Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 469 bajtů ,  před 1 rokem
napřímení a oprava odkazů, + odkazy; formulace
| S-věty = {{S|53}} {{S|45}} {{S|60}} {{S|61}}
}}
 
'''Rtuť''', [[symbol prvku|chemická značka]] '''Hg''', lat. ''Hydrargyrum'' je těžký, [[jed|toxický]] [[Kovykovy|kovový prvek]]. Slouží jako součást [[slitina|slitin]] ([[amalgámy|amalgámů]]) a jako náplň různých přístrojů ([[teploměr]]y, [[barometr]]y). Je jediným z  kovových prvků, který je za normálních podmínek [[kapalina|kapalný]]. Rtuť se rovněž řadí mezi velice toxické látky.{{Doplňte zdroj}}
 
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
[[Soubor:Pound-coin-floating-in-mercury.jpg|náhled|vlevo|[[Libra šterlinků|Librová mince]] (hustota ~7.,6 &nbsp;g/cm<sup>3</sup>) plave na rtuti díky kombinaci [[vztlak|vztlakové síly]] a [[Povrchovépovrchové napětí|povrchového napětí]].]]
Rtuť je ''kapalný kovový prvek'' stříbřitě bílé barvy. Je nápadně [[hustota|těžká]] a dobře vede [[elektrický proud]]. Je supravodičem I 1.&nbsp;typu, a to za teplot pod 4,154 &nbsp;K (Hg - α) a 3,949 &nbsp;K (Hg - β). Patří mezi [[přechodné prvkykovy]], které mají valenční [[elektron]]y v &nbsp;d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v &nbsp;mocenství Hg<sup>+1</sup> ([[Chemická vazba|kovalentní vazba]] rtuť-rtuť) a Hg<sup>+2</sup>, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám [[stříbro|stříbrným]], zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny [[měď]]naté.
 
Rtuť je dobře rozpustná v &nbsp;[[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] za vývoje [[Oxidyoxidy|oxidů]] [[dusík]]u. Na [[vzduch]]u je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s &nbsp;elementární [[síra|sírou]] a [[halogeny]].
 
S některými kovy tvoří kapalné i pevné [[Slitina|slitiny]] – [[amalgámy]]. Zvláště snadno vzniká amalgám [[zlato|zlata]] a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem [[alchymie|alchymistů]], kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. [[transmutace]].
[[Soubor:Mercury switch.jpg|náhled|Polohový rtuťový spínač]]
[[Soubor:Leuchtstofflampen-chtaube050409.jpg|náhled|Různé typy zářivek]]
Elementární rtuť se používá jako náplň různých jednoduchých fyzikálních přístrojů – ''[[teploměr]]ů a [[tlakoměrbarometr|tlakoměrů]]ů'' na měření [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]. Ještě v &nbsp;nedávné době bylo zvykem udávat atmosférický tlak v &nbsp;mm rtuťového sloupce, přičemž normální tlak měl hodnotu 760&nbsp;mm Hg. Dobré elektrické vodivosti a tekutosti rtuti i za pokojových teplot se občas využívá ke konstrukci polohových spínačů elektrického proudu (v &nbsp;žargonu ''prasátek'').
 
Evropská unie výrobu rtuťových teploměrů zakázala.<ref>[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:257:0013:0015:CS:PDF Evropská směrnice 2007/51/ES zakazující mimo jiné použití rtuti v lékařských přístrojích]</ref>
VVe USASpojených státech amerických se od roku 2011 přestávají kalibrovat <ref>{{en}} [http://www.physorg.com/news/2011-02-era-nist-cease-calibrating-mercury.html End of an era: NIST to cease calibrating mercury thermometers]</ref>
 
=== Výbojky a zářivky ===
Elektrický výboj v prostředí rtuťových par s &nbsp;nízkým tlakem spolu s &nbsp;různými inertními plyny vyvolává silné světelné vyzařování v ultrafialové oblasti spektra. To se v [[luminofor]]u naneseném na vnitřním povrchu mění ve viditelné záření. Slouží tak při ''výrobě osvětlovacích těles'' s vyšší světelnou účinností, než klasické žárovky s [[wolfram]]ovým vláknem. Zářivkové trubice tak obsahují malé množství rtuti a je třeba dbát zvýšené opatrnosti při jejich likvidaci.
 
