Železné hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přehlednější rozčlenění do sekcí (logické skupiny), doplnění faktografických údajů, v souvislosti nutná mírná styl. úprava, včetně popisků u dvou fotek + odkazy WP + reference. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
U oběš.. - špatně, U Oběš.. správně značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 57:
[[Nadmořská výška]] vrchoviny klesá severovýchodním směrem k linii měst [[Chvaletice]] – [[Slatiňany]] – [[Proseč]] a na severozápad, nejníže je situovaná hladina evropské řeky [[Labe]] v nadmořské výšce 198 m na území města Týnec nad Labem ve Středočeském kraji.<ref name="bina" />
Nejvyšších nadmořských výšek kolem 600 až 700 m dosahují Železné hory na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]]. Nejvyšším vrcholem v chráněné krajinné oblasti je [[Vestec (hora)|Vestec]] (668 m n. m.) na katastrálním území obce [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]] v Kraji Vysočina a v rámci geomorfologického celku vrch [[U oběšeného (vrchol)|U
== Původ názvu ==
Řádek 65:
== Geografie ==
[[Geografie Česka]] řadí Železné hory výškovou členitostí mezi vrchoviny, slovo „hory" v jejich názvu má historické souvislosti (viz Původ názvu). Rozlohou zaujímají krajinnou oblast v nadmořských výškách 198 až 737 m, přibližně od nejnižší polohy v úrovni řeky Labe u zdymadla na katastrálním území města [[Týnec nad Labem]] na rozhraní se [[Středolabská tabule|Středolabskou tabulí]] až k nejvyššímu vrcholu [[U oběšeného (vrchol)|U
Horský dojem Železných hor vyvolává především tzv. železnohorský hřbet v pohledu od jihozápadu, například od [[Pařížov (Běstvina)|Pařížova]] z [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] směrem k městu [[Třemošnice]], zejména na část pohoří s názvem [[Kaňkovy hory]] se stejnojmennou národní přírodní památkou.
Řádek 85:
}}</ref> vrchovinného rázu, jsou v centrální části zastoupené horopisně nejvyšší [[Kameničská vrchovina|Kameničskou vrchovinou]], krajinu tzv. [[podhůří]] tvoří pahorkatiny ([[Chvaletická pahorkatina|Chvaletická]] na severozápadě, [[Skutečská pahorkatina|Skutečská]] na severovýchodě a [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecká]] na jihovýchodním okraji). Výrazné pásmo vrcholů na jihozápadním okraji, vyvolávající dojem hornatiny a označované jako železnohorský hřbet, je nad Třemošnicí přerušeno sníženinou [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]], přibližně mezi [[Soutěska|soutěskami]] s názvy Lovětínská rokle a Hedvičino údolí.
