Ediakarská fauna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pár dalších referencí, je s tím práce jak na kostele značka: editace z Vizuálního editoru |
ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 279:
| url = http://www.nbcnews.com/id/5112628/
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> ačkoli o jejich původu existují různé názory a dle některých se může jednat i o anorganické struktury vytvořené vysrážením [[minerál]]ů.<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Bengtson
| jméno = Stefan
Řádek 409:
}}</ref>
; Disky : Diskovité fosilie, jako jsou ''[[Ediacaria]]'' ''[[Cyclomedusa]]'' a ''[[Rugoconites]]'', vedly k počáteční identifikaci těchto taxonů jako zástupce [[žahavci|žahavců]] (Cnidaria), mezi které patří medúzy a koráli.<ref name=":1" /> Další výzkumy těchto fosilií navrhly jiné interpetace a žádná z těchto fosilií již není považována za medúzu; dle těchto výzkumů se může jednat například i o zástupce [[Protisté|protistů]] (Protista).<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = A.
| jméno = McMenamin, Mark
Řádek 418:
| počet stran = xii, 295 pages
| isbn = 9780231105590
}}</ref> Mnoho jednotlivých fosilií bylo identifikováno jako mikrobiální kolonie.<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = MICROBIAL ORIGIN OF SOME OF THE EDIACARAN FOSSILS
| periodikum = gsa.confex.com
Řádek 458:
}}</ref>
; Toroidní fosilie: Fosilie ''Vendoglossa tuberculata'' pocházející z [[Namibie]] byly identifikovány jako skupina živočichů dorzoventrální orientace těla. Vyvinula se velká střevní dutina a příčně vyvýšený [[ektoderm]]. Organismus má tvar zploštělého torusu, jehož dlouhá osa toroidního těla prochází přibližným středem předpokládané střevní dutiny.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = McMenamin
| jméno = M. A. S
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Paleotorus: The Laws of Morphogenetic Evolution
| vydání =
| vydavatel = Meanma Press
| místo =
| rok = 2009
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-1-893882-18-8
}}</ref>
; Matracovité organismy : Ediakarské organismy řazené do skupiny [[Vendobionta]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = SEILACHER
| jméno = A.
| titul = Vendobionta and Psammocorallia: lost constructions of Precambrian evolution
| periodikum = Journal of the Geological Society
| ročník = 149
| číslo = 4
| strany = 607–613
| doi = 10.1144/gsjgs.149.4.0607
| url = http://mr.crossref.org/iPage?doi=10.1144%2Fgsjgs.149.4.0607
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> mají vzhled podobný nafukovací matraci. Někdy se těla těchto tvorů ještě před fosilizací roztrhala či popraskala, pomocí těchto poškozených vzorků lze však snadněji organismus rekonstruovat. Například organismus ''[[Swartpuntia germsi]]'' mohl být rozpoznán pouze z podobných fosilií, neboť většina této fosilie zůstala skryta.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Narbonne
| jméno = Guy M.
| příjmení2 = Saylor
| jméno2 = Beverly Z.
| příjmení3 = Grotzinger
| jméno3 = John P.