Elektrický výboj v prostředí rtuťových par s nízkým tlakem spolu s různými inertními plyny vyvolává silné světelné vyzařování v ultrafialové oblasti spektra. To se v [[luminofor]]u naneseném na vnitřním povrchu mění ve viditelné záření. Slouží tak při ''výrobě osvětlovacích těles'' s vyšší světelnou účinností, než klasické žárovky s [[wolfram]]ovým vláknem. Zářivkové trubice tak obsahují malé množství rtuti a je třeba dbát zvýšené opatrnosti při jejich likvidaci.
 
=== Polarografie ===
''Elektrochemická analytická technika – [[polarografie]]'' je založena na měření intenzity elektrického proudu mezi rtuťovou kapkovou a referenční [[elektroda|elektrodou]] v &nbsp;závislosti na elektrickém potenciálu, vloženém na tyto elektrody. Při měření se obě elektrody ponoří do analyzovaného roztoku a zaznamenává se intenzita proudu procházejícího mezi elektrodami při plynulé změně potenciálu. Analyzované ionty obsažené v &nbsp;roztoku se postupně redukují podle svého redox[[redoxní potenciál|redoxního potenciálu]] a intenzita dosaženého proudu (limitní difuzní proud) je mírou koncentrace měřené látky.
 
* Za objev a rozvoj využití polarografické metody v &nbsp;[[analytická chemie|analytické chemii]] získal akademik ''[[Jaroslav Heyrovský]]'' v roce [[1959]] [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]].
 
* V &nbsp;současné době existuje v &nbsp;analytické elektrochemii celá řada technik, které využívají polarografického principu, nahrazují však rtuťovou kapkovou elektrodu jinými typy elektrod (rotující disková elektroda) nebo modifikují různým způsobem elektrický potenciál vložený na měrné elektrody (diferenční pulsní voltametrie).
 
=== Vakcíny ===
Historicky vakcíny obsahovaly stopové množství rtuti ve sloučenině zvané [[thimerosal]]. Její přítomnost zabraňovala jednak množení bakterií, ale hlavně likvidovala případné aktivní zbytky virů (účinně likvidovala [[hepatitishepatitida|hepatitidu]] typu B, [[Meningitidameningitida|menigitidu]], [[tetanus]], [[dětská obrna|viry dětské obrny]] a mnoho dalších). Jelikož některé studie ukazovaly na možnou toxicitu této látky, bylo na začátku 90. &nbsp;let její použití zakázáno vve USASpojených státech amerických, zemích Evropské Unie a v &nbsp;dalších zemích. <ref name="drugsaf">{{cite journal |journal= Drug Saf |year=2005 |volume=28 |issue=2 |pages=89–101 |title= Thiomersal in vaccines: balancing the risk of adverse effects with the risk of vaccine-preventable disease |author= Bigham M, Copes R |pmid=15691220 |doi= 10.2165/00002018-200528020-00001}}</ref>
 
Historie používání této látky vedlo v &nbsp;posledních letech ke vzniku velké paniky okolo očkování. Vzniklo mnoho knih na toto téma, autoři často citují některé studie, které tvrdí, že podávání těchto látek vede k vývoji autismu.
<ref>[http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=168003 Vakcinace a autismus], Zdravotnické noviny, 32/2005</ref> '''Autoři však mnohdy vůbec neuvádějí fakt, že přidávání této látky do vakcín je v současné době již zakázáno.'''
 
=== Výroba chlóru ===
Velkého množství kovové rtuti se používá v &nbsp;chemickém průmyslu v &nbsp;zařízeních pro [[elektrolýza|elektrolytickou]] výrobu [[Chlor|chlóruchlor]]u. Tato zařízení jsou energeticky náročná a jsou také významným zdrojem znečištění životního prostředí rtutí, a proto jsou postupně nahrazovány. V České republice&nbsp;Česku provozuje tuto technologii např.například chemička [[Spolana|Spolana Neratovice]], v &nbsp;jejímž areálu přes 250 &nbsp;tun kovové rtuti a jejích organických sloučenin kontaminovalo několik výrobních objektů a desítky tisíc metrůkrychlových kubickýchmetrů zeminy na břehu [[Labe]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/121 ''Spolana — časovaná bomba na břehu Labe''], [[Sedmá generace]], 10/2002</ref>
 
== Sloučeniny ==
Prakticky se můžeme setkat s &nbsp;dvěma řadami sloučenin rtuti: Hg<sup>+1</sup> a Hg<sup>+2</sup>. Oba typy jsou prakticky stejně stálé, vyznačují se však podstatně jinými chemickými a fyzikálními vlastnostmi.
 
=== Sloučeniny Hg<sup>+1</sup> ===
Svým chemickým chováním připomínají stříbrné soli. V případě oxidačního čísla +1 se jedná pouze o formalismus, protože je v těchto sloučeninách rtuť ve skutečnosti dvojvazná (-Hg-Hg-).
 
