihu]]'' načetl Filip Švarc
* ''Černé díry a budoucnost vesmíru'' (''Black Holes and Baby Universes and Other Essays''), 1993, česky 1995
* ''The Illustrated A Brief History of Time: Updated and Expanded Edition'', 1996 (ilustrované a rozšířené vydání z roku 1988)
* ''Povaha prostoru a času'' (''The Nature of Space and Time''), 2000 (spoluautor: R. Penrose), česky 2000
* ''Vesmír v kostce'' (''The Universe in a Nutshell''), 2001, česky 2002
* ''Ilustrovaná teorie všeho'' (''The Illustrated Theory of Everything''), 2003, česky 2004, 2005
* ''[[Jirkův tajný klíč k vesmíru]]'' (''George's Secret Key To The Universe''), 2007, česky 2008
* ''[[Jirkův vesmírný lov pokladů]]'' (''George's Space Treasure Hunt''), 2009, česky 2009
* ''[[Jirka a velký třesk]]'' (''George and the Big Bang''), 2011
* Jirka a neprolomitelná šifra ( George and the Unbreakable Code) 2014
* ''Velkolepý plán'' (''The Grand Design''), 2010, česky 2011
 
Roku [[2004]] se podílel na natáčení televizního dokumentu ''Hawking: Die Suche nach dem Anfang der Zeit'' (Hawking: Pátrání po počátku času), vysílané německo-francouzskou televizní společností [[Arte]].
 
== Ohlas v kultuře ==
Zřejmě vzhledem ke své zálibě v [[Ironie|ironii]] a [[Sarkasmus|sarkasmu]] se podílel i na různých krátkých výstupech v televizních hrách a skečích, kde sám hostoval. Zahrál [[holografie|hologram]] sama sebe ve dvojepizodě „[[Vpád (Star Trek)|Vpád]]“ seriálu ''[[Star Trek: Nová generace]]'' (jako student byl horlivým čtenářem [[science fiction]]), vsedě ve svém vozíku přestavěném na [[vrtulník]] se objevil i v seriálu ''[[Simpsonovi]]''. V roce 2012 se objevil v roli sebe sama ve dvou dílech seriálu ''[[Teorie velkého třesku (seriál)|Teorie velkého třesku]]'': nejprve ve 21. epizodě páté řady s názvem „Hawkingova excitace“ a následně v šesté epizodě šesté sezóny (díl „Výmaz pasáže“), kde pouze hovořil prostřednictvím mobilního telefonu. V seriálu ''[[Futurama]]'' představoval člena přísně tajné skupiny starající se o zachování kontinua časoprostoru. Jeho syntezovaný hlas je součástí skladeb „[[Keep Talking]]“ (album ''[[The Division Bell]]'') a „[[Talkin' Hawkin']]“ (album ''[[The Endless River]]'') britské rockové skupiny [[Pink Floyd]].
 
V roce 2014 o něm byl britským režisérem [[James Marsh (režisér)|Jamesem Marshem]] natočen životopisný snímek ''[[Teorie všeho (film)|Teorie všeho]]''. Stephena Hawkinga v něm ztvárnil [[Eddie Redmayne]], který se na natáčení připravoval mimo jiné se skutečným Stephenem Hawkingem.<ref>http://www.csfd.cz/film/357133-teorie-vseho/ - Film na CSFD</ref> Film byl nominován na pět [[Oscar|Cen Akademie]], jediného Oscara získal Eddie Redmayne za svůj herecký výkon v hlavní roli.
 
== Ocenění ==
* 1975: [[Eddingtonova medaile]]
* 1976: [[Hughesova medaile]], udělována [[Královská společnost|Královskou společností]]
* 1985: [[Gold Medal of the Royal Astronomical Society]]
* 1986: člen [[Papežská akademie věd|Papežské akademie věd]]
* 1988: [[Wolfova cena]] za fyziku
* 1989: [[Prince of Asturias Awards]]
* 1989: [[Řád společníků cti]]
* 1999: [[Julius Edgar Lilienfeld Prize]]
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Hawkingovo záření]]
* [[Velký třesk]]
* [[Černá díra]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}
* {{NK ČR|xx0046498}}
Anonymní uživatel