| titul = The Youngest Ediacaran Fossils from Southern Africa
| periodikum = Journal of Paleontology
| datum = 1997
| ročník = 71
| číslo = 6
| strany = 953–967
| url = http://www.jstor.org/stable/1306595
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref>
: Tyto organismy byly rozděleny do dvou [[klad]]ů: [[Rangeomorpha]] a [[Erniettomorpha]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Xiao
| jméno = Shuhai
| příjmení2 = Laflamme
| jméno2 = Marc
| titul = On the eve of animal radiation: phylogeny, ecology and evolution of the Ediacara biota
| periodikum = Trends in Ecology & Evolution
| ročník = 24
| číslo = 1
| strany = 31–40
| doi = 10.1016/j.tree.2008.07.015
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0169534708003066
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Skupina, do které jsou řazeny taxony jako ''[[Charnia]]'' a ''[[Swartpuntia]]'', je nejznámější z celé ediakarské fauny, zároveň je ji těžko umístit do současného [[fylogenetický strom|fylogenetického stromu]]. Nezachovala se z nich ani trávicí soustava, ani reprodukční orgány či dokonce stavba vnitřní anatomie, neobvyklý byl i jejich styl života. Nejčastější, avšak někdy zamítanou teorií, je, že tito tvorové získávali živiny z okolní mořské vody pomocí [[osmotrofie]] nebo [[Osmotický tlak|osmózy]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = McMenamin
| jméno = Mark
| titul = Osmotrophy in fossil protoctists and early animals
| periodikum = Invertebrate Reproduction & Development
| datum = 1993-08-01
| ročník = 23
| strany = 165–166
| doi = 10.1080/07924259.1993.9672308
| url = https://www.researchgate.net/publication/232822542_Osmotrophy_in_fossil_protoctists_and_early_animals
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Laflamme
| jméno = Marc
| příjmení2 = Xiao
| jméno2 = Shuhai
| příjmení3 = Kowalewski
| jméno3 = Michał
| titul = Osmotrophy in modular Ediacara organisms
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| datum = 2009-08-25
| ročník = 106
| číslo = 34
| strany = 14438–14443
| doi = 10.1073/pnas.0904836106
| url = http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0904836106
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref>
; Další fauna: U některých organismů z ediakary se zachovaly složitější detaily, což je umožnilo identifikovat jako možné předky některého žijícího [[kmen (biologie)|kmenu]], čímž však zároveň neodpovídají definici ediakarské fauny.
: První z těchto fosilií je ''[[Vernanimalcula]]'' o možné bilaterální symetrii, která je některými považována například za [[Acritarcha|acritarchu]].<ref name=":3" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chen
| jméno = Jun-Yuan
| příjmení2 = Oliveri
| jméno2 = Paola
| příjmení3 = Davidson
| jméno3 = Eric
| titul = Response to Comment on "Small Bilaterian Fossils from 40 to 55 Million Years Before the Cambrian"
| periodikum = Science
| datum = 2004-11-19
| ročník = 306
| číslo = 5700
| strany = 1291–1291
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.1102328
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/306/5700/1291.2
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Později nalezené fosilie jsou těměř všeobecně považovány za dvojstranně souměrné. Jedná se například o rod ''[[Kimberella]]'' podobající se měkkýšům,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Fedonkin
| jméno = Mikhail A.
| příjmení2 = Waggoner
| jméno2 = Benjamin M.
| titul = The Late Precambrian fossil Kimberella is a mollusc-like bilaterian organism
| periodikum = Nature
| datum = 1997/08
| ročník = 388
| číslo = 6645
| strany = 868–871
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/42242
| jazyk = En
| url = http://www.nature.com/articles/42242
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> ''[[Spriggina]]''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = SPRIGGINA IS A TRILOBITOID ECDYSOZOAN
| periodikum = gsa.confex.com
| url = https://gsa.confex.com/gsa/2003AM/finalprogram/abstract_62056.htm
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> a štítovité organismy ''[[Parvancorina]]''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = F Glaessnee
| jméno = Martin
| titul = Parvancorina — an arthropod from the Late Precambrian (Ediacarian) of South Australia
| periodikum = Ann. Nat. Hist. Mus. Wien
| datum = 2018-03-25
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://www.researchgate.net/publication/267835446_Parvancorina_-_an_arthropod_from_the_Late_Precambrian_Ediacarian_of_South_Australia
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> O příbuznosti těchto tvorů probíhají diskuse.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ivantsov
| jméno = Andrey
| příjmení2 = Malakhovskaya
| jméno2 = Ya.E.
| příjmení3 = Serezhnikova
| jméno3 = E.A.