Typický je příklad nejdůležitější rtuťné sloučeniny – [[Chloridchlorid rtuťný|chloridu rtuťného]], ''kalomelu'' Hg<sub>2</sub>Cl<sub>2</sub>. Je to bílá krystalická látka velmi málo rozpustná ve vodě stejně jako [[Chloridchlorid stříbrný|AgCl]]. Je sice toxický jako všechny soli rtuti, ale vzhledem k nízké rozpustnosti se jen velmi obtížně může dostat z &nbsp;trávicího traktu do krevního řečiště. V &nbsp;dřívějších dobách byl dokonce medicínsky využíván medicínsky jako [[laxativum|projímadlo]].
 
* Značný význam má však kalomel v &nbsp;[[analytická chemie|analytické chemii]]. V &nbsp;elektrochemii je prakticky nejvíce používanou [[referenční elektroda|referenční elektrodou]] kalomelová elektroda, jejíž potenciál je prakticky neměnný a je dán pouze velmi nízkou ale stálou koncentrací [[ion]]tů Hg<sub>2</sub><sup>2+</sup> uvolněných z kalomele&nbsp;kalomelu v &nbsp;roztoku [[Chloridchlorid draselný|chloridu draselného]] (KCl).
 
* Na přípravu roztoku soli rtuťné soli se používá [[dusičnan rtuťný]] (Hg<sub>2</sub>(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub>), přičemž na dno roztoku se dává kapka kovové rtuti, aby nedocházelo k &nbsp;nežádoucím redoxním dějům.
 
* Další uplatnění nalézá kalomel v &nbsp;[[gravimetrie|gravimetrické]] analýze platinových kovů, kde působí jako selektivní redukční činidlo. Podle podmínek reakce ([[teplota]] roztoku, [[KyselinypH|kyselost]]) redukuje přídavek kalomelekalomelu různé skupiny drahých kovů jako [[platina]], [[rhodium]] a [[iridium]].
 
=== Sloučeniny Hg<sup>+2</sup> ===
Svým chemickým chováním připomínají měďnaté soli.
 
Poměrně významný je ''[[chlorid rtuťnatý]]'' (HgCl<sub>2</sub>, ''sublimát''). Tato sloučenina je ve vodě velmi dobře rozpustná a současně ''mimořádně toxická''. Spíše pro zajímavost lze uvést, že HgCl<sub>2</sub> v &nbsp;roztoku prakticky vůbec [[disociace|nedisociuje]] jako běžné iontové soli, ale v roztoku nalézámese nacházejí pouze [[solvatace|solvatované molekuly]] HgCl<sub>2</sub>.
 
* Sublimát byl dříve používán jako součást [[jed]]ůrodenticid|jedů na hlodavce]] a k &nbsp;[[moření]] obilí, kdy byla ta část obilí, která byla určena pro setí na příští rok, napuštěna roztokem sublimátu a tak chráněna před hlodavci. Občas však docházelo k tragickým omylům, kdy se takto ošetřené obilí dostalo do mlýna a pak sloužilo ke konzumaci v pečivu.
 
''[[Sulfid rtuťnatý]]'' (HgS) je jako rumělka nejen nejvýznamnějším přírodním zdrojem rtuti, ale i od pradávna používaným barvířským [[pigment]]em. Kromě využití v &nbsp;malířství byl např.například ve starověkém [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]]ě přidávám i do líčidel a jiných kosmetických přípravků.
 
[[Fulminát rtuťnatý]] (Hg(ONC)<sub>2</sub>) je znám jako ''třaskavá rtuť''. Tato sloučenina slouží k &nbsp;výrobě velmi často používaných [[pyrotechnika|pyrotechnických]] [[rozbuška|rozbušek]]. Je velmi silně senzitivnícitlivý vůčina zvýšení teploty (např. třením, úderem), ale za normálních podmínek je zcela stabilní.
 
