Seznam paláců v Brně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pravděpodobně nadbytečný komentář |
→Ostatní stavby označované za paláce: doplnění staveb včetně odkazů na literaturu značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Citace monografie
| příjmení = Zatloukal
| jméno = Pavel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Brněnská architektura 1815-1915
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok = 2006
| počet stran =
| strany = 35
| isbn =
}}
Toto je '''seznam brněnských [[palác]]ů'''.
Řádek 159 ⟶ 172:
|<!--část--> [[Město Brno|Historické jádro]]:<br />[[Moravské náměstí (Brno)|Moravské náměstí]] 1a<br />({{Souřadnice|49.197724|16.608084}})<br />
|<!--pozn--> Původně byl založen moravským markrabětem [[Jan Jindřich|Janem Jindřichem]] ve 14. století jako klášter (a později opatství) [[Řád augustiniánů|augustiniánů]]. Koncem 18 století budova získala název Dikasteriální palác a stala se sídlem vysokých politických zemských úřadů ([[Moravskoslezské gubernium|gubernia]], později [[místodržitelství]]). Po vzniku [[Československo|Československa]] (1918) byl sídlem moravského respektive moravskoslezského [[zemský prezident|zemského presidenta]] a zemských úřadů. Za socialismu připadl Muzeu dělnického hnutí a po roce 1990 [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerii]], které patří dodnes. Pzn. označení Místodržitelský palác tedy odráží jen malou část jeho historie.
|-
|Berglův palác
|
|<!--část--> [[Město Brno|Historické jádro]]:<br />Lidická 1<br />
|Stavba významného vídeňského architekta, působícícho i v Brně [[Heinrich Ferstel|Heinricha Ferstela]], postavená v l. 1860-1863 pro továrníka a obchodníka s kůžemi Johanna Bergla<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Zatloukal
| jméno = Pavel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Brněnská architektura 1815-1915
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok = 2006
| počet stran =
| strany = 106
| isbn =
}}</ref>. Neogotický palác s výraznými arkýři je vystavěn z režných cihel. V r. 1888 provedl [[August Prokop]] pro nového majitele Edmunda Bochnera von Stražisko přestavbu, při které vzniklo nové křídlo. Ve 20. století se v paláci nacházela slavná kavárna Biber, později kavárna Muzejka.
|-
|Kellerův palác
|
|Lidická 36
|Rozlehlá novorenesanční stavba architektů [[Ferdinand Fellner]] a [[Hermann Helmer]] z r. 1880-1881. V průjezdu pompejánská výmalba, v interiérech bohatě dekorované salony<ref name=":0" />. Od r. 1922 palác vlastnily [[Západomoravské elektrárny]] a dodnes slouží energetickým společnostem.
|-
|Schoellerův palác
|
|Cejl 50
|Novorenesanční palác z r. 1868<ref name=":0" />, který byl součástí Schoellerovy textilní továrny, si nechala bohatá a vlivná podnikatelská rodina Schoellerů postavit poté, co získala šlechtický predikát. Projekt vypravoval brněnský stavitel [[Josef Arnold|Josef Arnold.]] Za palácem se nacházela rozsáhlá zahrada směrem k Mlýnskému náhonu.
|-
|Palác Karla von Skene
|
|Staré Brno
Hybešova 43
|Historizující palác v arkádovém stylu, postavený Karlem von Skene a používaný jako bydliště brněnským starostou [[Alfred Skene (1815)|Alfredem Skene.]] Součástí jednopatrové volně stojící stavby byla rozlehlá zahrada, skleník a zahradnický dům<ref name=":0" />. palác měl poté mnoho majitelů, r. 1924 jej koupila brněnská [[židovská obec]] a zřídila zde gymnázium.
|-
|Palác Bochnerů von Stražisko
|
|Přízova 3
|Neorenesanční palác je součástí bývalého rozlehlého průmyslového areálu textilních továren a jako jediná stavba byla zachována při bourání a nové výstavbě bývalé Vlněny. Projekt architekta [[Josef Arnold|Josefa Arnolda]] byl postaven v letech 1864-1867 jako jedna z prvních neorenesančních staveb <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Encyklopedie dějin města Brna
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
| url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=136
| datum vydání = 2004
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-03-27
}}</ref>.
|-
|Palác Morgensternových
|
|Štefánikova 1
|Jednopatrová stavba s dlouhým průčelím a výrazným nárožním arkýřem v minulosti fungovala jako správní budova druhého největšího brněnského pivovaru a sladovny Moravia nebo v něm sídlil Červený kříž [https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/palac-morgensternovych-zmeni-vlastnika-za-budovu-nabidli-zhruba-tricet-milionu-20150819.html].Vznikla v r. 1886-1887 podle projektu [[Josef Nebehosteny|Josefa Nebehostenyho]] a byla vybavena luxusním zařízením brněnské firmy Franze Schantla<ref name=":0" />
|-
|Müllerův palác
|
|Brno-Královo Pole – Ponava
Štefánikova 28
|Na jedné z nejvýstavnějších tříd Brna, na ul. Štefánikově, si podnikatelská rodina Müllerových nechala postavit v r. 1868 své sídlo v novorenesančím palácovém slohu. Jako autora uvádí Pavel Zatloukal na základě srovnání tvarosloví architekta [[Arnold Weber|Arnolda Webera]]<ref name=":0" />
|}
Řádek 244 ⟶ 314:
| url =
}}</ref> se zachoval renesanční portál, který po zbourání paláce přenesen k areálu zámku v [[Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]].
|-
|Palác Flesche von Brunningen
|
|Milady Horácové 1a
|Nedochovaná realizace měšťanského paláce architekta [[Heinrich Ferstel|Heinricha von Ferstela]] byla postavena v l. 1862-1867<ref name=":0" />, byla postavena pro podnikatele v cukrovarnictví a pivovarnictví Isidora Fleshe von Brunningen, který byl v r. 1879 povýšen do šlechtického stavu <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Encyklopedie dějin města Brna
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
| url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11415
| datum vydání = 2004
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-03-27
}}</ref>
|}
Řádek 266 ⟶ 348:
|<!--obr--> [[File:Brno, Rooseveltova, Justiční palác (01).jpg|120px|Justiční palác]]
|<!--část--> [[Město Brno|Historické jádro]]
|<!--pozn-->Výrazná stavba [[Brněnská okružní třída|brněnské Okružní třídy]] z l. 1906-1909 podle projektu [[Alexander Wielemans von Monteforte|Alexandra Wielemanse von Monteforte]] s barokizující kompozicí. V současnosti je zde nachází sídlo Krajského soudu v Brně.
|-
|<!--název--> [[Pražákův palác]]
Řádek 277 ⟶ 359:
|Přízova 3a
|Správní budova textilní továrny, patřící poslupně několika rodinám. Leží v areálu bývalé Vlněny a jako jediná z clého komplexu historických budov má být zachována.[https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky-kraj/brno-mesto/4862-43020-bochneruv-palac-slavi-150-let.html]
|-
|Kounicův palác
|
|[[Moravské náměstí (Brno)|Moravské náměstí]] 15
|Palácová stavba byla nájemním domem Albrechta von Kaunitz, vzniklého v l. 1871-1872 v rámci zástavby [[Okružní třída (Brno)|brněnské Okružní třídy]]. Dnes rektorát [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]].
|-
|<!--název--> [[Berglův palác]]
| |||