| titul = Some problematic fossils from the Vendian of the southeastern White Sea Region
| periodikum = Paleontological Journal
| datum = 2004-01-01
| ročník = 38
| strany = 1–9
| url = https://www.researchgate.net/publication/287445709_Some_problematic_fossils_from_the_Vendian_of_the_southeastern_White_Sea_Region
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Mezi další organismy té doby patří fosilie pojmenované anglickým termínem ''[[Small shelly fossils]]'' (nejslavnějším zástupcem této skupiny je ''[[Cloudina]]'')<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Germs
| jméno = Gerard J. B.
| titul = New shelly fossils from Nama Group, South West Africa
| periodikum = American Journal of Science
| datum = 1972-10-01
| ročník = 272
| číslo = 8
| strany = 752–761
| issn = 0002-9599
| doi = 10.2475/ajs.272.8.752
| jazyk = en
| url = http://www.ajsonline.org/content/272/8/752
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref>. Tyto organismy, chráněné tvrdou skořápkou, naznačují, že přestože nebyla predace v ediakaře běžná, byla minimálně přítomná. Během ediakary žili i někteří zástupci moderních taxonů, jako [[houbovci]], červené a zelené [[řasy]], protisté a [[bakterie]]. Byli popsáni také možní [[členovci]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ivantsov
| jméno = Andrey Yu
| titul = New find of Cambrian type arthropoda from the Vendian of the White Sea, Russia
| url = https://web.archive.org/web/20090225144529/http://www.igcp512.org/documents/IPC-T2-Abstracts.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref>
; Fosilie stop: Z období ediakara pocházejí nálezy horizontálně umístěných [[vrt]]ů<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fedonkin
| jméno = M. A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Paleoichnology of Vendian Metazoa. In Sokolov, B. S.; Iwanowski, A. B. Vendian System: Historical–Geological and Paleontological Foundation, Vol. 1: Paleontology
| vydání =
| vydavatel = Nauka
| místo = Moskva
| rok = 1985
| počet stran =
| strany = 112–116
| isbn =
}}</ref> na nebo těsně pod povrchem mořského dna, byly objeveny i některé vrty vertikální. Podobné nálezy mohly zanechat pohyblivé organismy, pravděpodobně o bilaterální symetrii,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fedonkin
| jméno = M. A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Origin and early evolution of the Metazoa
| url = https://www.worldcat.org/oclc/25873335
| vydání =
| vydavatel = Plenum Press
| místo = New York
| rok =
| počet stran = 570
| strany = 87–129
| isbn = 9780306440670
}}</ref> je však také možné, že je vytvořily jednodušší organismy, které se pomalu válením přesunovaly po mořském dně a sbíraly potravu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Matz
| jméno = Mikhail V.
| příjmení2 = Frank
| jméno2 = Tamara M.
| příjmení3 = Marshall
| jméno3 = N. Justin
| titul = Giant Deep-Sea Protist Produces Bilaterian-like Traces
| periodikum = Current Biology
| ročník = 18
| číslo = 23
| strany = 1849–1854
| doi = 10.1016/j.cub.2008.10.028
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0960982208013973
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Tyto možné nory byly datovány do období před 1 100 milionů let. Mohli je vyhloubit tvorové, kteří se krmili na spodní straně mikrobiálních povlaků, kde byli chráněni před okolním oceánem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Seilacher
| jméno = Adolf
| příjmení2 = Bose
| jméno2 = Pradip K.
| příjmení3 = Pflüger
| jméno3 = Friedrich
| titul = Triploblastic Animals More Than 1 Billion Years Ago: Trace Fossil Evidence from India
| periodikum = Science
| datum = 1998-10-02
| ročník = 282
| číslo = 5386
| strany = 80–83
| issn = 0036-8075
| pmid = 9756480
| doi = 10.1126/science.282.5386.80
| poznámka = PMID: 9756480
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/282/5386/80
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Nepravidelná šířka těchto těchto rýh a jejich zužující se konce však činí jejich biologický původ spíše nepravděpodobným<ref>{{Citace periodika
| příjmení = BUDD
| jméno = GRAHAM E.