''[[Dimethylrtuť]]'' (Hg(CH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>) je kapalná látka, která vzniká ze sloučenin rtuti za anaerobních podmínek působením mikroorganizmů. Má podobný bod varu jako voda, je ve vodě rozpustná, ale také je [[lipofilie|lipofilní]]. Asi nejznámější otrava dimethylrtutí se stala v &nbsp;japonské zátoce [[Minamata]], kde sbyly tisícitisíce postižených.<ref>[http://www.irz.cz/latky/rtut_a_sl Látka: Rtuť a sloučeniny (jako Hg)], [[IRZ|Integrovaný registr znečištěníznečišťování]]</ref><ref>[http://www.american.edu/TED/MINAMATA.HTM TED Case Studies – Minamata Disaster]</ref>
 
== Zdravotní rizika ==
Rtuť patří mezi prvky, jejichž vliv na zdravotní stav lidského organismu je jednoznačně negativní. Je [[kumulace|kumulativním]] [[jed]]em, stejně jako podobně se chovající [[kadmium]]. Z &nbsp;organismu se vylučuje jen velmi pozvolna a obtížně, jeho většina se přitom koncentruje především v &nbsp;[[ledvina|ledvinách]] a v menší míře i v &nbsp;[[játra|játrech]] a [[slezina|slezině]]. Bylo prokázáno, že rtuť může v &nbsp;ledvinách setrvat až desítky let. Právě ty jsou při chronické otravě rtutí nejvíce ohroženy.
 
Projevy chronické otravy bývají často nespecifické – od studených končetin, vypadávání vlasů, přes zažívací poruchy, různé neurologické a psychické potíže až po závažné stavy jako např. chudokrevnost, léčbě odporující chronická [[candidóza]], revmatické choroby či onemocnění [[ledvina|ledvin]]. Při jednorázové vysoké dávce rtuti se dostavují bolesti břicha, průjmy a zvracení.
<ref name="Ben">Vladimír Bencko, Miroslav Cikrt, Jaroslav Lener: ''Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka'', Grada [[1995]], ISBN 80-7169-150-X</ref> Páry elementární rtuti totiž snadno pronikají do nervové soustavy za hematoencefalickou bariéru díky své rozpustnosti v tucích.<ref>Pavel Urban: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY NEUROTOXICITY RTUTI Neurol. pro praxi, 2006; 5: 251–253</ref> Proto také vyškolení odborníci větší množství rozlité rtuti odstraňují v protichemických oblecích vybavených dýchacími přístroji.<ref>[http://www.hasicibm.cz/zasah10/zasah10.html Vylitá rtuť na ulici Masarykova], 23.1.2002</ref>
 
''Zvláště nebezpečné'' jsou [[organokov]]ovéorganokovová chemie|organokovové sloučeniny]] rtuti, které se mohou snadno dostat do živých tkání a to například i pouhým stykem s &nbsp;pokožkou. Tyto sloučeniny se mohou dostávat do životního prostředí např. rozkladem různých organických sloučenin s obsahem rtuti nebo i metabolickými pochody mikroorganizmů při styku s &nbsp;rtutí. Nejčastěji uváděným příkladem je [[dimethylrtuť]], (CH<sub>3</sub>)-Hg-(CH<sub>3</sub>), kde je jako smrtelná dávka pro dospělého člověka uváděno již 0,1&nbsp;ml této kapalné substance.
 
Sporná je otázka dlouhodobého působení amalgámových zubních plomb, které někteří lékaři považují za zcela neškodné, jiní upozorňují na [[glomerulopatie]] a [[autoimunitní onemocnění]], které byly ve vztahu k expozici rtuti popsány.<ref name="plomby">Milan Tuček, [[Vladimír Bencko]], Svatopluk Krýsl: [http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2007_12_1038-1044.pdf ZDRAVOTNÍ RIZIKA RTUTI ZE ZUBNÍCH AMALGÁMŮ] Chem. Listy 101, 1038−1044 (2007)</ref> Popisované hypersenzitivní reakce na rtuť se vyznačují celkovými příznaky, vyrážkou na tváři, na krku a v místech ohybu končetin (flexní rýhy) končetin několik hodin po kontaktu. Zaznamenáno bylo
i nespecifické poškození v &nbsp;ústech zvané [[lichen ruber planus]].<ref name="plomby" /> Problematický je však především osud rtuti, která se uvolňuje do atmosféry při zpopelňování těchto osob v &nbsp;krematoriích, což je stále častější způsob pohřbu. Evropané mají v &nbsp;ústech více než 1100 1&nbsp;100&nbsp;tun rtuti a každý rok končí jen v &nbsp;zemích EU asi 30 &nbsp;tun rtuti ze zubních amalgámů v &nbsp;půdě, 24 &nbsp;tun ve vodě a 23 &nbsp;tun v &nbsp;ovzduší.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/22884/Dam-ci-nedam-si-amalgam.html Dám či nedám (si) amalgám?], respekt.cz, 24. leden 2008</ref>
 
''Toxicita'' jednotlivých sloučenin je závislá především na jejich rozpustnosti ve vodě.<ref name="Ben"/> Z &nbsp;tohoto pohledu jsou nejvíce rizikové sloučeniny dvojmocné rtuti Hg<sup>+2</sup>, které jsou, nebo spíše bývaly, užívány jako jedy prona hubení hlodavců a jiných zemědělských škůdců.
 
