Jihomoravský kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
TAK6E TAK značky: možný vandalismus odstraněno <references /> editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 93.99.171.82 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec značky: rychlé vrácení zpět vrácení zpět |
||
Řádek 19:
Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy. Výjimkou je osada [[Jobova Lhota]] v okrese Blansko, která tvoří historickou součást [[Čechy|Čech]],<ref>K. V. Adámek a kol.: [http://scans.library.utoronto.ca/pdf/4/41/krlovstvesk06broduoft/krlovstvesk06broduoft.pdf Království české VI.: Východní Čechy, část druhá], s. 1, 24.</ref> a území [[Valticko|Valticka]] a [[Dyjský trojúhelník|Dyjského trojúhelníku]] v okrese Břeclav, jež byla do roku 1920 [[Česká část Dolních Rakous|součástí Dolních Rakous]].
== Přírodní podmínky ==
Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], např. [[Drahanská vrchovina]] s [[Moravský kras|Moravským krasem]], do východní části už zasahují ze Slovenska [[Karpaty]]. Ty jsou od západních vrchovin odděleny [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravským úvalem]]. O své nejvyšší pohoří, [[Bílé Karpaty]], se kraj dělí se [[Zlínský kraj|Zlínským krajem]] i se [[Slovensko|Slovenskem]]. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838 m n. m. nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu [[Durda]] (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je [[Velká Javořina]] / Veľká Javorina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čupec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.
Celý kraj náleží k úmoří [[Černé moře|Černého moře]] a k povodí [[Dunaj]]e, do kterého vody z kraje odvádí řeka [[Morava (řeka)|Morava]]. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: [[Dyje]], [[Svratka]] a její přítok [[Svitava]].
Na území Jihomoravského kraje se nachází [[Národní park Podyjí]] a dále tři [[chráněná krajinná oblast|chráněné krajinné oblasti]]: [[Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty|Bílé Karpaty]] (částečně leží na území Zlínského kraje), [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Moravský kras]] a [[Chráněná krajinná oblast Pálava|Pálava]].
== Administrativní členění ==
Území kraje je vymezeno územími [[okres]]ů [[Okres Blansko|Blansko]], [[Okres Brno-město|Brno-město]], [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]], [[Okres Břeclav|
K [[1. leden|1. lednu]] [[2003]] zanikly [[okresní úřad]]y a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. Kromě dřívějších okresních měst [[Blansko|Blanska]], [[Brno|Brna]], [[Břeclav]]i, [[Hodonín]]a, [[Vyškov]]a a [[Znojmo|Znojma]], jsou jimi také [[Boskovice]], [[Bučovice]], [[Hustopeče]], [[Ivančice]], [[Kuřim]], [[Kyjov]], [[Mikulov]], [[Moravský Krumlov]], [[Pohořelice (okres Brno-venkov)|Pohořelice]], [[Rosice (okres Brno-venkov)|Rosice]], [[Slavkov u Brna]], [[Šlapanice]], [[Tišnov]], [[Veselí nad Moravou]], [[Židlochovice]]. Tyto správní obvody (celkem 21) se dále dělí na správní obvody obcí s [[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]].
V kraji je 672 [[obec|obcí]], z toho 40 z nich má [[status obce|status]] [[městys]]e a 49 obcí status [[město|města]]. Na území kraje také existuje jeden [[vojenský újezd]] – [[Vojenský újezd Březina|Březina]]. Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je [[statutární město]] [[Brno]], jež je druhým největším městem v [[Česko|Česku]] a jeho význam přesahuje hranice kraje – je např. sídlem nejvyšších justičních institucí a místem konání velkých událostí evropského významu. Rozlohou 7 195 km² (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo v České republice, počtem 1,2 milionu obyvatel (11 % z ČR) je také na čtvrtém místě.
