Luisa Bádenská: Porovnání verzí

 

== Ruská carevna ==

Excentričnost osobnosti cara Pavla I., Alexandrova otce, vyvolala úvahy o jeho odstranění a obsazení trůnu Alexandrem. Jelizaveta věděla o tomto spiknutí a společně s manželem s ním souhlasila. Když Alexandr [[12. březen|12. března]]/[[24. březen|24. března]] [[1801]] převzal vládu, jeho žena mu radila, aby zapomněl na spoluúčast na vraždě otce (byť by to byla jen nečinnost, nezabránění chystanému činu) a začal sloužit Rusku. Jako carevna se podílela na chodu a životě dvora a na reprezentačních povinnostech, roli první dámy impéria však stále hrála její tchyně [[Žofie Dorota Württemberská|Marie Fjodorovna]].

 

 

Jelizaveta Alexejevna našla útěchu u Adama Czartoryského, který se vrátil do Ruska, aby pomohl Alexandrovi získat trůn. Tento románek však skončil, když carevna navázala nový vztah s kapitánem Alexejem Ochotnikovem. Korespondenci mezi ním a carevnou nechal po její smrti zničit car Mikuláš I. Vztah s Ochotnikovem měl tragický konec: carevnin milenec zahynul v roce [[1807]] v důsledku atentátu; objevily se spekulace, že za jeho smrtí stál car Alexandr nebo jeho bratr, velkokníže Konstantin.

 

[[3. listopad]]u/[[15. listopad]]u [[1806]] porodila Jelizaveta druhou dceru, velkokněžnu Jelizavetu Alexandrovnu. Opět se vynořily řeči, že dítě není carovo, ale Ochotnikovovo. Po kapitánově tragické smrti se Jelizaveta cítila ještě osamocenější než dřív a všechnu svou lásku přenesla na dcerku, které říkala ''"Lisinka"''. Patnáct měsíců později však děvčátko zemřelo na infekci od růstu zoubků. "Nyní", psala carevna matce, ''"nejsem už dobrá k ničemu na tomto světě, moje duše nemá už sílu dostat se z tohoto úderu."'' Smrt dcerky nakrátko carský pár sblížila. Třebaže Jelizaveta neměla ještě třicet let, car ani ona už neměli naději, že založí rodinu; Alexandr prohlásil, že by další děti již mít neměli, že je to vůle Boží.