Nebezpečnost elementární rtuti při požití je nízká. Vstřebává se cca 0,01 &nbsp;% požité rtuti a pokud rtuť nesetrvá v &nbsp;trávicím traktu delší dobu nebo není požívána dlouhodobě, nemá zřejmě žádné toxické účinky.<ref name="inchem">[http://www.inchem.org/documents/ukpids/ukpids/ukpid27.htm MERCURY – MONOGRAPH FOR UKPID]</ref>
 
Minimální škodlivost elementární rtuti dokazuje kuriózní příklad nepovedené sebevraždy, kdy si potenciální sebevrah vstříkl injekčně několik mililitrů rtuti do žíly. Protože [[pH]] lidské [[krev|krve]] nedovoluje rozpouštění kovové rtuti, nestalo se naprosto nic. Rtuť nakonec skončila v &nbsp;[[srdce|srdci]] „sebevraha“ a on s ní žil ještě řadu dalších let.<ref name="Ben" />
 
Nejtoxičtější je rtuť ve formě organosloučenin (metylrtuťmethylrtuť). V této podobě se nachází v &nbsp;rybách a organismus je schopen ji přijmout téměř ze sta &nbsp;procent. {{Doplňte zdroj|téměř ze 100 procent}} Rtuť patří k &nbsp;nejjedovatějším prvkům.{{Doplňte zdroj|patří k nejjedovatějším prkům}} Způsobuje neurologické poruchy, poruchy vidění, svalovou slabost, únavu, snižuje reprodukční schopnosti, prochází placentou a způsobuje psychomotorické poškození plodu.
 
== Ekologická rizika ==
 
Rtuť vypuštěná do životního prostředí představuje vážné riziko. Je schopna putovat na velké vzdálenosti a kontaminovat vodu a půdu i tisíce kilometrů daleko od zdroje znečištění. V &nbsp;Evropě se daří snižovat znečištění rtutí, ale její vypouštěné množství stále zůstává příliš velké.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/34470/Znecisteni-rtuti-a-olovem-zustava-vaznym-problemem-Evropy.html Znečištění rtutí a olovem zůstává vážným problémem Evropy], respekt.cz, 5. května 2008</ref> Vážná ohrožení životního prostředí v současnosti představuje zejména používání kovové rtuti pro těžbu zlata, např. v Mongolsku,<ref>[http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=620626 Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů], aktualne.cz, 8.11.2008</ref> v jižní Americe nebo v &nbsp;Africe.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/23370/Jak-se-taky-rodi-zlato.html Jak se (taky) rodí zlato], respekt.cz, 29. ledna 2008</ref>
 
=== RoHS ===
Vzhledem k její nebezpečnosti je omezeno používání rtuti v některých elektronických a elektrických zařízeních tzv. směrnicí [[RoHS]] spolu s olovem, kadmiem a dalšími látkami.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''[http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích]'', Odpady, 9/2006</ref>:
 
== Reference ==
* {{cs}} [[Český rozhlas]] – Leonardo: [http://www.rozhlas.cz/leonardo/magaziny/_zprava/188558 Kauza amalgám] – amalgámová výplň zubů, 6.9.2005
* {{cs}} [[Zbyněk Mlčoch]]: [http://www.zbynekmlcoch.cz/info/ostatni_obory/otrava_intoxikace_rtuti_priznaky_projevy_lecba_prevence_amalgam.html Otrava (intoxikace) rtutí – příznaky, projevy, léčba, prevence, amalgám]
* {{en}} [[Agentura pro ochranu životního prostředí|Environmental Protection Agency]]: [http://www.epa.gov/mercury/spills/index.htm Mercury – Spills, Disposal and Site Cleanup]
* {{en}} [[Environmental Protection Agency]]: [http://www.epa.gov/hpvis/rbp/Mercury_RBP_10.31.08_FINAL.pdf Initial Risk-Based Prioritization of Mercury in Certain Products] (PDF)
* {{en}} [[Program OSN pro životní prostředí|UNEP]]: [http://www.chem.unep.ch/mercury/partnerships/new_partnership.htm UNEP Global Mercury Partnership]
 
{{Periodická tabulka (navbox)}}
 
{{Portály|Chemie}}
 
{{Autoritní data}}