{| class="wikitable"
|-
| Počet [[okres]]ů:
| 7
|-
| Počet [[Obec s rozšířenou působností|správních obvodů obcí s rozšířenou působností]]:
| 21
|-
| Počet [[pověřený obecní úřad|správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem]]:
| 34
|-
| Počet [[obec|obcí]]:
| 672
|-
| – z toho [[městys]]ů:
| 40
|-
| – z toho [[město|měst]]:
| 49
|-
| Počet [[vojenský újezd|vojenských újezdů]]:
| 1
|}
== Statistické údaje ==
[[Soubor:Map Czech Okres JihomoravskyKraj.PNG|vpravo|600px|Mapa kraje]]
{| class="wikitable"
|- class="hintergrundfarbe6"
! colspan=6 align=center | Statistické údaje k 1. 1. 2016
|- class="hintergrundfarbe6"
! Okresy !! Rozloha<ref name="CSU2013" /> !! Počet obyvatel<ref name="CSU2016">{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721601.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref> !! Průměrný věk<ref name="CSU2016" /> !! Hustota zalidnění !! Počet obcí
|-
| [[Okres Blansko|Blansko]] || {{nowrap|862 km²}} || 108 126 || 42,0 let || 125 obyv./km² || 116
|-
| [[Okres Brno-město|Brno-město]] || {{nowrap|230 km²}} || 377 028 || 42,7 let || 1639 obyv./km² || 1
|-
| [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]] || {{nowrap|1 499 km²}} || 215 311 || 40,8 let || 144 obyv./km² || 187
|-
| [[Okres Břeclav|Břeclav]] || {{nowrap|1 038 km²}} || 115 334 || 42,0 let || 111 obyv./km² || 63
|-
| [[Okres Hodonín|Hodonín]] || {{nowrap|1 099 km²}} || 154 873 || 42,6 let || 141 obyv./km² || 82
|-
| [[Okres Vyškov|Vyškov]] || {{nowrap|876 km²}} || 90 813 || 41,5 let || 104 obyv./km² || 79+1 voj. újezd
|-
| [[Okres Znojmo|Znojmo]] || {{nowrap|1 590 km²}} || 113 538 || 41,7 let || 71 obyv./km² || 144
|}
=== Obce nad 9 000 obyvatel ===
{| class="wikitable"
|- class="hintergrundfarbe6"
! Název obce !! Okres !! Počet obyvatel k 1. 1. 1971 !! Počet obyvatel k 1. 1. 1980 !! Počet obyvatel k 1. 1. 1990 !! Počet obyvatel k 1. 1. 2000 !! Počet obyvatel k 1. 1. 2010 !! Počet obyvatel k 1. 1. 2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
|-
|[[Brno]] ||Brno-město ||334 519 ||372 350 ||390 986 ||383 569 ||371 399 ||377 028
|-
|[[Znojmo]] ||Znojmo ||26 126 ||35 496 ||37 313 ||35 850 ||34 725 ||33 787
|-
|[[Hodonín]] ||Hodonín ||20 849 ||25 465 ||33 927 ||27 857 ||25 526 ||24 796
|-
|[[Břeclav]] ||Břeclav ||13 381 ||24 032 ||26 216 ||27 091 ||24 164 ||24 941
|-
|[[Vyškov]] ||Vyškov ||14 062 ||17 840 ||24 243 ||22 809 ||21 847 ||21 250
|-
|[[Blansko]] ||Blansko ||11 849 ||18 962 ||20 935 ||20 582 ||21 057 ||20 664
|-
|[[Kyjov]] ||Hodonín ||9 888 ||12 161 ||13 133 ||12 600 ||11 597 ||11 405
|-
|[[Boskovice]] ||Blansko ||8 541 ||10 590 ||14 265 ||11 564 ||10 917 ||11 566
|-
|[[Veselí nad Moravou]] ||Hodonín ||10 531 ||12 170 ||12 689 ||12 476 ||11 713 ||11 229
|-
|[[Kuřim]] ||Brno-venkov ||7 067 ||7 923 ||9 268 ||8 968 ||10 632 ||11 051
|-
|[[Ivančice]]
|Brno-venkov
|7 297
|8 912
|9 553
|9 390
|9 376
|9 678
|-
|[[Tišnov]] ||Brno-venkov ||7 891 ||9 806 ||12 325 ||8 446 ||8 575 ||9 101
|}
Zdroj: [[Český statistický úřad]]: Databáze demografických údajů za obce ČR<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Databáze demografických údajů za obce ČR|url = https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-demografickych-udaju-za-obce-cr|vydavatel = Český statistický úřad|místo = |datum vydání = }}</ref>
== Změna hranice kraje k 1. lednu 2005 ==
{{podrobně|Odštěpení obcí z kraje Vysočina}}
