Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 734 bajtů ,  před 1 rokem
Etymologie
 
== Etymologie ==
K [[Etymologie|etymologii]] novější literatura (Bichlmeier a Blažek, 2014) uvádí, že úvahy o původu [[hydronymum|hydronyma]] lze shrnout do tří okruhů podle jazykového určení předpokládaného zdroje: zdroj [[Germánské jazyky|germánský]], [[keltské jazyky|keltský]] a staroevropský. Autoři uvádějí, že než řadit Labe ke germánskému zdroji kvůli [[Stará severština|staroseverskému]] elfr, [[Islandština|islandskému]] elfur, [[Faerština|faerskému]] elfur/elva, [[Historický vývoj norštiny|norskému]] a [[Dánština|dánskému]] elv, [[Historický vývoj švédštiny|švédskému]] älv, to vše ve významu „řeka“, ve švédském dialektu älv ve významu „zahloubené koryto řeky“ či älve „příkrý říční břeh“ a [[středoněmčina|středoněmeckému]] elve „koryto řeky“ je pravděpodobnější, že došlo ke změně [[vlastní jméno|propria]] v [[apelativum]], viz scholie (přídavky) k dílu [[Adam Brémský|Adama z Brém]] z [[11. století]], kde se mluví o řece [[Albiae Saxonum]]: „''Gothelba fluvius a Nordmannis Gothiam separat magnitudine non impar est Albiae Saxonum, unde ille nomen sortitur.''“ – v překladu Libuše Hrabové: „''Řeka Gothelba'' [dnes Göta Älv] ''dělí Gothii od Norska. Mohutností se rovná saskému Labi, od něhož pochází i její jméno.''“ O zdroji keltském uvádějí, že předgermánské hydronymum Labe nenese rysy charakteristické pouze pro [[keltské jazyky]]. Obdobná říční jména se vyskytují nejen na územích obývaných kdysi [[Keltové|Kelty]], ale i daleko za jejich hranicemi.<ref name="BaB"/><br>
„Labe je zmíněno už v [[antika|antických]] pramenech jako Albis (bílý, světlý, čistý), nicméně v [[Praindoevropský jazyk|indoevropském]] základu *albh- došlo k významovému posunu od čistý k proudící, plynoucí. Česká podoba je přejata z germánského Alba (něm. Elbe), poslovanštěno to znělo zřejmě Olba a přesmyknutím pak ve staročeštině Laba.“<ref>LOUCKÁ, Pavla. Řeky si pojmenovali nejdřív. In: ''Scienceworld'' [online]. 8. 4. 2011 [cit. 22. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.scienceworld.cz/clovek/reky-si-pojmenovali-nejdriv-1140/</ref><br> V kontextu [[Germánské jazyky|germánských]], [[keltské jazyky|keltských]] a [[Slovanské jazyky|slovanských]] jazyků jsou možné dva výklady: „bílá“ nebo „pomalá“ řeka.<ref>BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62 č. 2, s. 17–28. [Základní geografické údaje, [[synonymum|synonyma]], historická dokumentace [[hydronymum|hydronyma]], [[etymologie]] – tři okruhy podle předpokládaného zdroje: [[Germánské jazyky|germánského]], [[středoněmčina|středoněmeckého]] (elve = koryto řeky), [[keltské jazyky|keltského]] (*albena) a staroevropského (*albh-); vývoj na [[Slovanské jazyky|slovanské]] půdě: *Olbъji, genitiv *Olbъje.]</ref><br>
[[Slované]] se s [[hydronymum|hydronymem]] Labe seznámili nejdříve během [[6. století]]. [[Západoslovanské jazyky|Západoslovanské]] formy jako [[Polabština|polabské]] Låbi, [[Hornolužická srbština|hornolužické]] Łobjo, [[Dolnolužická srbština|dolnolužické]] Łobje, [[Staročeština|staročeské]] Labě, [[čeština|české]] Labe odrážejí výchozí praformu *Olbъji (v [[genitiv]]u *Olbъję). Podle Bichlmeiera a Blažka lze odtud spekulovat, že v době kontaktu v západogermánských [[dialekt]]ech tehdejších obyvatel v [[povodí Labe]] mělo hydronymum zřejmě podobu *Albī, v genitivu *Alb(i)jōz. Zhruba mezi roky [[8. století|750]] a [[9. století|850]] získalo hydronymum na [[Západní Slované|západoslovanské]] půdě podobu Labъji (v genitivu Labъję).<ref name="BaB"/><br>
Z hlediska [[Sémantika|sémantické]] typologie jsou možné dva výklady pojmenování řeky: „bílá“ nebo „pomalá“ řeka, přičemž autoři považují za přesvědčivější „bílá“.<ref name="BaB">BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62, č. 2, s. 17–28. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs</ref><br>
Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není ženského rodu.<ref name="prislo" />
 