| příjmení2 = JENSEN
| jméno2 = SÖREN
| titul = A critical reappraisal of the fossil record of the bilaterian phyla
| periodikum = Biological Reviews
| datum = 2000-05-01
| ročník = 75
| číslo = 2
| strany = 253–295
| issn = 1469-185X
| doi = 10.1111/j.1469-185x.1999.tb00046.x
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1469-185X.1999.tb00046.x
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> a i autor této teorie ji začal považovat za neautentickou.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Jensen
| jméno = Sören
| titul = Reading Behavior from the Rocks
| periodikum = Science
| datum = 2008-11-14
| ročník = 322
| číslo = 5904
| strany = 1051–1052
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.1166220
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/322/5904/1051
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref>
: Některé fosilie, převážně disky, byly zkresleně interpetovány jako fosilie stop, ale tato hypotéza nedosáhla širokého přijetí. Stejně jako nalezené vrty, i jiné fosilie stop byly přímo spojeny s ediakarskou faunou. Fosilie rodů ''[[Yorgia]]'' a ''[[Dickinsonia]]'' jsou často nalézány na koncích dlouhých vytvořených cest, které odpovídají tvaru těchto živočichů; předpokládá se, že tyto organismy sbíraly potravu pomocí [[Řasinka|řasinek]] a tak tyto stopy vytvořily,<ref>{{Citace
| příjmení = Ivantsov
| jméno = Andrey
| příjmení2 = Malakhovskaya
| jméno2 = Ya.E.
| titul = Giant Traces of Vendian Animals
| periodikum = Doklady Earth Sciences
| datum = 2002-07-01
| ročník = 385
| strany = 618–622
| url = https://www.researchgate.net/publication/282315928_Giant_Traces_of_Vendian_Animals
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> avšak přesný způsob vytvoření fosilií zůstává z velké části záhadou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ivantsov
| jméno = A. Y
| titul = Feeding traces of the Ediacaran animals
| periodikum = www.cprm.gov.br
| vydavatel =
| url = http://www.cprm.gov.br/33IGC/1323085.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Potenciálnímu měkkýši rodu ''Kimberella'' jsou zase přisuzovány škrábance, které mohly být vytvořeny pomocí [[radula|raduly]], orgánu měkkýšů sloužícímu ke konzumaci potravy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Fedonkin
| jméno = M. A.
| příjmení2 = Simonetta
| jméno2 = A.
| příjmení3 = Ivantsov
| jméno3 = A. Y.
| titul = New data onKimberella, the Vendian mollusc-like organism (White Sea region, Russia): palaeoecological and evolutionary implications
| periodikum = Geological Society, London, Special Publications
| ročník = 286
| číslo = 1
| strany = 157–179
| doi = 10.1144/sp286.12
| url = http://mr.crossref.org/iPage?doi=10.1144%2FSP286.12
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref>
== Klasifikace ==
Systematika ediakarské fauny je obtížná, a proto existují nejrůznější teorie o způsobech, jak je zařadit do [[fylogenetický strom|fylogenetickému stromu]].
Martin Glaessner v publikaci ''The Dawn of Animal Life'' z roku 1984 navrhl, že ediakarská fauna patřila mezi [[Korunová skupina|korunové skupiny]] současných kmenů, avšak nevyvinuly se u ní charakteristické rysy zohledňované při současné klasifikaci.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Glaessner
| jméno = Martin Fritz
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Dawn of Animal Life: A Biohistorical Study
| url = https://www.worldcat.org/oclc/9394425
| vydání =
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok =
| počet stran = 244
| strany =
| isbn = 0521312167
}}</ref>
V roce 1998 americký paleontolog a profesor geologie [[Mark McMenamin]] navrhl předpoklad, že se u ediakarské fauny nevyvinulo [[embryo]]nální stádium, nešlo tedy o živočichy, ale zároveň šlo o organismy s [[nervový systém|nervovým systémem]] a [[mozek|mozkem]], což znamená, že „cesta k inteligentnímu životu na této planetě byla zahájena více než jednou”.<ref name=":4" />
=== Žahavci ===
Vzhledem k tomu, že nejprimitivnější zástupci podříše [[Eumetazoa]] jsou [[žahavci]] (Cnidaria), byli zprvu zástupci ediakarské fauny řazeni mezi [[medúzy]] či [[pérovníci|pérovníky]].<ref>{{Citace
| příjmení = Donovan
| jméno = Stephen K.
