Alfred Löw-Beer: Porovnání verzí

'''Alfred Löw-Beer''' [''alfred lef birbér''] ([[16. květen|16. května]] [[1872]] ve [[Vídeň|Vídni]] – [[10. duben|10. dubna]] [[1939]] poblíž [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]) byl [[Židé|židovský]], [[Němčina|německy mluvící]] podnikatel. Provozoval několik továren, především textilních, v období [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a od roku 1918 [[První republika|první Československé republiky]].

Alfred Löw-Beer se narodil ve Vídni manželům [[Max Löw-Beer|Maxovi]] a [[Pauline Löw-Beer|Pauline Löw-Beerovým]], což byla rodina židovských německých průmyslníků původem z [[Boskovice|Boskovic]]. Rod [[Löw-Beerové|Löw-Beerů]] přišel na [[Morava|Moravu]] už v [[17. století]]. Později se rodina výrazně podílela na průmyslovém rozvoji na Moravě. Vybudovala postupně průmyslový [[Holding|koncern]], specializovaný na výrobu [[Vlna|vlněných]] látek, a zabezpečila tak pro lidi velký počet pracovních míst, díky čemuž se místně podstatně snížila nezaměstnanost. Dokonce pro své zaměstnance nechali postavit úřednické a dělnické domky, pro jejich děti potom mateřskou školu. Na [[Vánoce]] vždy děti rodiny Löw-Beerů (ač byly [[Judaismus|židovského]] vyznání) chodily obdarovávat chudší děti hračkami, cukrovím, ovocem či oblečením. Kvalitní vlněné látky vyráběné v rodinných továrnách dostávali každoročně jako příspěvek i jejich zaměstnanci.

Alfred Löw-Beer se oženil ve svých 29 letech ve [[Vídeň|Vídni]]. Jeho ženou se stala [[Marianne Wiedmann]]. Měl s ní tři děti, jedním z nich byla [[Grete Tugendhat]], které po jejím druhém sňatku s rovněž textilním průmyslníkem [[Fritz Tugendhat|Fritzem Tugendhatem]] daroval v  roce 1929 část svého pozemku v  [[Brno-Černá Pole|Brně-Černých Polích]] jako věno. Grete na tomto pozemku nechala se svým manželem a s  velkou finanční pomocí svého otce vystavět slavnou [[Vila Tugendhat|vilu Tugendhat]], navrženou [[Německo|německým]] [[architekt]]em [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwigem Miesem van der Rohe]], která je již po dlouhou dobu zapsána do [[Seznam světovéhoSvětové dědictví UNESCO|seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].

Rodiny Löw-Beerů a Tugendhatů se musely po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] kvůli svému [[Židé|židovskému]] původu obávat o &nbsp;svůj osud, proto většina z jejich příslušníků emigrovala do zahraničí, přes [[Švýcarsko]] do [[Spojené království|Velké Británie]] a později do [[Venezuela|Venezuely]]. Alfred Löw-Beer však zůstal v&nbsp;okleštěném Československu, aby se pokusil o&nbsp;záchranu aspoň části rodinného majetku. Byl poprvé zatčen už 15.&nbsp;března 1939 ještě před příchodem [[Nacismus|nacistů]]. Po brzkém propuštění byl znovu zatčen již 16.&nbsp;března 1939 „na pokyn celní bezpečnostní služby“ a&nbsp;opět dodán do věznice Policejního ředitelství v&nbsp;Brně, odkud byl opět propuštěn téhož dne. Měl pak v&nbsp;úmyslu z&nbsp;[[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] pod falešným jménem uniknout, ale byl zavražděn a&nbsp;jeho mrtvola byla nalezena poblíž železniční trati nedaleko [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]. Jeho osudy těsně před smrtí byly velice dramatické a dodnes nebyly spolehlivě objasněny.<ref>{{Citace elektronické monografie

Alfred Löw-Beer vlastnil několik pozemků, přičemž na nejznámějším z nich je na adrese Drobného 22 v [[Brno|Brně]] postavena [[Vila Löw-Beer (Brno-Černá Pole)|vila Löw-Beer]]. Nechal ji v &nbsp;roce 1903 vybudovat [[Moritz Fuhrmann]]. Když zemřel, vilu prodali její dědicové Alfredu Löw-Beerovi. Ten ji nechal ve třicátých letech upravit.

Vila v řadové zástavbě má třítaktovou dispozici s prostornou centrální halou s velkým střešním světlíkem. Fasády zdobí [[Secesní architektura|secesní]] vegetabilní štukový dekor a ve spodní partii pásová [[rustika]]. Členitějšímu zahradnímu průčelí je předloženo schodiště s &nbsp;terasou. Podobný dekor je užit i na stěnách a na stropech v&nbsp;interiérech, secesní rostlinné motivy jsou také na keramické dlažbě a na litinovém zábradlí vstupního schodiště. Autorem projektu byl vídeňský [[architekt]] [[Alexander Neumann]].<ref>{{Citace monografie

Další známou stavbou, kterou zadal Alfred Löw-Beer, je [[Löw-Beerovy vily ve Svitávce|malá vila Löw-Beer]] ve [[Svitávka (okres Blansko)|Svitávce]]. Autor architektonického návrhu zasadil vilu, která má charakter příměstského [[Letohrádek|letohrádku]], do půvabného přírodního rámce rozsáhlého parku. Jedná se o &nbsp;třítraktovou dvoupodlažní stavbu se sníženým přízemím a kýlovou střechou, zhruba na půdorysu čtverce.<ref name="low beer villa mala">{{Citace elektronické monografie

Za nejreprezentativnější sídlo rodiny Löw-Beerů je považována [[Löw-Beerovy vily ve Svitávce|velká vila Löw-Beer]] ve Svitávce. Vila byla postavena mezi lety 1900 a 1902 podle návrhu brněnského stavitele [[Josef Nebehosteny|Josefa Nebehostenyho]]. Dominantou této vily bylo mramorové schodiště v &nbsp;hale hned při vstupu a stěny pokryté zeleným, stříbrem protkávaným [[Brokát|brokátem]]. Vnitřní část vily prošla v polovině 30.&nbsp;let 20.&nbsp;století přestavbou, kterou inicioval Fritz Löw-Beer, a to podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda.<ref>{{Citace elektronické monografie