Československá socialistická republika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historický vývoj: doplnění historie čssr značka: editace z Vizuálního editoru |
70. léta značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 38:
== Historický vývoj ==
[[Ústava Československé socialistické republiky]] z roku 1960 zavedla nový název státu (Československá socialistická republika), nové státní symboly, zakotvila jako státní zřízení [[socialismus]] a vedoucí úlohu [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Ve druhé polovině 60. let se tehdejší vedení státu pokusilo provést ekonomické reformy, které měly vést ke zvýšení efektivity národního hospodářství (viz ekonom [[Ota Šik]]).
Snahy o ekonomické reformy se dále rozvinuly v roce 1968 a vyústily v obrodný proces demoraktizace společnosti, zvaný také [[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]], který byl pokusem tehdejší KSČ o tzv. socialismus s lidskou tváří. Tato snaha tehdejšího vedení státu, která měla mezi obyvatelstvem širokou podporu, však byla zmařena vpádem vojsk Varšavské smlouvy 21. 8. 1968.
[[1. leden|1. ledna]] [[1969]] se Československo stalo [[Federalizace Československa|federací]] dvou svrchovaných států, [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]] a [[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republiky]].▼
▲[[1. leden|1. ledna]] [[1969]] se Československo stalo [[Federalizace Československa|federací]] dvou svrchovaných států, [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]] a [[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republiky]].
70. léta se nesla ve znamení tzv. [[normalizace]], což byl proces vedoucí k zastavení demoraktizace společnosti a návrat ke stavu před obrodným procesem. V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Hospodářství zaznamenalo v první polovině 70. let poměrně vysokou dynamiku růstu, která se však v závěru této dekády postupně snižovala. Počáteční ekonomické úspěchy režimu umožnily zvýšit výdaje v sociální oblasti. Stát investoval do rozsáhlé bytové výstavby. To se mimo jiné projevilo i výrazným zvýšením porodnosti (nejvyšší počet narozených dětí byl zaznamenán v roce 1974 a doposud nebyl překonán). V tomto období byla dokončena industrializace Slovenska, byla dokončena mechanizace zemědělství a naše země se stala v základních potravinách plně soběstačná. V průmyslu docházelo k dalšímu rozšiřování sortimentu výroby tak, abychom nemuseli tyto výrobky dovážet ze zahraničí, a to zejména ve strojírenství, což s sebou přinášelo rostoucí zaostávání technické úrovně produkce. Ekonomika velikosti ČSSR nebyla schopna držet krok v tak širokém záběru výroby a ve spojení s neexistencí konkurence vedlo k rostoucím potížím prodat naši produkci do západních zemí a tím k sílícímu nedostatku devizových prostředků. V tomto období došlo k definitivnímu vyčerpání možností extenzivního růstu ekonomiky, kdy byly do výroby nasazeny veškeré lidské rezervy, včetně vysoké zaměstnanosti žen, důchodců apod. Další růst ekonomiky tak byl možný už jen pouze zvýšením technologické úrovně produkce, zaváděním automatizace apod., což se, díky absenci tlaku na efektivitu v centrálně plánované ekonomice, nedařilo. V politické oblasti docházelo ke stupňování tlaku na odpůrce režimu. Represe sice nebyla tak kruté jako v 50. letech, nedocházelo již k popravám odpůrců režimu, přesto režim tvrdě postihoval jakékoli náznaky jiného než oficiálního názoru (nejznámější akce tohoto druhu byla např. [[Anticharta]] v roce 1977). V tomto období se naprostá většina národa dobrovolně podrobila a aktivně se účastnila všech prorežimních akcí jako byly [[Spartakiáda|spartakiády]], provomájové demonstrace apod.
V osmdesátých letech se začala projevovat hospodářská stagnace, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých.
| |||