| příjmení2 = Lewis
| jméno2 = David N.
| titul = Fossils explained 35
| periodikum = Geology Today
| datum = 2001-05-01
| ročník = 17
| číslo = 3
| strany = 115–120
| issn = 1365-2451
| doi = 10.1046/j.0266-6979.2001.00285.x
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1046/j.0266-6979.2001.00285.x
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Další objevy nicméně prokázaly, že mnoho kruhovitých pozůstatků, považovaných za pozůstatek medúz, jsou pískem plněné vaky, které přidržovaly některé čeledi ediakarské fauny u mořského dna. Pozoruhodným příkladem této formy je tvor s názvem ''[[Charniodiscus]]'', kruhová fosilie, ke které byl později nalezen dlouhý „stonek”.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ford
| jméno = T. D.
| titul = PRE-CAMBRIAN FOSSILS FROM CHARNWOOD FOREST
| periodikum = Proceedings of the Yorkshire Geological Society
| ročník = 31
| číslo = 3
| strany = 211–217
| doi = 10.1144/pygs.31.3.211
| url = http://mr.crossref.org/iPage?doi=10.1144%2Fpygs.31.3.211
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = LaFLAMME
| jméno = Marc
| příjmení2 = Narbonne
| jméno2 = Guy M.
| příjmení3 = Anderson
| jméno3 = Michael M.
| titul = Morphometric analysis of the ediacaran frond charniodiscus from the mistaken point formation, newfoundland
| periodikum = Journal of Paleontology
| datum = 2004-09-01
| ročník = 78
| číslo = 5
| strany = 827–837
| issn = 0022-3360
| doi = 10.1666/0022-3360(2004)078%3C0827:maotef%3E2.0.co;2
| url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.1666/0022-3360%282004%29078%3C0827%3AMAOTEF%3E2.0.CO%3B2
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref>
Příbuznost mezi některými zástupci ediakarské fauny a pérovníky byla zpochybněna několika důkazy, především odvozenými vlastnostmi od pérovníků, vyhynutí před [[třetihory|třetihorami]] a soudržnost mezi segmenty.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Williams
| jméno = G. C
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Preliminary assessment of the phylogenetics of pennatulacean octocorals, with a reevaluation of Ediacaran frond-like fossils, and a synthesis of the history of evolutionary thought regarding the sea pens. Proceedings of the Sixth International Conference of Coelenterate Biology
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok = 1997
| počet stran =
| strany = 497–509
| isbn =
}}</ref>
=== Protisté ===
Německý paleontolog [[Adolf Seilacher]] navrhl, že ediakarská fauna představovala obří [[protisté|protisty]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Seilacher
| jméno = Adolf
| příjmení2 = Grazhdankin
| jméno2 = Dmitri
| příjmení3 = Legouta
| jméno3 = Anton
| titul = Ediacaran biota: The dawn of animal life in the shadow of giant protists
| periodikum = Paleontological Research
| datum = 2003-03-31
| ročník = 7
| číslo = 1
| strany = 43–54
| issn = 1342-8144
| doi = 10.2517/prpsj.7.43
| url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.2517/prpsj.7.43
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Například moderní zástupci třídy [[Xenophyophorea]] jsou obřími prvoky, kteří žijí v oceánech celého světa, především u [[Abyssální plošina|abyssálních plošin]]. Genetická studie naznačila, že se řadí do kmenu [[dírkonošci|dírkonošců]] (Foraminifera). Existuje přibližně 42 uznaných druhů ve 13 rodech a 2 řádech. Jeden z nich, ''[[Syringammina fragilissima]]'', patří se svou velikostí až 20 cm mezi největší známé prvoky.