== Kilometráž ==
[[Říční kilometr|Kilometráž]] Labe vznikla v [[19. století]], kdy [[Vltava]] byla staničena po proudu. Labe bylo bráno jako navazující vodní cesta a od Mělníka po proudu bylo staničeno od nuly, úsek Labe nad soutokem byl využíván v podstatě jen k zámku v [[Obříství]].<ref name="prislo">[RYCHTAŘÍK, Miroslav.] RychtaříkJak Labe k nové kilometráži přišlo. In: ''CAD.cz'' [online]. [05 2009] [cit. 24. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.cad.cz/gis/80-gis/1920-jak-labe-k-nove-kilometrazi-prislo.html ''Jak Labe k nové kilometráži přišlo''], CAD.cz, článek nedatován (cca 2009)</ref> Ve [[1930–1939|30. letech 20. století]] pokračovalo splavňování středního Labe, a aby nemusel být přeznačován úsek pod [[Mělník]]em, bylo střední Labe značeno rovněž od Mělníka, ale proti proudu – roku [[1938]] bylo staničení vyznačeno až do [[Kolín]]a.<ref name="prislo" /> Teprve poté bylo otočeno i staničení Vltavy do směru proti proudu, čímž se soutok u Mělníka stal nulovým bodem již třetího úseku.<ref name="prislo" />
 
Na českém úseku Labe se do roku 2008 používalo pět různých kilometráží, které se rozlišují názvy nejstarší, plavební, jednotná říční, administrativní a digitální.<ref name="jakjeto">MartinVAVŘIČKA, Vavřička: [http://wwwMartin.ceskaplavba.cz/content/Jak_je_s_labskou_kilometrazi Jak je to s labskou kilometráží],. webIn: ''Česká plavba,'' [online]. 28. 11. 2008. Dostupné z: http://www.ceskaplavba.cz/content/Jak_je_s_labskou_kilometrazi</ref>
 
* '''Nejstarší kilometráž''' Labe má nulový bod v úrovni špičky ostrohu mezi Labem a Vltavou na jejich soutoku, na (českém) dolním Labi je vedena po směru toku až do km 109,27 v Hřensku, kde státní hranice protíná pravý břeh, na středním Labi proti toku. Podkladem byl ''Podélný profil řeky Labe'', který vydala Geodesie Praha roku 1960. Tato kilometráž byla značena betonovými bloky kolem břehové hrany, hektometrovníky byly tvořeny betonovými trámci a půlkilometrovníky a kilometrovníky měly na sobě výškový bod nivelace jadranského systému; značení končilo pod jezem ve [[Veletov]]ě. Dnes toto značení již není udržováno.<ref name="jakjeto" />
* '''Plavební kilometráž''' Labe byla v letech 1976–1978 vyznačena tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky) na sloupech v celém úseku středního Labe po úpravách řeky (zejména úseku Veletov – Týnec nad Labem), provedených v letech 1974–1976. V úseku Hřensko – Veletov se shoduje s nejstarší kilometráží. Na středním Labi byla vyznačena až po řkm 102,10 na konci [[Přístav Chvaletice|přístavu Chvaletice]]. Byla vyznačena na plavebních mapách Labe z nakladatelství Kartografie Praha v měřítku 1&nbsp;:&nbsp;5000 (Chvaletice–Mělník vydána roku 1977, Mělník–Hřensko roku 1978).<ref name="jakjeto" /> Kilometráž v úseku Chvaletice – Kunětice není v terénu vyznačena vůbec.<ref name="jakjeto" />
* '''Jednotná říční kilometráž''' byla vyhlášena ředitelem tehdejší státem vlastněné akciové společnostspolečnosti [[Povodí Labe]] příkazem s platností od 15. 5. 1997 na základě doporučení skupiny MKOL. Nulu má v místě dosavadního kilometru 109,270 nejstarší kilometráže v Hřensku a celá je počítána proti toku řeky. Na českém dolním Labi se tak obrátil směr staničení a zároveň se nominální délka úseku o necelý kilometr zvýšila následkem přeměření, na českém středním Labi se dosavadní hodnoty zvýšily o konstantu 110,035&nbsp;km. Jednotná říční kilometráž však nebyla vyznačena v terénu.<ref name="jakjeto" />
* '''Administrativní kilometráž''' vychází z Jednotné říční kilometráže a z technicko-provozní evidence Labe (TPE), kterou zpracovalo Povodí Labe v Hradci Králové v letech 1968–1972. Počátek má u Hřenska v bodě 109,240 plavební kilometráže. Na administrativní kilometráž je navázána technicko-provozní evidence jezů, plavebních komor, elektráren, mostů, zaústění, uvazovacích kruhů atd.<ref name="jakjeto" />
* '''Digitální kilometráž''' se týká digitálně zkonstruované osy vodního toku v daném čase. Používá se jen pro hydrotechnické výpočty, pro značení v terénu a evidenci objektů je kvůli proměnlivosti nevhodná.<ref name="jakjeto" />
 
=== Literatura ===
*BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62, č. 2, s. 17–28. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs [Základní geografické údaje, synonyma, historická dokumentace hydronyma, etymologie – tři okruhy podle předpokládaného zdroje: germánského, středoněmeckého (elve = koryto řeky), keltského (*albena) a staroevropského (*albh-); vývoj na slovanské půdě: *Olbъji, genitiv *OlbъjeOlbъję.]
*HEINRICH, Fritz a BÜTOW, Detlef. ''Přístav Děčín-Loubí: Labe jako česká vodní brána do světa již od roku 1880.'' Překlad Petra Gruberová. Dresden: Sächsicher Hafen und Verkehrsverein, 2015. 141 s.
*KOVAŘÍK, Petr. ''Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska.'' Praha: Nakl. Lidové noviny, 1998. 261 s. ISBN 80-7106-253-7.
1 882

editací