Železné hory zahrnují [[Krajina|krajinnou oblast]] přibližně vymezenou obcemi (místy) po jejím obvodu (s nepřesností územních výběžků) od severu: [[Týnec nad Labem]], [[Chvaletice]], [[Zdechovice (okres Pardubice)|Zdechovice]] (rybník Pazderna), [[Jankovice u Přelouče]], [[Brloh u Přelouče]] (Mlýnský rybník), [[Chrtníky]] (Chrtnický rybník), [[Svinčany]], [[Heřmanův Městec]], [[Rabštejnská Lhota]], [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou), [[Slatiňany]] (řeka [[Chrudimka]] přibližně u Mostu knížete Auersperga), [[Škrovád]], [[Bítovany]] (rybník Farář), [[Smrček u Žumberku|Smrček u Žumberka]] (rybník Velká Straka), [[Vrbatův Kostelec]] (základní nivelační bod 378,10 m n. m.), [[Skutíčko]], [[Skuteč]] (koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoka]] u Štěpánovského rybníku), [[Lažany u Skutče]] (lesní lokalita Borek), [[Hněvětice]] (řeka [[Krounka]] pod lokalitou Kamenec 381,2 m n. m.), [[Perálec]] (rybniční soustava v lokalitě Pod vsí), [[Zderaz (okres Chrudim)|Zderaz]], [[Proseč u Skutče]] (lokalita Borka), [[Česká Rybná (Proseč)|Česká Rybná]], [[Otradov]] (lokalita Na zadech), [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]] (Rychnovský potok u mostu [[silnice I/34]]), [[Pustá Kamenice]], [[Čachnov]] (Čachnovský potok), [[Krouna]] ([[silnice II/354]] nad obcí směr Svratouch, přibližně nivelační bod 596,79 m n. m. na okraji lesní lokality), [[Svratouch]] ((silnice II/354 ve vrcholu sedla v horní části obce mezi vrchy [[U oběšeného (vrchol)|U
Celou plochou leží v Železných horách:
Řádek 100:
Podle charakteru georeliéfu Železných hor se geomorfologický celek člení na dvě části. Menší [[geomorfologický podcelek]] o rozloze 159,16 km² na severozápadě je [[Chvaletická pahorkatina]] (index IIC-3A), která je v úzkém pásu od [[Pardubická kotlina|Pardubické kotliny]] směrem k [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotlině]] protnuta řekou [[Labe]] v délce několika set metrů a za ní, na jejím pravém břehu, končí nízkými pahorky. Chvaletická pahorkatina se již dále nečlení.
Horopisně vyšší a plochou rozsáhlejší v jihovýchodní části pohoří je geomorfologický podcelek s názvem [[Sečská vrchovina]] (index IIC-3B) o rozloze 602,61 km², jejíž hydrografickou osu tvoří [[Chrudimka]], nejvýznamnější [[řeka]] oblasti, s [[Filipovský pramen|Filipovským pramenem]] na severozápadním úbočí vrchu U
Skladebnou část Sečské vrchoviny tvoří čtyři [[Geomorfologický okrsek|geomorfologické okrsky]], řádově nejnižší geomorfologické jednotky se dále nedělí, obecně je charakterizuje typ georeliéfu se stejným původem povrchových tvarů a s podobnou výškovou polohou<ref name="bina" />:
Řádek 129:
Na mnoha místech Železných hor doklady o [[Geologický čas|geologické minulosti]] Země v podobě hornin různého stáří, zvláště atraktivní zmíněné rokle Lovětínská a Hedvikovská u Třemošnice a řeka Chrudimka v hlubokých údolích přírodních rezervací [[Krkanka]] a [[Strádovské Peklo]]. V oblasti kolem [[Prachovice|Prachovic]] se dobývá [[vápenec]], v důsledku těžby objeveny krasové jevy u Vápenného Podola. V oblasti Skutečské pahorkatiny ([[Žumberk]], [[Leštinka]], [[Skuteč]]) stále činné [[Kamenolom|kamenolomy]] s těžbou [[Žula|žuly]] a také mnoho zatopených bývalých lomů, dotvářejících krajinný ráz Železných hor.