=== Nový vyšší taxon ===
Seilacher také naznačil, že by ediakarská fauna mohla představovat jedinečné a vyhynulé seskupení příbuzných forem vycházejících z jednoho společného předka, pro které vytvořil novou říši Vendozoa,<ref>{{Citace
| příjmení = Seilacher
| jméno = A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Patterns of change in earth evolution : report of the Dahlem Workshop on Patterns of Change in Earth Evolution, Berlin, 1983, May 1-6
| url = https://www.worldcat.org/oclc/11202424
| vydání =
| vydavatel = Springer-Verlag
| místo = Berlin
| rok =
| počet stran = 431
| strany = 159–168
| isbn = 0387127496
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = SEILACHER
| jméno = ADOLF
| titul = Vendozoa: Organismic construction in the Proterozoic biosphere
| periodikum = Lethaia
| datum = 1989-07-01
| ročník = 22
| číslo = 3
| strany = 229–239
| issn = 1502-3931
| doi = 10.1111/j.1502-3931.1989.tb01332.x
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1502-3931.1989.tb01332.x
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> pojmenovanou podle nyní zastaralého názvu fauny vendianská. Vytvořil rovněž kmen Vendobionta.
Tvory v něm popsal jako žahavce prošívaných tvarů, kteří však nemají [[Žahavá buňka|knidocyty]]. Jejich nepřítomnost jim bránila současnému způsobu získávání potravy, proto Seilacher naznačil, že zástupci ediakarské fauny uzavírali [[symbióza|symbiotické vztahy]] mezi [[fotosyntéza|fotosyntézujícími]] a [[Chemotrofie|chemotrofními]] organismy.<ref>{{Citace
| | | příjmení2 = Seilacher
| jméno2 = Adolf
| titul = The Phylum Vendobionta: A Sister Group of the Eumetazoa?
| periodikum = Paleobiology
| datum = 1994
| ročník = 20
| číslo = 1
| strany = 1–4
| url = http://www.jstor.org/stable/2401145
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Americký palentolog [[Mark McMenamin]] považoval tento způsob získávání potravy za typický pro celou ediakarskou faunu a tyto mořské organismy označil za „ediakarskou zahradu”.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = McMenamin
| jméno = Mark A. S.
| titul = The Garden of Ediacara
| periodikum = PALAIOS
| ročník = 1
| číslo = 2
| doi = 10.2307/3514512
| url = http://www.crossref.org/iPage?doi=10.2307%2F3514512
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref>
=== Lišejníky ===
Australský paleontolog a geolog [[Greg Retallack]] navrhl, že zástupci ediakarské fauny patří mezi [[lišejník]]y.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Retallack
| jméno = Gregory J.
| titul = Were the Ediacaran Fossils Lichens?
| periodikum = Paleobiology
| datum = 1994
| ročník = 20
| číslo = 4
| strany = 523–544
| url = http://www.jstor.org/stable/2401233
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref><ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Retallack
| jméno = Gregory J.
| titul = Ediacaran life on land
| periodikum = Nature
| datum = 2013/01
| ročník = 493
| číslo = 7430
| strany = 89–92
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/nature11777
| jazyk = En
| url = http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nature11777
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Tato hypotéza však není široce uznávána.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Waggoner
| jméno = Benjamin M.
| titul = Ediacaran Lichens: A Critique
| periodikum = Paleobiology
| datum = 1995
| ročník = 21
| číslo = 3
| strany = 393–397
| url = http://www.jstor.org/stable/2401174
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Waggoner
| jméno = Ben
| příjmení2 = Collins
| jméno2 = Allen G.
