Radon: Porovnání verzí

}}</ref> Radon je velmi dobře rozpustný ve vodě (okolo 51 &nbsp;% svého objemu) a ještě lépe se rozpouští v &nbsp;nepolárních organických rozpouštědlech. Radon je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]].<ref>{{Citace periodika

Radon se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno [[Ionizaceionizace|ionizuje]], a v &nbsp;ionizovaném stavu září. Toho by se dalo využívat při výrobě osvětlovací techniky, ale radon je velmi [[radioaktivita|radioaktivní]], a proto to není možné. Radon ve výbojce vydává jasně bílé světlo.

BylRadon byl objeven roku [[1900]] [[Friedrich Ernst Dorn|Friedrichem Ernstem Dornem]] při zkoumání radioaktivního rozpadu [[radium|radia]] a byl pojmenován jako radiová emanace. [[William Ramsay]] charakterisovalcharakterizoval radiovou emanci jejím spektrem roku [[1910]], určil její [[hustota|hustotu]] a z &nbsp;ní i [[relativní atomová hmotnost|relativní atomovou hmotnost]] a navrhl pro ni název svítící – niton '''Nt'''. Později se jméno prvku ještě několikrát změnilo, až byl nakonec přijat návrh na jméno radon a toto označení se používá od roku [[1923]].

Koncentrace radonu v &nbsp;zemské atmosféře jsou nesmírně nízké, prakticky na hranici detekce těch nejcitlivějších analytických metod. Radon se nejčastěji nalézá ve vývěrech podzemních minerálních vod, kam se dostává jako produkt rozpadu jader [[radium|radia]], [[thorium|thoria]] a [[uran (prvek)|uranu]]. Může však v &nbsp;malých dávkách vyvěrat sám z &nbsp;podloží přímo v &nbsp;plynné podobě, čímž se radon absorbuje do podzemní vody a s &nbsp;tou se dostává na povrch.

Radon se získává tak, že se roztok radnaté soli nechá stát asi čtyři týdny v uzavřené láhvi. Za tuto dobu se ustanoví rovnováha s &nbsp;[[radium|radiem]] a jeho emanancí (minerálu s &nbsp;obsahem radonu). Radon se poté dá oddestilovat nebo vyvařit.

V &nbsp;geologii slouží studium obsahu izotopů radonu v &nbsp;podzemních vodách k &nbsp;určení jejich původu a stáří.

Medicínské využití radonu je založeno na skutečnosti, že převážná většina jeho izotopů fungují jako alfa-&nbsp;zářiče s &nbsp;poměrně krátkým [[Poločaspoločas přeměny|poločasem rozpadupřeměny]] (nejznámějšínestabilnější izotop ²²²Rn má poločas rozpadu 3,82 &nbsp;dne, další izotopy už jen: ²²⁰Rn 54,5&nbsp;s a ²¹⁹Rn 3,92&nbsp;s). Používají se proto někdy pro krátkodobé ''lokální ozařování'' vybraných tkání.

Radonová voda (voda obsahující rozpuštěný radon) se používá rovněž v &nbsp;[[Balneologiebalneologie|balneologii]], například v &nbsp;[[jáchymov]]ských lázních, kam je dopravována potrubím z &nbsp;bývalého [[uranový důl|uranového dolu]] [[Důl Svornost|Svornost]], kde je jejím nejmohutnějším zdrojem je podzemní pramen, pojmenovaný po [[František Běhounek|akademiku Běhounkovi]], objevený v &nbsp;roce [[1962]], který se měrnou aktivitou přibližně 9–10&nbsp;[[Becquerel|kBq]]/l řadí mezi velmi silné radonové vody (tj. více než 4&nbsp;kBq/l). Pramen Agricola (navrtaný v &nbsp;roce [[2000]]) má měrnou aktivitu ještě přibližně dvakrát tak větší, ale jeho vydatnost je menší. Vydatnost všech Jáchymovských radioaktivních pramenů činí řádově 500m³/den<ref>http://www.laznejachymov.cz/cz/leceni/lecive-zdroje.html</ref>. V &nbsp;Jáchymovských lázních se potom používají koupele, ve kterých aktivita radonové vody poklesla (v &nbsp;důsledku odvětrání a rozpadu během postupného přečerpávání) na 4,5&nbsp;kBq/l. TypickáObvyklá délka pobytu pacienta ve vaně s &nbsp;radonovou vodou je dvacet minut.

Zvýšený výskyt radonu v &nbsp;určité lokalitě s &nbsp;sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu [[rakovina|rakoviny]] plic. Přitom nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale produkty jeho přeměny, zejména krátkodobé. Ty jsou na rozdíl od radonu kovy a po svém vzniku tvoří shluky s &nbsp;[[aerosol]]ovými částicemi nebo např.například s &nbsp;vodní párou. Takto vázané produkty přeměny radonu mohou být při vdechnutí zachyceny v dýchacím ústrojí a volně se přeměňovat. Jak radon, tak i produkty jeho přeměny [[polonium]] ²¹⁸Po a ²¹⁴Po emitují při své radioaktivní přeměně [[částice alfa]]. Ty mohou díky své vysoké ionizační schopnosti způsobit porušení [[DNA]]. Špatná [[oprava DNA]] pak může zapříčinit nekontrolovatelné množení buněk – rakovinu. Nízká radioaktivita však nemusí vést k více nádorům.<ref>http://www.osel.cz/8747-strach-ma-velke-oci-poprask-kolem-rakoviny-stitne-zlazy-deti-ve-fukusime.html - Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě</ref>

Pokud je základová část domu starší a špatně provedená (špatná izolace základů, popraskaná podlaha, prkenná podlaha bez izolace, špatně utěsněné prostupy inženýrských sítí), může docházet k &nbsp;nasávání radonu do vnitřního prostředí objektu (především přízemí). Děje se tak pomocí tzv.působením [[komínový efekt|komínového efektu]]. Rozdíl teplot v &nbsp;objektu a pod ním způsobí podtlak v &nbsp;objektu a radon je tak spolu s &nbsp;dalšími plyny aktivně nasáván.

Dalším možným zdrojem radonu je stavební materiál. Některé škvárobetonové tvárnice pocházející z &nbsp;rynholecké škváry obsahují vysoké aktivity radia. V &nbsp;současné době je radioaktivita všech stavebních materiálů dodávaných na český trh pod kontrolou [[Státní úřad pro jadernou bezpečnost|Státního úřadu pro jadernou bezpečnost]] ([http://www.sujb.cz SÚJB]).

Česká republikaČesko se díky geologické stavbě řadí k &nbsp;zemím s &nbsp;vysokou průměrnou koncentrací radonu v bytech (118 &nbsp;Bq/m³³). [[Světová zdravotnická organizace| Světová zdravotnická organizace (WHO)]] doporučuje limit 100 &nbsp;Bq/m³³. Koncentrace ve volném prostoru bývá kolem 10 &nbsp;Bq/m³³.

Vysokou koncentraci radonu v domě lze dočasně snížit častějším větráním. V &nbsp;současné době jsou již známá účinná technická opatření<ref>http://www.radonovyprogram.cz/radon/ochrana-stavby-proti-radonu.html - Ochrana stavby proti radonu</ref> proti pronikání radonu do budov, a to jak u stavěných, tak i existujících staveb.

Český stát usiluje již od 90. &nbsp;let o snížení ozáření obyvatel od radonu, současný radonový program