Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 653 bajtů, před 1 rokem
m
Sazba, lit.
 
== Etymologie ==
„Labe je zmíněno už v [[antika|antických]] pramenech jako Albis (bílý, světlý, čistý), nicméně v [[Praindoevropský jazyk|indoevropském]] základu *albh- došlo k významovému posunu od čistý k proudící, plynoucí. Česká podoba je přejata z germánského Alba (něm. Elbe), poslovanštěno to znělo zřejmě Olba a přesmyknutím pak ve staročeštině Laba.“<ref>LOUCKÁ, Pavla. Řeky si pojmenovali nejdřív. In: ''Scienceworld'' [online]. 8. 4. 2011 [cit. 22. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.scienceworld.cz/clovek/reky-si-pojmenovali-nejdriv-1140/</ref><br> V kontextu [[Germánské jazyky|germánských]], [[keltské jazyky|keltských]] a [[Slovanské jazyky|slovanských]] jazyků jsou možné dva výklady: „bílá“ nebo „pomalá“ řeka.<ref>BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62 č. 2, s. 17–28. [Základní geografické údaje, [[synonymum|synonyma]], historická dokumentace [[hydronymum|hydronyma]], [[etymologie]] – tři okruhy podle předpokládaného zdroje: [[Germánské jazyky|germánského]], [[středoněmčina|středoněmeckého]] (elve = koryto řeky), [[keltštinakeltské jazyky|keltského]] (*albena) a staroevropského (*albh-); vývoj na [[Slovanské jazyky|slovanské]] půdě: *Olbъji, genitiv *Olbъje.]</ref><br>
 
== Kilometráž ==
 
* '''Nejstarší kilometráž''' Labe má nulový bod v úrovni špičky ostrohu mezi Labem a Vltavou na jejich soutoku, na (českém) dolním Labi je vedena po směru toku až do km 109,27 v Hřensku, kde státní hranice protíná pravý břeh, na středním Labi proti toku. Podkladem byl ''Podélný profil řeky Labe'', který vydala Geodesie Praha roku 1960. Tato kilometráž byla značena betonovými bloky kolem břehové hrany, hektometrovníky byly tvořeny betonovými trámci a půlkilometrovníky a kilometrovníky měly na sobě výškový bod nivelace jadranského systému; značení končilo pod jezem ve [[Veletov]]ě. Dnes toto značení již není udržováno.<ref name="jakjeto" />
* '''Plavební kilometráž''' Labe byla v letech 1976–1978 vyznačena tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky) na sloupech v celém úseku středního Labe po úpravách řeky (zejména úseku Veletov – Týnec nad Labem), provedených v letech 1974–1976. V úseku Hřensko – Veletov se shoduje s nejstarší kilometráží. Na středním Labi byla vyznačena až po řkm 102,10 na konci [[Přístav Chvaletice|přístavu Chvaletice]]. Byla vyznačena na plavebních mapách Labe z nakladatelství Kartografie Praha v měřítku 1&nbsp;:&nbsp;5000 (Chvaletice–Mělník vydána roku 1977, Mělník–Hřensko roku 1978).<ref name="jakjeto" /> Kilometráž v úseku Chvaletice – Kunětice není v terénu vyznačena vůbec.<ref name="jakjeto" />
* '''Jednotná říční kilometráž''' byla vyhlášena ředitelem tehdejší státem vlastněné akciové společnost [[Povodí Labe]] příkazem s platností od 15. 5. 1997 na základě doporučení skupiny MKOL. Nulu má v místě dosavadního kilometru 109,270 nejstarší kilometráže v Hřensku a celá je počítána proti toku řeky. Na českém dolním Labi se tak obrátil směr staničení a zároveň se nominální délka úseku o necelý kilometr zvýšila následkem přeměření, na českém středním Labi se dosavadní hodnoty zvýšily o konstantu 110,035&nbsp;km. Jednotná říční kilometráž však nebyla vyznačena v terénu.<ref name="jakjeto" />
* '''Administrativní kilometráž''' vychází z Jednotné říční kilometráže a z technicko-provozní evidence Labe (TPE), kterou zpracovalo Povodí Labe v Hradci Králové v letech 1968–1972. Počátek má u Hřenska v bodě 109,240 plavební kilometráže. Na administrativní kilometráž je navázána technicko-provozní evidence jezů, plavebních komor, elektráren, mostů, zaústění, uvazovacích kruhů atd.<ref name="jakjeto" />
V&nbsp;Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka [[Mrlina]], jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí ''(Usk)''. Při soutoku s&nbsp;pravostrannou [[Jizera (řeka)|Jizerou]] poblíž [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] se prostírají rozsáhlé lesy, v&nbsp;nichž leží i jeden ze zdrojů [[pitná voda|pitné vody]] pro hlavní město [[Praha|Prahu]], [[vodárna|vodárenský]] komplex [[Káraný]], v&nbsp;provozu od roku [[1911]]. Kromě soutoku Labe s&nbsp;[[Vltava|Vltavou]] se v&nbsp;okolí [[Mělník]]a vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky [[Pšovka]] (protéká [[Kokořínský důl (údolí)|Kokořínským dolem]] a tvoří osu [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko]]) a [[Liběchovka]]. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s&nbsp;rozsáhlými luhy.
 