| titul = Reductio ad absurdum: testing the evolutionary relationships of ediacaran and paleozoic problematic fossils using molecular divergence dates
| periodikum = Journal of Paleontology
| datum = 2004-01-01
| ročník = 78
| číslo = 1
| strany = 51–61
| issn = 0022-3360
| doi = 10.1666/0022-3360(2004)078%3C0051:raatte%3E2.0.co;2
| url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.1666/0022-3360%282004%29078%3C0051%3ARAATTE%3E2.0.CO%3B2
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Podle argumentů pro tuto teorie nejsou fosilie ediakarské fauny tak rozmačkané jako fosilie známých medúz a spíše připomínají stlačené dřeviny. Retallack poukazuje na to, že pokud by byly některé lišejníkové kolonie chráněny [[chitin]]em, poskytlo by to větší odolnost proti podobnému stlačení. Také tvrdí, že velká velikost organismů (až 1,5 m) odporuje zařazení mezi živočichy. Navíc byly fosilie ediakarské fauny v některých oblastech, jako například ve [[Flindersovo pohoří|Flindersově pohoří]] v Austrálii, nalezeny mezi červenými vápnitými a sádrovcovými fosilními půdami.<ref name=":6" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = RETALLACK
| jméno = GREGORY J.
| titul = Were Ediacaran siliciclastics of South Australia coastal or deep marine?
| periodikum = Sedimentology
| datum = 2012-06-01
| ročník = 59
| číslo = 4
| strany = 1208–1236
| issn = 1365-3091
| doi = 10.1111/j.1365-3091.2011.01302.x
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1365-3091.2011.01302.x
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> V takových stanovištích mohli žít zástupci ediakarské fauny, jako ''Dickinsonia'', právě v podobě lišejníku či houby, jiné druhy ale mohly mít formu slizovitou či formu mikrobiální kolonie.
=== Jiné interpetace ===
Ediakarská funa byla řazena i do jiných skupin,<ref>{{Citace
| příjmení = Waggoner
| jméno = Ben
| titul = Interpreting the Earliest Metazoan Fossils: What Can We Learn?
| periodikum = Integrative and Comparative Biology
| datum = 1998-12-01
| ročník = 38
| číslo = 6
| strany = 975–982
| issn = 1540-7063
| doi = 10.1093/icb/38.6.975
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/icb/article/38/6/975/163127
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> od [[řasy|řas]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ford
| jméno = Trevor D.
| titul = Topics The Precambrian fossils of Charnwood Forest
| periodikum = Geology Today
| datum = 1999-12-01
| ročník = 15
| číslo = 6
| strany = 230–234
| issn = 1365-2451
| doi = 10.1046/j.1365-2451.1999.00007.x
| jazyk = en
| url = http://doi.wiley.com/10.1046/j.1365-2451.1999.00007.x
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> [[prvoci|prvoků]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zhuralev
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Were Vend-Ediacaran multicellulars metazoa?. 29th International Geological Congress, Kyoto, Japan
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok = 1992
| počet stran =
| strany = 339
| isbn =
}}</ref> [[houby|hub]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Peterson
| jméno = Kevin J.
| příjmení2 = Waggoner
| jméno2 = Ben
| příjmení3 = Hagadorn
| jméno3 = James W.
| titul = A Fungal Analog for Newfoundland Ediacaran Fossils?
| periodikum = Integrative and Comparative Biology
| datum = 2003-02-01
| ročník = 43
| číslo = 1
| strany = 127–136
| issn = 1540-7063
| doi = 10.1093/icb/43.1.127
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/icb/article/43/1/127/604481
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> bakteriálních či mikrobiálních kolonií<ref name=":5" /> až k hypotetickému mezistupni mezi rostlinami a živočichy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pflug
| jméno =
| titul = Zur fauna der Nama-Schichten in Südwest-Afrika. IV. Mikroscopische anatomie der petalo-organisme
| periodikum = Paleontographica
| datum = 1973
| ročník =
| číslo =
| strany = 166–202
| url =
}}</ref>
Roku 2014 byl objeven nový žijící rod ''[[Dendrogramma]]''. Tým objevitelů ukázal na podobnost s některými medúzoidními zástupci známými z fosilního záznamu ediakarské fauny, jako jsou ''Albumares brunsae'', ''Anfesta stankovskii'' nebo ''Rugoconites enigmaticus'',<ref name="Just_2014">{{Citace elektronického periodika
| |||