Dne [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla z okresů [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]] převedena do [[okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]] pod Jihomoravský kraj<ref>http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně</ref> řada obcí západně od [[Tišnov]]a ([[Nedvědice]] s [[část obce|částí]] [[Pernštejn (Nedvědice)|Pernštejn]]; [[Černvír]]; [[Doubravník]] s částí [[Křížovice (Doubravník)|Křížovice]]; [[Borač]] s částí [[Podolí (Borač)|Podolí]]; [[Pernštejnské Jestřabí]] s částmi [[Maňová]], [[Husle]] a [[Jilmoví]]; [[Olší (okres Brno-venkov)|Olší]] s částmi [[Litava (Olší)|Litava]], [[Klokočí (Olší)|Klokočí]] a [[Rakové]]; [[Drahonín]]; [[Žďárec]] s částí [[Víckov]]; [[Vratislávka]]; [[Tišnovská Nová Ves]]; [[Skryje (okres Brno-venkov)|Skryje]]; [[Kaly]] s částí [[Zahrada (Kaly)|Zahrada]]; [[Dolní Loučky]] s částí [[Střemchoví]]; [[Horní Loučky]]; [[Újezd u Tišnova]]; [[Řikonín]]; [[Kuřimské Jestřabí]] s částí [[Blahoňov]]; [[Kuřimská Nová Ves]] s částí [[Prosatín]]; [[Lubné]]; [[Níhov]]; [[Rojetín]]; [[Borovník]]; [[Katov (okres Brno-venkov)|Katov]]; [[Křižínkov]]) a obec [[Senorady]] západně od [[Oslavany|Oslavan]].
== Historie ==
[[Soubor:Moravian traditional band at Regiontour 2010.jpg|náhled|Jihomoravský folklorní soubor]]
[[Soubor:Znojmo-Nicholas Square.jpg|náhled|[[Kostel svatého Mikuláše (Znojmo)|Kostel sv. Mikuláše]] ve [[Znojmo|Znojmě]]]]
[[Soubor:Brno-Veveří - Nový zemský dům.jpg|náhled|[[Nový zemský dům]] v [[Brno|Brně]] - v současnosti sídlo [[krajský úřad|krajského úřadu]] Jihomoravského kraje]]
Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]], ústavního zákona č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]], který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly [[1. leden|1. ledna]] [[2000]], [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne [[12. listopad]]u [[2000]], kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]] do Jihomoravského kraje.
[[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]] existoval už v [[Československo|Československu]] od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů [[Kraj Vysočina|Vysočina]], [[Olomoucký kraj|Olomouckého]] a [[Zlínský kraj|Zlínského]]. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem [[Krajský soud v Brně|Krajského soudu Brně]] a některých dalších orgánů státní správy.
Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. [[Dolní Věstonice]], u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. [[Věstonická venuše|věstonickou Venuší]], leží právě zde.
Na jižní Moravě bylo jedno z center [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v 8. a [[9. století]]. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na [[Brněnský úděl|úděl brněnský]] a [[Znojemský úděl|znojemský]]. Ve [[Znojmo|Znojmě]] najdeme jednu z nejstarších [[rotunda|rotund]] na území dnešní České republiky. [[Brno]], dnešní hlavní město kraje, bylo už od [[14. století]] sídlem Moravských Markrabat a zasedal zde [[Moravský zemský sněm]], který ovšem střídavě zasedal také v [[Olomouc]]i a v době svého vzniku i ve Znojmě.
Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také [[Bitva u Slavkova|bitva tří císařů]] u [[Slavkov u Brna|Slavkova]] [[2. prosinec|2. prosince]] [[1805]], v níž francouzský císař [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] porazil spojená vojska rakouského císaře [[František I. Rakouský|Františka]] a ruského cara [[Alexandr I. Ruský|Alexandra]].
