Archiv Masarykovy univerzity: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
TZ (diskuse | příspěvky)
obrázky
TZ (diskuse | příspěvky)
m editace obrázků
Řádek 17:
 
==== Konsolidace a úsilí o získání právního rámce v centralizovaném státě ====
[[Soubor:Depozitář Archivu Masarykovy univerzity.jpg|náhled|Depozitář Archivu Masarykovy univerzity s dobovými secesními regály s průběžnými ochozy.|380x380pixelů]]
Zlepšení poměrů přinesl počátek [[60. léta|60. let]], který je spojen s prvním dlouholetým pracovníkem a stabilní dislokací instituce. Archiv Masarykovy univerzity byl v této době umístěn do novostavby [[Rektorát|rektorátu]] na ulici [[Arne Novák|Arna Nováka]] 1. Po tři dekády tak archiv získal relativně dlouhodobé zázemí tradičně v rámci [[Rektorát Masarykovy univerzity|rektorátu Masarykovy univerzity]], jehož je archiv od počátku své existence součástí, avšak nyní i v areálu [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakulty]], kde se je vyučován obor archivnictví, ze kterého se rekrutovali praktikanti, zaměstnanci i řada badatelů. Prvním dlouholetým vedoucím pracovníkem archivu, který nastoupil v této době byla [[Irena Hrabětová]]. Položila základy systematizace fondů a akcent na získávání osobních pozůstalostí, jejichž počet v současnosti dosahuje 135 fondů, čímž se Archiv MU řadí mezi významné pracoviště spravující podklady k dějinám české (resp. československé) vědy. Institucionální konsolidace 60. letech přinesla paradoxně nabourání jejího právního rámce. [[Centralizace|Centralizovaný]] [[československý stát]] produkoval [[Právní norma|právní normy]], které nejen v oblasti [[archivnictví]], uznávaly instituce sídlící pouze v jednom městě. A tímto městem [[Brno]] nebylo. Vývoj koncepce organizační sítě českého archivnictví vycházející z [[Nařízení vlády|vládního nařízení]] o archivnictví z roku 1954 dospěl o deset let později do vydání centralizační směrnice [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministerstva vnitra]] o ukládání archivního materiálu ve státních archivech a v archivech národních výborů. Z [[Seznam vysokých škol v Česku|vysokých škol]] vyhláška toto právo výslovně přiznávala pouze [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a [[České vysoké učení technické v Praze|Českému vysokému učení technickému v Praze]]. Proti rozhodnutí ministerstva vnitra se brněnská univerzita, třebaže silně podporovaná tehdejším Státním archivem v Brně (dnes [[Moravský zemský archiv v Brně|MZA]]), bránila marně. Z právního hlediska se její archiv stal pouhou vysokoškolskou [[Spisovna|spisovnou]]. Rezignace čiší z dopisu profesora [[Jindřich Šebánek|Šebánka]] z roku 1969, v němž tehdejší předseda univerzitní archivní komise [[Archivní správa ministerstva vnitra|Archivní správě ministerstva vnitra]] navrhoval, aby byl na univerzitě zřízen alespoň podnikový archiv, nebo popřípadě zvláštní depozitum Státního archivu v Brně. V centralizačních tendencích pokračoval i zákon o archivnictví z roku 1974, jímž byla právně potvrzena exkluzivita vybraných archivů, nově označovaných jako archivy zvláštního významu. Tuto skupinu archivů tvořily vedle archivů dvou největších pražských vysokých škol a [[Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky|Archivu Československé akademie věd]] i archivy některých centrálních úřadů státní správy, parlamentu, muzeí a médií. Zákon tak pouze petrifikoval stav, který se vytvořil po vydání výše zmíněné vyhlášky z roku 1954. V návaznosti na zákon byla ale vydána směrnice [[Ministerstvo vnitra České republiky|MV ČSR]] o archivech zvláštního významu, která na základě stanoveného postupu otevírala cestu, byť, jak se záhy ukázalo, spíše jen teoretickou, ke zřízení archivu i pro další významné instituce. Této možnosti se rozhodlo využít vedení brněnské univerzity, které se na svém zasedání dne 26. května 1980 rozhodlo požádat Archivní správu MV ČSR o souhlas ke zřízení archivu zvláštního významu. Vleklý proces byl nakonec úspěšně završen na sklonku roku 1987. I tak se brněnský univerzitní archiv stal prvním a do roku 1989 jediným archivem zvláštního významu, který byl do této prestižní skupiny archivů zařazen po účinnosti archivního zákona z roku 1974. Jako jediný také měl své sídlo mimo Prahu.
 
Řádek 25:
== Fondy a sbírky ==
Archiv Masarykovy univerzity spravuje přes 2 km archiválií (2 278 [[Běžný metr|bm]] v roce 2017).
[[Soubor:Badatelna Archivu Masarykovy univerzity.jpg|náhled|281x281pixelů503x503bod|Badatelna Archivu Masarykovy univerzity]]
[[Archivní fond|Fondy]] se člení na několik skupin:
* '''fondy úřední''' (fondy fakult, rektorátu, univerzitních ústavů)