Wikipedie

Josefov (Jaroměř): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m narovnání přesměrování
Řádek 26:
 
=== Okolnosti vzniku pevnostního města ===
Toto [[Bastionová pevnost|pevnostní]] [[město]] bylo vystavěno na místě vesnice Ples na příkaz císaře [[Josef II.|Josefa II]]. Popud k jeho výstavbě dala změna severní hranice [[Habsburská monarchie|Habsburského mocnářství]]<ref name=":0" /> zapříčiněná ztrátami [[Kladské hrabství|Kladského hrabství]] a většiny [[Slezsko|Slezska]] včetně tamních pevností po [[Války o rakouské dědictví|Válkáchválkách o rakouské dědictví]] (1740–1748). Tyto územní změny byly potvrzeny [[Hubertusburský mír|Hubertusburským mírem]] po [[Sedmiletá válka|Sedmiletésedmileté válce]] (1756–1763).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Žáček|jméno=Rudolf|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny Slezska v datech|vydání=1|vydavatel=Libri|místo=Praha|rok=2007|počet stran=|strany=205 a 213|isbn=}}</ref>
 
V rámci zabezpečení této nové státní hranice a zároveň přístupu k [[Vídeň|Vídni]] byla nejprve zmodernizována [[pevnost Olomouc]] ([[1742]]–[[1757]]).<ref>{{Citace monografie|příjmení=KUPKA|jméno=Vladimír, a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.|vydání=2|vydavatel=Libri|místo=Praha|rok=2010|počet stran=|strany=222-223|isbn=}}</ref> Výstavba pevnostního města Plesu se už rok po skončení [[Sedmiletá válka|Sedmiletésedmileté války]] ([[1764]]) stala předmětem ''„války per“'' mezi převážně francouzskými a rakouskými vojenskými inženýry ve službách [[Habsburkové|Habsburků]]. Vysoké vojenské a dvorské kruhy se tehdy přiklonily k názoru rakouské strany inženýrského sboru a prosadily přestavbu [[Hradec Králové|Hradce Králové]] na [[Bastionová pevnost|bastionovou pevnost]] ([[1766]]–[[1779]]).
 
Stavba [[Bastionová pevnost|pevnostního]] [[Město|města]] na místě starší vesnice Ples byla zahájena po [[Válka o bavorské dědictví|Válceválce o bavorské dědictví]] ([[1778]]-[[1779]]). Tento konflikt mezi [[Pruské království|Pruskem]] a [[Habsburská monarchie|Habsburskou monarchií]] potvrdil, že na to, aby [[Bastionová pevnost|pevnost]] [[Hradec Králové]] účinně bránila [[Pruská armáda|pruské armádě]] v rozvíjení útočných operací, stojí příliš hluboko ve vnitrozemí. Zároveň znovu upozornila na strategické přednosti mírného návrší nad soutokem řek [[Labe]] a [[Metuje]], kde se vesnice Ples rozkládala.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mertlík|jméno=Pavel|příjmení2=|jméno2=|titul=Několik poznámek k pevnosti Josefov. In: Fortifikace a obrana státu II.|vydání=1|vydavatel=Historický ústav Armády ČR|místo=Praha|rok=1993|počet stran=|strany=140-141|isbn=}}</ref>
 
=== Projekt pevnostního města ===
Řádek 51:
 
=== Vývoj pevnostního města po roce 1790 ===
Při příležitosti korunovace císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] českým králem byl Ples povýšen na královské svobodné město. Dva roky poté nechal císař [[František I. Rakouský|František II.]] pevnostní město přejmenovat na Josefov (německy ''Josefstadt'') na počest svého strýce [[Josef II.|Josefa II.]]. V roce [[1789]] vypuknuvší [[Velká francouzská revoluce]] donutila [[Pruské království]] a [[Habsburská monarchie|Habsburskou monarchimonarchii]]<nowiki/>i přenést se přes dosud nesmiřitelné vzájemné nepřátelství. Ples tedy ke svému původnímu účelu tehdy použit nebyl.<ref name=":2" /> Ani za [[Napoleonské války|Napoleonskýchnapoleonských válek]] se přes opakovaná uvedení do bojové pohotovosti neuplatnil jinak než jako arest pro zajaté [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] vojáky.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Duška|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Paměti c. k. pevnosti a královského svobodného města Josefova se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství.|vydání=1|vydavatel=Garn|místo=Brno|rok=2012|počet stran=|strany=254-257|isbn=}}</ref>
 