Širé a úrodné [[Polabí]] uzavírá soutok Labe s&nbsp;[[Ohře|Ohří]] proti [[Litoměřice|Litoměřicím]]. Od [[Lovosice|Lovosic]] se Labe noří do hlubokého [[kaňon]]u, zvaného [[Porta Bohemica|Česká brána]] (''(Porta Bohemica)''), jež prochází napříč [[České středohoří|Českým středohořím]]. Zde, konkrétně u [[Libochovany|Libochovan]], je Labe na území ČR nejširší - až 320 m. V&nbsp;Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok [[Bílina (řeka)|Bílinu]]; v&nbsp;[[Děčín]]ě zprava [[Ploučnice|Ploučnici]] a v&nbsp;[[Hřensko|Hřensku]] zprava [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenici]]. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s&nbsp;Německem u [[Hřensko|Hřenska]], jež je nejníže položeným bodem České republiky (115 [[nadmořská výška|metrů nad mořem]]). Území České republiky Labe opouští hlubokou roklí tvořenou [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Labskými pískovci]].
 
<gallery>
 
=== Literatura ===
*BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62, č. 2, s. 17–28. [Základní geografické údaje, synonyma, historická dokumentace hydronyma, etymologie – tři okruhy podle předpokládaného zdroje: germánského, středoněmeckého (elve = koryto řeky), keltského (*albena) a staroevropského (*albh-); vývoj na slovanské půdě: *Olbъji, genitiv *Olbъje.]
*HEINRICH, Fritz a BÜTOW, Detlef. ''Přístav Děčín-Loubí: Labe jako česká vodní brána do světa již od roku 1880.'' Překlad Petra Gruberová. Dresden: Sächsicher Hafen und Verkehrsverein, 2015. 141 s.
*KOVAŘÍK, Petr. ''Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska.'' Praha: Nakl. Lidové noviny, 1998. 261 s. ISBN 80-7106-253-7.
*KUBEC, Jaroslav a PODZIMEK, Josef. ''Křižovatka tří moří: vodní koridor Dunaj – Odra – Labe'' [Česko]: [Your ARTillery], [2015]. 391 s. ISBN 978-80-254-0105-7.
*{{Citace periodika | příjmení = Langhammer | jméno = Jakub | titul = Water quality changes in the Elbe River basin, Czech Republic, in the context of the post-socialist economic transition [Změny kvality vody v povodí Labe v České republice v kontextu postsocialistického ekonomického přechodu] | periodikum = GeoJournal | rok = 2010 | měsíc = duben | ročník = 75 | číslo = 2 | doi = 10.1007/s10708-009-9292-7 | issn = 1572-9893 | url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10708-009-9292-7 | strany = 185–198 | jazyk = anglicky }}
*LOUCKÁ, Pavla. Řeky si pojmenovali nejdřív. ''Vesmír.'' 1997, roč. 76, č. 9, s. 537. [Výklad jmen některých českých řek – Vltava, Labe, Ohře, Cidlina, Mrlina, Mže, Otava, Orlice, Botič, Brusnice.]
*MOCEK, Bohuslav. ''Labe v Hradci Králové: příroda řeky ve městě a okolí.'' Hradec Králové: Muzeum východních Čech, ©2012. 37 s. ISBN 978-80-85031-91-1.
*OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše et al. ''Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest.'' Praha: Academia, 1995. 520 s. ISBN 80-901072-8-1.
*''Rybí fauna toku Labe: hodnocení podle Rámcové směrnice o vodách: Bewertung nach Wasserrahmenrichtlinie.'' Magdeburk: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 2008. [62] s.
*SOLDÁN, Přemysl. ''Ekotoxicita možných znečišťujících látek v povodí řeky Labe.'' Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. ISBN 80-85900-65-3.
*ŠÁMALOVÁ, Zlata a TÁZLER, Josef. ''Po řekách krajinou a časem: putování řekami ve správě Povodí Labe, státní podnik.'' Hradec Králové: Povodí Labe ve spolupráci s nakl. Garamon, 2010. 301 s. ISBN 978-80-86472-46-1.
*ŠÁMALOVÁ, Zlata. ''Labe a Orlice v Hradci Králové: historie říčních staveb.'' Hradec Králové: Povodí Labe, 2007. 32 s.
*ZIMMLER, Emil et al. ''Paměti o úpravě středního Labe v Nymburce; Erární most v Nymburce.'' Nymburk: Jan Řehounek, ©2016. 83 s. Kaplanka. ISBN 978-80-87523-16-2.
{{VSE|Эльба}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Langhammer
| jméno = Jakub
| titul = Water quality changes in the Elbe River basin, Czech Republic, in the context of the post-socialist economic transition
| periodikum = GeoJournal
| rok = 2010
| měsíc = duben
| ročník = 75
| číslo = 2
| doi = 10.1007/s10708-009-9292-7
| issn = 1572-9893
| url = http://www.springerlink.com/content/d60044mt92u28749/fulltext.pdf
| strany = 185-198
| jazyk = anglicky
}}
 
=== Související články ===
* [http://www.pla.cz Oficiální stránky státního podniku Povodí Labe]
* [http://www.labska-stezka.cz Labská stezka]
* [http://www.cz-milka.net/pamatky/08-prirodni-pamatky/labe-pramen/ Labe - pramen]
* [http://www.ikse-mkol.org/index.php?id=210&L=1 Labe a jeho povodí]
* [http://tv-adams.wz.cz/labe-mve.html Seznam vodních elektráren na Labi]
1 773

editací