Od vydání Zeměpisného lexikonu ČSR v roce 1987<ref name="lexikon-1987" /> se počátkem 21. století na základě aktualizace rozsahu území geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky hranice geomorfologického celku změnily, zejména v jihovýchodní části na styku s geomorfologickým celkem [[Hornosvratecká vrchovina]].<ref name="lexikon-2006" /> V roce [[1987]] byl [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uváděn nejvyšší vrch [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) na katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologických jednotek]] v rámci celého Česka, prezentován<ref name="lexikon-2006" /> nejvyšší vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U
| příjmení =
| jméno =
Řádek 162:
Ve své práci Jindřich Vodička zmiňuje také vhodnost úpravy hranic chráněného území ve prospěch CHKO Železné hory, mj. i v oblasti mezi [[Trhová Kamenice|Trhovou Kamenicí]] a Hlinskem. Uvádí také, že název „Železné hory“ v současnosti (rok 1997) platí v jiném pojetí geografickém, geologickém a topografickém, než tomu bylo v minulosti.<ref name="vodicka" />
Počátek [[21. století]] umožnil novými technologiemi přezkoumat dosavadní [[geomorfologické členění Česka]] a vypracovat novou digitální mapu na podkladu vrstevnicové mapy a upřesnit výměry geomorfologických jednotek, včetně jejich hranic. Jihovýchodní rozhraní Železných hor na styku s [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvrateckou vrchovinou]] doznalo změn, hranice je vedena katastrálním územím obce [[Svratouch]] s nejvyšším bodem U
Vymezené území, jehož charakter ([[krajina]]) je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírody a lidí, má více podob, například přírodní oblasti (geomorfologické jednotky), zvláště chráněného území, geoparku, mikroregionu aj. pod shodným názvem v různém významu. Pojetí krajiny souvisí s [[Evropská úmluva o krajině|Evropskou úmluvou o krajině]], český překlad je účinný od 10. února 2017 a publikovaný ve Sbírce mezinárodních smluv čá 6/2017.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 352:
== Vodstvo ==
[[Soubor:Řeka Krounka (Zhoř), CZ150531-027.jpg|náhled|260x260bod|Krounka, řeka na jihovýchodním okraji Železných hor pramení pod nejvyšším vrcholem U
[[Vodstvo]] Železných hor náleží do [[Povodí v Česku|povodí]] evropské řeky [[Labe]],<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 364:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-26
}}</ref> kromě malé oblasti jižně od vrcholu U
| příjmení =
| jméno =
Řádek 394:
| isbn = 978-80-7324-370-8
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000, list č. 48
}}</ref> [[Rozvodnice]] leží přibližně na spojnici míst od vrcholu sedla mezi vrchy [[U oběšeného (vrchol)|U
* vrchol U
* Chlumětínská cesta (672 m n. m.), silnice II/343 (651,9 m n. m.) na katastrálním území Svratka
* lokalita Na Ševčičce (652 m n. m.), silnice Herálec – Vortová (654 m n. m. v lokalitě Familie) v oblasti Herálce a dále pokračuje k vrcholu Otrok (717 m n. m.) v Hornosvratecké vrchovině.
Řádek 483:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref> přibližně v jiho-jihovýchodním směru Kameničskou vrchovinou, k rozsáhlému prameništi Chrudimky, také řeky [[Krounka|Krounky]] a Chlumětínského potoku, až k nejvyššímu vrcholu Železných hor s názvem U
| příjmení =
| jméno =
Řádek 497:
=== Nejvyšší vrcholy ===
* [[U oběšeného (vrchol)|U
* [[Peškův vrch]], 716,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); Svratouch, lokalita v CHKO Žďárské vrchy, vrcholová část zalesněná, dostupná po neznačené polní cestě v úseku Svratka – Chlumětín (turistická trasa Klubu českých turistů), pod lesem rozhledové místo: obec Svratka, částečně Svratouch, Herálec, Žďárské vrchy (Devět skal, Žákova hora, Kamenný vrch, Karlštejn, Louckého kopec).
* Na kopci, 701,4 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); [[Chlumětín]], lokalita v CHKO Žďárské vrchy, vrcholová část pastviny, rozhledové místo: obec Chlumětín, Žďárské vrchy.
Řádek 908:
}}</ref>
* Žďárské vrchy (mapa č. 48), jihovýchodní okraj, ohraničený přibližně městem [[Hlinsko]] – obcemi [[Pustá Kamenice]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] – městysem [[Vojnův Městec]].<ref name=":5" />
Některé turistické mapy ve vyznačeném obrysu pohoří nezachycují části území geomorfologického celku,<ref name="mapa" /> například východně od Hlinska vynechávají území s vrcholy „Pešava“ a „U
=== Turistické trasy ===
Řádek 1 313:
* [[Skutečská pahorkatina]] (geomorfologický okrsek)
* [[Stružinecká pahorkatina]] (geomorfologický okrsek)
* [[U oběšeného (vrchol)|U
* [[Vestec (hora)|Vestec]] (nejvyšší vrchol CHKO Železné hory)
| |||