== Hospodářství ==
[[Soubor:Presentation of South Moravian Region at Regiontour 2010.jpg|náhled|Prezentace Jihomoravského kraje na veletrhu Regiontour 2010 v [[Brno|Brně]]]]
=== Průmysl ===
Nejvýznamnější roli v hospodářství má [[strojírenský průmysl]]. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů [[Zetor]]). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko ([[ČKD Blansko|ČKD Blansko Holding]], [[Metra Blansko|Metra]]), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i [[elektrotechnický průmysl]] (Siemens Drásov, VUES, ZPA). [[Potravinářský průmysl]] je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje ([[Brno]], [[Znojmo]], [[Břeclav]], [[Mikulov]]). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov – Steinhauser), zpracování sterilované zeleniny (dříve ve Znojmě, nyní v Bzenci) a cukrovary (Hrušovany nad Jevišovkou – společnost Moravskoslezské cukrovary). V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, [[Pivovar Černá Hora|Černá Hora]], [[Pivovar Vyškov|Vyškov]] a [[Znojemský městský pivovar]]) a mnoho velkovýrobců vína (např. Znovín Znojmo nebo Vinium ve [[Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]). [[chemický průmysl|Chemický]] a [[farmaceutický průmysl]] je v kraji soustředěn především v [[Brno|Brně]] (dříve Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve [[Veverská Bítýška|Veverské Bítýšce]] (Hartmann Rico).
=== Zemědělství ===
Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurky, papriky a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně nejvíce [[vinná réva]]. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.
== Doprava ==
Krajské město [[Brno]] je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na [[Praha|Prahu]] ([[dálnice D1]]), [[Olomouc]] ([[dálnice D1]]) i [[slovensko]]u [[Bratislava|Bratislavu]] ([[dálnice D2]]), dobré spojení je i do nedaleké [[Rakousko|rakouské]] [[Vídeň|Vídně]] ([[dálnice D52]]). Důležitou severojižní spojnicí je [[silnice I/43]] na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou. Jihomoravským krajem prochází [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. tranzitní železniční koridor]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Železniční tranzitní koridory|url = http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html|vydavatel = Správa železniční dopravní cesty|místo = |datum vydání = }}</ref>. V Brně se nachází i mezinárodní [[letiště Brno-Tuřany]] (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. na [[Letiště London Stansted]] (48 km od centra [[Londýn|Londýna)]], do [[Mnichov]]a či na [[Letiště Eindhoven]].
=== Dopravní obslužnost větších sídel ===
Z větších sídel jsou na [[Dálnice v Česku|dálniční síť]] přímo napojena města Brno, Břeclav a Vyškov. Městy Hodonín a Znojmo prochází [[silnice I. třídy]], městem Blansko pak pouze [[silnice II. třídy]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Mapa silniční a dálniční sítě Jihomoravského kraje|url = https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/mapy|vydavatel = Ředitelství silnic a dálnic ČR|místo = |datum vydání = }}</ref>
Dvoukolejná trať a I. tranzitní železniční koridor spojuje města Břeclav, Brno a Blansko. Dvoukolejná trať a II. tranzitní koridor spojuje města Břeclav a Hodonín. Města Znojmo a Vyškov jsou na železniční síť napojena jednokolejnými tratěmi a nacházejí se mimo hlavní tranzitní tahy.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu|url = http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html|vydavatel = Správa železniční dopravní cesty|místo = |datum vydání = }}</ref>
== Věda a vzdělání ==
V [[Brno|Brně]] je několik veřejných a státních vysokých škol – [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|Janáčkova akademie múzických umění]], [[Masarykova univerzita]], [[Mendelova univerzita v Brně]], [[Univerzita obrany]], [[Veterinární a farmaceutická univerzita Brno]] a [[Vysoké učení technické v Brně|Vysoké učení technické]]. Jihomoravský kraj dal v roce 2015 na vědu a výzkum 3,8 % svého HDP, což ho řadí na první místo mezi českými kraji.<ref>http://www.statistikaamy.cz/2015/10/metropoli-vedy-se-stava-brno/</ref> Obzvláště město Brno vyniká podporou vědy a výzkumu, hlavně v oblasti IT, až se mu začalo přezdívat „české [[Silicon Valley]]“.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1097366-it-firmy-si-libuji-v-brne-z-ktereho-se-stava-ceske-silicon-valley</ref>
== Hejtmani Jihomoravského kraje ==
{{podrobně|Seznam hejtmanů Jihomoravského kraje}}
* 2000–2008 [[Stanislav Juránek]] ([[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]])
* 2008–2016 [[Michal Hašek]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]])
* 2016–dosud [[Bohumil Šimek]] (nestr. za [[ANO 2011|ANO]])
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
| |||