Paarové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m →Historie: +{{nepřesný odkaz}} |
||
Řádek 18:
V roce 1606 bylo několik členů rodu, bratři a bratranci, povýšeno do stavu říšských svobodných pánů. Z nich Jan Kryštof Paar pokračoval v rodinné tradici a v roce [[1630]] získal výnosné dědičné poštmistrovství pro [[Čechy]], [[Morava|Moravu]], Uhersko a [[Rakousko]]. Mohl se tudíž psát jako nejvyšší dědičný poštmistr, zatímco ostatní byli dědičnými poštmistry. Znamenalo to pro ně velmi výnosný obchod, na kterém značně zbohatli. Byli konkurenty rodu [[Thurn-Taxisové|Thurn a Taxis]], který měl poštmistrovská práva v jiných zemích [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
Jan Kryštof se trvale usadil v Čechách, kde koupil [[Měcholupy]]{{nepřesný odkaz}} a [[Kestřany]]. Časem se rodové panství rozrostlo o [[Zdechovice]]{{nepřesný odkaz}}, [[Bechyně|Bechyni]] či [[Vysoké Veselí]]. Jan Kryštof, který byl také císařským komořím, obdržel v roce [[1636]] příslib povýšení do stavu říšských hrabat, zemřel však ještě v témže roce. Až jeho potomek Karel se skutečně dne 21. října 1652 stal říšským hrabětem. Jan Kryštof měl za manželku Františku Polyxenu ze [[Švamberkové|Švamberka]]. Po smrti Adama ze Švamberka mu císař udělil právo umístit do svého [[erb]]u i znak Švamberků.
Dvorské poštmistrovství si Paarové ponechali do roku [[1720]], v roce [[1722]] byla poštovní síť zestátněna a jim zůstal pouze čestný titul ''Nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr''.<ref name="Praga"/>
| |||