Coby „žalář národů“ sloužila pevnost i v dalších letech. Zadržováni zde byli třeba italští a uherští revolucionáři ([[1849]]) a turečtí vojáci ([[1878]]–[[1879]] a [[1912]])<ref>{{Citace monografie|příjmení=Duška|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Paměti c. k. pevnosti a královského svobodného města Josefova se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství|vydání=1|vydavatel=Garn|místo=Brno|rok=2012|počet stran=|strany=301-303|isbn=}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Zajatecké tábory v Josefově|periodikum=Encyklopedie válečného zajetí a internace|vydavatel=Lubomír Špuk|url=http://www.evzi.estranky.cz/clanky/mista-zajeti-a-internace-1914-1921/zajatecke-tabory-na-uzemi-rakouskouherske-monarchie-a-na-okupovanych-uzemich--1914-1918/valecni-zajatci-v-rakouskouhersku-1914-1918/zajatecke-tabory-v-josefove-1813-1946.html|datum vydání=|datum přístupu=24.1.2017}}</ref> Mezi zdejší významné vězně patřili ale i polský polyhistor [[Hugo Kołłątaj]] ([[1750]]–[[1812]]),<ref>{{Citace monografie|příjmení=Sobotková|jméno=Marie|příjmení2=|jméno2=|titul=Hugo Kołłątaj, významná osobnost polského osvícenství, na Moravě a v Čechách v letech 1794-1802. In: Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století. Sborník příspěvků ze sympozia konaného 27. - 28. 5. 1999 v Rychnově nad Kněžnou|vydání=|vydavatel=Albert|místo=Boskovice|rok=1999|počet stran=|strany=247-259|isbn=}}</ref> diktátor (vůdce) polského [[Lednové povstání|Lednového povstání]] [[Marian Langiewicz]] ([[1827]]–[[1887]]),<ref>{{Citace periodika|příjmení=BASAŁA|jméno=Teresa|titul=Tam, gdzie był internowany Langiewicz|periodikum=Ziemia Kłodzka|datum=|ročník=|číslo=228|strany=10-11|url=http://www.ziemia.klodzka.com/pdf/228.pdf}}</ref> nebo roku [[1857]] revolucionář a dobrodruh [[Anton Schütte]] ([[1817]]–[[1867]]), kterému se z Josefova podařilo téhož roku uprchnout.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Anton Schütte|url=https://www.wien.gv.at/wiki/index.php?title=Anton_Sch%C3%BCtte|vydavatel=Město Vídeň|místo=Vídeň|datum vydání=25.8.2014|datum přístupu=24.1.2017}}</ref>
Řádek 59:
Posádkovým městem ale Josefov zůstal ještě více než sto let po zrušení jeho pevnostního statutu ([[1888]]), který velmi přísně omezoval jakoukoliv výstavbu v pevnosti a jejím okolí. Dokonce se zde usídlilo velitelství IX. armádního sboru ([[1883]]–[[1908]]). Z prvků opevnění se však navzdory rozsáhlým demoličním pracím na konci 19. a v 1. pol. 20. století většina zachovala.<ref name=":4">{{Citace monografie|příjmení=MERTLÍKOVÁ|jméno=Olga|příjmení2=|jméno2=|titul=Josefov ve starých pohlednicích|vydání=1|vydavatel=Městské muzeum v Jaroměři|místo=Jaroměř|rok=2007|počet stran=|strany=9-10|isbn=}}</ref>
 
Mnohonárodnostní ráz pevnostního města ještě víc zdůraznila [[Prvníprvní světová válka]]. Během ní ve vlastním Josefově a později i v jeho blízkém okolí vznikl rozsáhlý zajatecký tábor pro italské, litevské, polské, rumunské, ruské a srbské zajatce. Na tuto dobu dodnes upomíná pomník ruským zajatcům z roku 1916 znázorňující minulost, současnost a budoucnost Rusi. Jeho autory jsou sochaři [[Nikolaj Alexandrovič Suškin]] a [[Leonard Dobrowolski]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoffmeister|jméno=Antonín|příjmení2=|jméno2=|titul=Josefov za světové války 1914-1918|vydání=|vydavatel=Oldřich Javůrek|místo=Josefov|rok=1938|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Kracík|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Ze života zajatých Rusů u nás|vydání=2.|vydavatel=PR-Aspekt International|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
Jako zajatecký tábor Josefov sloužil už jen krátce po [[Druhá světová válka|Druhédruhé světové válce]].<ref name=":3" /> V jejímž průběhu se uplatnil spíš jako cvičiště protektorátního vládního vojska a wehrmachtu. Více než [[Druhádruhá světová válka]] vzhled pevnostního města poznamenala [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupace sovětskými vojsky]] ([[1968]]–[[1991]]). Přesto zatím zdaleka největším zásahem do života města uvnitř staré [[Bastionová pevnost|''bastionové'' pevnosti]] se stal trvalý odchod vojska z města v polovině 90. let 20. století.
 
=== Současnost ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefov_(Jaroměř)“